Libuše Švormová vystudovala UMPRUM, poté nastoupila na DAMU, kterou absolvovala v roce 1959. Její herecká kariéra začala v divadle v Pardubicích, od roku 1961 pak byla více než třicet let členkou hereckého souboru Městských divadel pražských, dnes hraje pohostinsky v zájezdových představeních. Vynikla v divadelních hrách Jean a já, Kupec benátský, Bláznivá ze Chaillot, Lavička a v mnoha dalších.
Již v roce 1959 se objevila ve filmu, a to hned ve čtyřech rolích (DŮM NA OŘECHOVCE, PĚTZ MILIONU, PROBUZENÍ, ŽIVOT PRO JANA KAŠPARA), také v dalších letech hrála minimálně v jednom filmu ročně, nicméně přes obdiv divadelních kritiků a chválu jejího kultivovaného hereckého projevu nedostala nikdy větší roli, z filmových úloh stojí za zmínku JARNÍ POVĚTŘÍ (1961), AFÉRY MÉ ŽENY (1972) nebo MILENCI V ROCE JEDNA (1973). Dostala příležitosti také v televizi (KINOAUTOMAT, 1967; ROMEO A JULIE NA KONCI LISTOPADU, 1971), hrála také v seriálech (BYL JEDNOU JEDEN DŮM, 1975; TŘICET PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA, 1975), z komediálních rolí je na místě připomenout filmy LÉTO S KOVBOJEM (1976) nebo MAREČKU, PODEJTE MI PERO! (1976). V devadesátých letech Švormová filmování a práci pro televizi výrazně omezila, v posledních letech jsme ji ale mohli vidět ve velkých seriálových projektech televize Nova, POJIŠŤOVNA ŠTĚSTÍ (2004), kde hrála nervově labilní paní Jánskou, nebo ULICE (2005).
Libuše Švormová účinkovala také v rozhlase, neméně významné je její působení v dabingu. Zde je nutno připomenout legendární ságu o markýze Angelice ze 60. let, jíž Švormová svým hlasem dodala neopakovatelný půvab. V roce 2005 získala Libuše Švormová Cenu Františka Filipovského za celoživotní mistrovství v dabingu. V současnosti je také členkou Herecké asociace a pracuje pro Nadaci Život umělce.
Jejím dlouholetým životním partnerem byl spisovatel Jan Otčenášek (1924-1979), který byl mj. autorem řady scénářů k filmům a seriálům, v nichž Švormová hrála. V roce 1982 se pak provdala za Jana Pateru.
Pavel "argenson" Vlach
