Okrsek 49

Obrovské zklamání, bohužel při sledování jsem se neubránil srovnat film s Howardovým o třináct let mladším počinem a to filmem Oheň, který Okrsek 49 rozdrtil ve všech frontách. Už od začátku jsem měl problém ztotožnit se s hlavními postavičkami a problém trval až do závěrečného finiše, který mě nechal tím pádem chladným. Největším překvapením pro mě byly herecké výkony mích oblíbenců Travolty a Phoenixe, kteří mě v tomto filmu nepasovali a ani jejich herecký koncert nebyl nijak zajímavý. Jinak bohužel Jay Russell natočil Okrsek 49 dosti nezáživně, jež ani záchranářské akce mě vůbec nebavili. Jinak ke kladům filmu patří Robert Patrick, který je opět výborný i když má opět mini roly a také pár zajímavých momentů, kterých je jen pár. Mé hodnocení velmi slabé 2 hvězdičky... (24.05.2008)

Správný to chlap leží zavalen sutinami a my postupně v retrospektivách sledujeme jeho život – nejprve pozná tu pravou, zplodí s ní děti, ztratí při požáru přítele, začne kalkulovat (rodina x práce).. V nijak zvlášť formálně zajímavém příběhu nám tak tvůrci předkládají typická americká témata - rodina, přátelství, hrdinství mužů, co riskují pro jiné.. a v neposlední řadě i silné ženy, podporující své muže i přes strach z toho, že jednou služební auto se špatnou zprávou zastaví i u jejich dveří!! (19.03.2007)

Vyřiďte mé ženě, že ji miluji, ale jedním dechem jí k tomu dodejte, že práci hasiče miluji ještě víc.. Od Backdraftu už bylo vystříkáno hodně vody do plamenů a tak zákonitě musel přijít nějaký snímek o pár správných chlapech, kteří za každých okolností táhnou za jednu hadici. Pocta nebezpečné řeholi s mírně nadprůměrnou dávkou patosu a nevšedním koncem, který však kvůli emoční plochosti ústředních postav nedovolí naplnit požární hydranty vašimi slzami.. (25.07.2011)

Nejprve bych rád řekl, že si práce hasičů vážím. Snad si jí váží i Jay Russell, jeho film mi ovšem namísto slz do očí vehnal do hlavy myšlenku na přirovnání hasičů ke striptérkám. Takové striptérky také makají tvrdě pro naše blaho, zachraňují mrzké životy obyčejných hříšníků, musejí být ve střehu celou noc, zápasí s těžkými hadicemi, používají tyč a speciální ochranné pomůcky, a když mají po akci, jdou si dát na bar frťana. Jenomže zatímco každá průměrná erotická srágora mně alespoň udělá dobře, když nic jiného, u filmu Okrsek 49 jsem málem uhořel v zajetí absolutně nezajímavého příběhu, který nebyl ani poutavý, natož vzrušující, jak slibuje kolosální obsah. No a teď mi dovolte ještě jednou zopakovat, že si práce hasičů vážím. Možná stačilo, aby Russell místo natáčení svolal tiskovku, kde by tuhle větu pronesl a byl by klid. (21.09.2012)

Jako by se kalendáře na chvíli vrátily na počátek 90. let, kdy se točily žánrové filmy „o chlapech pro chlapy“. Příběh šel mimo a důraz se kladl na patetické promluvy, pravé chlapácké přátelství až za hrob a pořádnou dávku adrenalinové, ale reálné akce. No a přesně do této kategorie Okrsek 49 spadá. Nechybí mu nic výše vypsaného. Jenomže o deset let později chtějí už i „retro“ vzpomínky něco víc. Absence příběhu, který byl nahrazen nijak působivými flashbacky z hasičova života, není hlavním chybějícím článkem. Filmu chybí pořádná struktura vyprávění, protože s přibývajícími minutami začnou stereotypní rodinné obrázky nudit stejně tak, jako hasičské akce, které i přes svou vybalancovanou dávku divácké atraktivnosti a realistického „dokumentarismu“ nedokáží pořádně upoutat. Hlavním divákovým nepřítelem se tak nakonec stává stopáž, která je vzhledem k tématu naprosto zbytečná a zasloužila by si prostříhat hlavně v „rodinných pasážích“. Joaqin Phoenix se snad své první pořádné hlavní role zalekl, protože v mnoha scénách působí vyjukaným dojmem kluka, kterého přistihli, jak si hraje se sirkami v seníku. O to víc si pak divák užije parádního Johna Travoltu, který je sympatický až do svého závěrečného megapatetického projevu, který musel rvát uši všem filmovým divákům, zatímco účastníkům pohřebního shromáždění balzámoval jejich smutnou duši, neboť Okrsek 49 je čistou oslavou heroického výkonu „svých amerických hochů“. Rád bych řekl (resp. napsal), že pokud divák nasadí tvrďácký úsměv a snímku se poddá, nesmírně si jej užije, jenomže na to je Okrsek 49 příliš roztěkaný mezi rodinnou soap operou a filmem „o chlapech pro chlapy“. Tak či onak na závěr smekám před filmovou partou pyrotechniků a kaskadérů, kteří se nakonec o ten adrenalin postarali, moc ho nebylo, ale stále lepší něco než nic. (09.07.2005)