Vášeň
-
Szenvedély
Drama / Film-Noir
Maďarsko, 1998, 155 min
Režie:
György FehérHrají:
Ildikó Bánsági, Džoko Rosič, János Derzsi, Dénes ÚjlakyKomentáře uživatelů k filmu (6)
-
Marigold
Bude to znít otřepaně, ale každý předlouhý a mistrovsky komponovaný záběr v tomto filmu má váhu starozákonní přísnosti. Strohá a přísná výpověď o vině, trestu a zákonu nad zákony vyniká fantastickou kamerou, nezapomenutelnou volbou ústředních typů, fascinující prací se zvukem (druhý plán jako fantom infiltruje atmosféru prvního) a především brilantním režijním zaštítěním toho všeho. Ačkoli film končí přísným citátem Zjevení, přesto tu lze pozorovat jistou významovou dynamiku, která vzniká mezi věštbou lakonického žalobce a konejšením úlisně podbízivého kněze. Na aporii o odpustitelnosti / neodpustitelnosti hříchu odpovídá Fehér těžce obřadním a fascinujícím filmovým jazykem, který je vlastní mimo jiné i Bélovi Tarrovi. Kontemplativní vytržení, jaké zjevně kvete výhradně v Panonii.(24.8.2011)
-
Jeanne
Jeden z filmů, na které se nedá zapomenout. Skutečné ztvárnění Vášně...(15.5.2009)
-
pm
Film-noir: jsem fanynka žánru. Mám ráda literární adaptace vybraných autorů. Ráda srovnávám. Něco jsem o "Vášni" četla, dost jsem se těšila. Navnaděná seznamem doporučujících superlativů si s Fehérovou adaptací nevím rady. Kamera super, ale to by u noiru mělo být samozřejmostí. Viscontiho "Posedlost" (1942) v dobové a autorské výpovědi nic nepřekoná, erotický náboj a ironii, které do Rafelsonovy romantizované verze "Pošťák vždy zvoní dvakrát" (1981) otiskl Jack Nicholson, také ne. I starý dobrý hollywood s Lanou Turnerovou se mi líbí víc. Asi tak.(14.2.2012)
-
Exkvizitor
Fegérova Vášeň je jednou z novějších adaptací pro filmaře mimořádně lákavého Cainova románu Pošťák zvoní vždycky dvakrát. Vyznačuje se mistrnou černobílou kamerou, hrající si s obvzláštní rafinovaností se světly a stíny (a upomínající na klasické noir filmy) a libující si v dlouhých záběrech. Narace i herecké výkony se vyznačují asketickým minimalismem, kdy vše se děje jen jakoby v náznacích. Dialogy jsou očesány na zcela nezbytnou kostru, expozice příběhu (tak jak ji známe z originálu) je vypuštěna - jsme doslova vhozeni do děje, který se i nadále vyznačuje hutností. Opravdu pozoruhodné dílko moderní maďarské kinematografie.(4.12.2006)
-
wampilenka
Černobílé, frustrující, depresivní a těžko stravitelné überdílo.(7.4.2010)
-
vitekpe
Bude to chtit jeste minimalne jednou v klidu videt. Zatim jsem mirne rozpacity, takze docasne 3. Narocne, dlouhe...(4.3.2012)
