Princové jsou na draka

Typická komunistická studiová pohádka spíchnutá pro nedělní Studio kamarád jeho dvorním scénáristou. Umakart a chemlon z toho leze jak sláma z bot a je vidět, že Chalupa uměl možná spát scénáře pro studiové pořady pro děti, ale když se pokusil napsat v podobném duchu pohádku, dopadlo to tragicky. Ani plejáda slavných herců to nezachrání. Příběh je banální, dialogy trapné, nudné a nezáživné, dramatizace některých scén se kvalitou blíží amatérskému ochotnickému spolku, což zase jde na vrub Adamcovu režisérskému "umu", který dnes realizuje točením nechutných telenovel. Zachraňují to v podstatě jen dnes už legendární písničky Svěrák-Uhlíř, které jsou jediným pozitivem tohoto podivného filmařského počinu. A za ně dvě hvězdy. (24.12.2014)

Nejoblíbenější televizní pohádka mého dětství. Ivana Andrlová byla pro mne v tu dobu tou nejhezčí princeznou. Vlastně od té doby se stejně asi hezčí již neukázala, hmm. A hele on to natočil "umělec" Adamec. Takže opět jasná ukázka toho, že svoboda uměleckého projevu stojí za hovno. A nesmím zapomenout, skvělé a chytlavé písničky. (24.09.2011)

Hrůzostrašnej shit. Tuhle pohádku jsem nesnášel už v osmi letech. Považte ten příběh. Drak vzkáže po Skamenovi, že chce sežrat princeznu Andrlovou. Král Menšík na radu fracka sežene prince Lábuse. Ten je ale na nic. Mezitím přijde vesničanka Bohdalová a sprdne Menšíka, že její syn Čenský nemá práci. Král Menšík dá Čenskému opravit zeď. Přijde tam princezna Andrlová, chce taky budovat zeď a zamilujou se. Spratek poradí Menšíkovi podruhé - ať zahrozí drakovi setnout hlavy. Vyjde to - Skamene se lekne existence Honzy Čenského. Všichni se naženou ke šťastnému páru. Konec pohádky. Plus hromada písniček s šíleně neladícím Čenským a hrozným zpěvem spratka ve Statistika nuda je a nějaké krátké drama z reálného života na začátku pohádky a po, to jsem zaječel cynickým smíchem na celej obejvák. Tohle snad nemůžou sežrat ani malý děti, takovejhle podfuk, takovej naředěnej příběh! Ty dvě hvězdičky jsou za těch pár nostalgických hitovek a šílený tanec Čenského u "Hlupáku najdu tě!"... jo a rád jsem zase viděl Menšíka a Bohdalovou, ale byla to teda masochistická repríza. (16.12.2009)

Jako dítě jsem neměl rád to, čemu se říkávalo "televizní inscenace" - kašírované místnosti, zdi, cokoliv, co svou umělostí v mých očích kazilo veškerou snahu autorů a herců o nějaký příběh. Ale tahle pohádka mne tehdy překvapila. Téhle, snad jediné z té doby, jsem odpustil ty odpudivé kulisy a užil jsem si ji a nebylo to naposledy. Je to herecký koncert několika osobností, zlidovělých písniček od mistrů Uhlíře a Svěráka a příběhu jednoduchého, ale vtipného. Za tento nenápadný malý a stále živý skvost, z dílny Československé televize, plný počet bodů:) (18.08.2013)

"Ty si myslíš, že já nemám právo aspoň na kousíček štěstí?" Snad nejhezčí televizní pohádka, ve které nešlo ani o příběh, ani efekty, kouzla či kostýmy, ale o sílu slova a moudrosti, respektive zde písní. A ty jsou dokonalé, od rockové hitovky po naprosto "zlidovělé" tutovky. Každopádně je Staticky dokázáno, že Jestli to nebude láska, tak By se v komnatách Princové, co jsou na draka, věnovali Dělání a ne Hlupákově hledání :-))) Všechny tyhle songy jsou pro mne vrcholem Uhlířovy pohádkové hudební tvorby a poráží i Tři veterány! (30.12.2014)