Reklama

Reklama

Charleyova teta je divadelní komedie anglického autora Brandona Thomase z roku 1892. V češtině ji poprvé uvedlo Národní divadlo v Praze roku 1894, proslavila ji ale teprve inscenace v šedesátých letech, kterou pár let od premiéry Československá televize zaznamenala. Na inscenaci Charleyovy tety se v roce 1964 v Městských divadlech pražských sešli významní tvůrci té doby, v čele s režisérem Ivanem Weissem, scénografem Františkem Skřípkem a dalšími. A především soubor, který uměl tento typ komedií hrát. Fenomenální úspěch u diváků komedie slavila právě kvůli skvělým hereckým výkonům v čele s Lubomírem Lipským, který ve svém převleku anglického studenta za bohatou tetu navždy vložil do této role nezapomenutelnou situační komiku i anglický humor. (Česká televize)

(více)

Recenze (46)

easaque 

všechny recenze uživatele

hezká studie klasického herectví. Příběhem však nenadchne, protože je dost jednoduchý a předvídatelný. Ale o ten tentokrát nejde a dává aspoň víc prostoru hercům a jejich kreativitě. Nakonec jsem se docela dobře pobavil a uteklo to jak voda. Slabší 4hvězdy [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 3 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 3 (3*MAX) ] ()

NinadeL 

všechny recenze uživatele

Charleyova teta je jeden z těch divadelních záznamů ze 60. let, který nám ukazuje proslavenou a tehdy už i usazenou inscenaci ze scény ABC v MDP. V době záznamu byla Thomasova převleková komedie hraná už pět let a pro Lipského se stala hrou životní. V této alternaci stojí mmj. za pozornost ukotvená herecká manýra Meryčky Rosůlkové nebo nefalšovaná energie Stanislava Fišera. Mojí srdeční záležitostí nicméně zůstane pozdější nastudování na téže scéně z let 1996-2008 s Janem Hrušínským, které jsem viděla živě. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Lubomír Lipský - velké, přitom jakoby stranou stojící místo české Thálie. Zdánlivý bezstarostný komik, prvoplánově neokázalá oběť okolností a situací, jimiž je jakoby chaoticky smýkán. A skutečnost? Herec z největších a nejčešštějších, nikoliv náhodou blízký druh špičkového intelektuálního českého komictví par exellence Miroslava Horníčka, další hvězdy generačního trojhvězdí, doplňovaného Milošem Kopeckým. TETA, při zběžném pohledu jedna ze zaměnitelných konverzaček své doby právě Lipského výkonem v ženské úlohy rázné dámy získává náhle rozměry a valéry třetí dimenze. Při pohledu na řádící Lipského ženu v letech se vybavuje filmová Tootsie Dustina Hofmanna a vůbec cosi, co je mimo čas a prostor. Ano, až na výjimky jsou ostatní herci vedle Lipského náhle jakoby do počtu. Myslím, že TETA je právem nadčasovým představením, důkazem, že humor, současně zkázněný i bouřlivý, nespoutaný i zkázněný, nevázaný i kultivovaný, je v tomto nastudování opravdu klasickým. A to ne pro jednu, ale hned několik mimořádně vděčných diváckých generací. ()

MáŠa 

všechny recenze uživatele

Celkem pěkná komediální hra, a toto konkrétně její záznam. Hlášek mimimum, spíš je to o situacích, kdy ze sebe chlápek dělá ženskou. Herecké výkony dobré, děj složitý není. Všichni jsou v něm do sebe hned zamilovaní. Jako film by to moc nefungovalo, v divadle to může být příjemný zážitek. Viděl jsem zábavnější hry i hry horší, takže hodnotím průměrně. ()

Oskar 

všechny recenze uživatele

"Já jsem Charleyova teta z Brazílie, pravlasti opic." :-) Vždycky mě udiví toužebné štkaní některých herců, jak chtějí hrát Hamleta nebo Richarda III., takové vyhořelé role, které už hrál kdekdo a kdekdo dobře. Každá jejich inovace přináší zákonitě jen patetičtější pojetí nebo avantgardní křeč, přešívající původní smysl. Myslím si, že mnohem větší rajc musí být proslavit svým jménem nějakou méně známou hru, jako se to podařilo Daně Medřické v Kočičí hře nebo právě Lubomírovi Lipskému v Charleyově tetě. Komedií, kde se muž přestrojí za ženu a každou chvíli vypadává z role, je spousta a Charleyova teta patří spíš k průměru. Shrňme si fakta: Než dorazila do ABC, hrál ji celý zástup herců, svého času dokonce i fenomenální Vlasta Burian, a přesto se to o něm málokde dočtete. Bylo natočeno nejméně deset filmových verzí, ale žádná nepřežila dobu svého vzniku. Z toho logicky vyplývá, že esem v rukávu této slavné divadelní inscenace je právě a jedině Lipan. Osobně se mi líbí, že tu roli pojal jako recesistu, který se ani tak neděsí toho, že vyvolá rozpaky mezi přítomnými, spíš si to vychutnává. Tím dostávají jiný charakter i lyrické zamilované scény, které autor svého času myslel smrtelně vážně. 80% ()

Galerie (9)

Zajímavosti (1)

  • Premiéra 29. 10. 1964, Městská divadla pražská, scéna Divadlo ABC. (NinadeL)

Reklama

Reklama