Úsměv

Stejný úsměv máme, když madam Pekarová-Adamová mluví o cenách energií a o svetrech.  Nutno říci, že film mě dvakrát vylekal, což v době, kdy si člověk přečte zprýávy ze světa i domova a následné z toho šoku potřebuje 8 hodinové relaxační cvičení rozhodně není marná bilance. Mě se film líbil, zápletka byla zajímavá, příjemně mě taky nebylo v této době sice standartní pocit, ale u filmového napínáku je to velký plus. Chování hlavní hrdinky nějak neřeším, už jsem zažil teda mnohem blbější, nevím jak bych se choval, kdyby se na mě někdo pořád pitomě usmíval, ale dost možná podobně. Jediný co to posralo, byl závěr, mě přišlo že sami tvůrci nevěděli jak z toho ven, ale jak řekl klasik "je třeba zapojit mozek" a kdyby na to šli přes linii vlastního vědomí od začátku do konce, bylo by to lepší než skluz do béčkově směšnýho závěru. (27.09.2022)

Takhle, kdybych se chtěl Úsměvu vysmát, tak si důvody najdu, protože výtky, které se dočtete vůči generickému scénáři jsou pravdivé (například z It Follows si to půjčuje nejenom námět, ale i celé scény), a třeba ta sekvence, v níž hlavní hrdinka obíhá příbuzné, známé a kamarády a snaží se je přesvědčit, že je prokletá, je napsaná fakt srandovně. Rozhodl jsem se ale, že vůči tomu filmu budu vstřícný. A to proto, že v době, kdy velké množství žánrových snímků zapomíná na to nejdůležitější, tedy o snahu diváka postrašit, se Smile snaží sakra intenzivně. Ne vždycky to vyjde, ale schválně jsem si teď připomněl, jaké horory šly zatím tenhle rok do české kinodistribuce, a Smile je v tomhle ohledu zatím s přehledem nejefektivnější. Vypilovat scénář co do chování postav a hloubky probíraných témat, bylo by to i na spokojenost při nesnížených očekáváních, řemeslo je to víc než solidní. Ale co, přivřu oči a dám tomu sedmičku. (30.09.2022)

Stejně jako některé jiné filmy, i „Úsměv“ bere něco běžného – v tomto případě úsměv – a přetváří to v děsivou věc. To filmu propůjčuje větší míru hrůzy, než jakou se může pyšnit mnoho hororů s nadpřirozenými stvořeními typu upírů nebo vlkodlaků. V záplavě nových hororů, jichž každý rok vychází celá řada, tak „Úsměv“ představuje závan čerstvého vzduchu, zase něco trochu jiného. „Úsměv“ je navzdory názvu jedním z hororů, které působí opravdu děsivě. Nespoléhá se pouze na lekačky, byť ani ty ve filmu nechybí. V první řadě kromě ústřední myšlenky sází na propracovanou atmosféru a síť hrůzy, která se kolem hlavní hrdinky Rose postupně utahuje. Jak ostatně jinak nazvat situaci, v níž Rose čelí smrtelné hrozbě, ale nikdo z jejích nejbližších jí podle všeho nevěří? Filmu to propůjčuje větší zdání realističnosti, neboť málokdo v dnešní době věří v existenci kleteb. O to strašidelnější je vše, co se v něm stane. Děsivost snímku zesiluje i skutečnost, že protivník, s nímž se Rose potýká, dokáže zaujmout různé podoby – podobně jako v hororu „Neutečeš“. Ani Rose ani diváci tak netuší, odkud přijde další nepříjemné překvapení, což je zanechává permanentně napnuté. I další prvky filmu, zejména práce kamery a soundtrack, slouží k posílení jeho atmosféry. Pojetí kamery reflektuje zhoršující se psychický stav hlavní hrdinky, která se ocitá ve stále větším stresu, jak bojuje nejenom o svůj život, ale i příčetnost. Hudba Cristobala Tapia de Veery se do filmu hodí. Byť nejde o soundtrack, který by lidé s velkou pravděpodobností poslouchali samostatně, do „Úsměvu“ zapadne bezchybně. Navzdory povolání hlavní hrdinky se film nezaměřuje primárně na psychologický ponor a studium duševních nemocí, nýbrž na její boj o přežití. To však není nutně na škodu. „Úsměv“ je v prvé řadě horor a byť si s psychologií pohrává, nejde o psychologické drama. Sosie Bacon v hlavní roli vykresluje svou Rose jako na jednu stranu traumatizovanou, na druhou stranu odhodlanou mladou ženu, a díky jejímu výkonu je snadné Rose začít držet palce a zajímat se o to, jak to sní dopadne. Sympatická protagonistka a poutavý děsivý příběh jsou dvě základní ingredience podařených hororů, mezi které „Úsměv“ bezpochyby patří. /70%/ (08.01.2023)

Tady budu chválit, protože Smile je výborný debut. Od prvních minut příjemně mrazivý, s citem budující napětí. Lekaček není trilion, ale občas hezky poděsí a jedna je vyloženě infarktová. Sám jsem byl překvapen, jak moc tu jde cítit inspirace z příbuzného It Follows. I zde režisér klade silný důraz na psychologii hlavní hrdinky, jež (díky přízrakům) ztrácí kontakt s realitou. Navíc podpořený parádním vizuálem, kde prim hraje kamera, hudba a především efekty, na nichž makalo studio profláklého tandemu Gillis - Woodruff Jr. Sequel bude, vzhledem k masivním tržbám, asi nevyhnutelný, otázka však zní, jestli bude nutný. Neumím si představit, kam tuhle celkem jednoduchou premisu posunout dál. Tak se nechme překvapit... (21.02.2023)

Mix dvoch výborných hororov, ktorý však nič výborné neprináša. Dostanete vyšetrovanie, pátranie po prapôvode zla ako v Kruhu (2002) a boj o život ako v Neutečeš (2014). Chýbalo tomu však niečo, čím by sa Úsměv odlíšil. Dobré, so zopár vydarenými lekačkami, ľahko zabudnuteľné a s neuspokojivým koncom. (17.11.2022)