Jestliže je úterý, musíme být v Belgii

Pravděpodobně mi tahle komedie USA 45 let unikala a mohla mi unikat klidně dál, tři hvězdičky jsou zasloužené.Docela hvězdné obsazení, pěkné barvy, pár záběrů z evropských destinací, pohled na povahy Evropanů a Američanů (lehce si ze sebe umějí dělat legraci, aspoň že to), ale jinak humor, který mi až na pár výjimek (památník armády USA v Ardenách a vyprávění amerického a německého turisty svým manželkám, únik před svatbou v Benátkách) to byl typický americký humor, jemuž nerozumím, jen zjišťuji, že už v roce 1969 se točily podobným stylem jako dnes. A ten rádoby romantický závěr - klasický happy end pro americké publikum... (29.08.2014)

Průvodcovské vademecum aneb If it's Tuesday, this must be Belgium, If it's Wednesday, this must be Rome, If it's Thursday, this must be Montreux, I feel I never wanna go home. 1) Má teenagerovská duše s okouzlením sledovala, tuším, že v televizi, jak američtí turisté putují po exotických nedostupných krajinách vzdálených tehdejšímu středoškolákovi podobně jako Mare Anguis na Měsíci a neměla ani tušení, že dlouhá léta budu vzpomínat na tento film jako na svou první inspiraci, která mě přivede k mikrofonu zájezdového autokaru do celoživotní role baviče, organizátora a průvodce._____ 2) Jednu účastnici podobného zájezdu jsem v osmdesátých létech potkal na Dvořákově nábřeží vedle právnické fakulty v Praze. Dáma zaujatě třímala v ruce cosi, z čeho se vyklubala mapa Moskvy a rozechvěle, jak to jen starší dámy umí, v ní hledala. Nabídl jsem své služby. Dáma se napřímila, rozhlédla se po panoramatu Hradu a Vltavy a pravila: Would you be so kind as to tell me where is here the Kremlin? Připomenul jsem jí, že je dosud v Praze, načež dáma vytáhla objemný itinerář cesty, zahloubala se do něj a po chvíli radostně vyjekla: Wow, yeah, you are right. In Moscow we are on Thursday. Zřejmě nejsem sám, kdo se zmíněným filmem nechal inspirovat..._____ 3) Při opakovaném shlédnutí po létech jsem s údivem zjistil, že prvotní okouzlení vyprchalo, a že se při filmu vlastně nudím, a to navzdory vcelku věrnému zobrazení některých aspektů průvodcovské práce i okouzlující atmosféře tehdejší západní Evropy._____ 4) If this is London, why ain't it raining? The sun is shining on Saint Paul's Dome. If this is real, then I must be dreaming. Can't wait to tell the folks back home. (01.10.2013)

Může být něco zábavnějšího než cestování Američanů po státech Evropy autobusem? Každá postava má svůj specifický charakter a každý stát má svoji národní hrdost, tradice a problémy. Ze snímku ční romantismus 60. let, lehký a zcela lidský humor pomáhající si občas sitcomem a groteskou, svěží odpočinkovou náladu při jeho sledování. Různé humorné situace volně vyplývající z daného místa jsou velmi trefné. Snímek se rozhodně nesnaží pobavit za každou cenu a tak nelze očekávat lecjakou bujarou komedii. Výsadou příběhu je, že se jedinkrát nesvíjí v křečích trapnosti a neuráží. Herecká sestava z mnohých tehdejších hvězd už dnes asi málokomu něco řekne a tak to mnohým zůstane zcela bez povšimnutí, což je škoda. Dnes již to asi nevypadá, ale tento snímek se řadí mezi výbornou klasiku humorného filmu o různých lidech ocitnu-vší se díky výletu na různých místech Evropy konfrontující se s místní mentalitou a problémy. (02.01.2016)

Účastníci zájezdu, natočení 37 let před Vejdělkem - místo Jadranu se zde jezdí po celé Evropě a místo Jitky Kocurové je zde krajně nesympatický Ian McShane. Když jsem se o existenci tohoto filmu dozvěděl, moje první reakce byla něco ve smyslu och, co to je zase za kokotinu, navíc s tak úchylným názvem, ale když jsem si ho pustil, překvapeně jsem zjistil, že se na to dá docela koukat. Hrozný český dabing, ve kterém to odvysílala ČT2, se sice vydatně snažil mi celkový dojem z filmu zhnusit, ale nakonec musím říct, že se mi to celkem líbilo (ačkoli jsem si během sledování vzpomněl na svou kritiku, kterou jsem psal už kdysi k filmu Svéráz národního lovu - že nemám rád filmy, jejichž humor je založen na utahování si z národních stereotypů). Zvolené evropské lokace, kterými postavy projíždějí, mě více než potěšily, a na Suzanne Pleshette, o kterou se celou dobu pokouší průvodce zájezdu, se velmi dobře kouká, takže za mě asi nakonec spokojenost. Vittorio De Sica v epizodní roli ševce potěšil, naopak Anitu Ekberg uvedenou v titulcích jsem tam nějak nepostřehl. (28.03.2016)

Nevidím moc velký rozdíl mezi tímto filmem a Bláznivou dovolenou v Evropě. Tady je víc postav, což je na začátku trochu zmatečné, ale většina z nich se velmi rychle vyprofiluje. Kromě hlavní romantické linie (vlastně linií) je hezky zachycené rozpoložení účastníků zájezdu, jak ho všichni známe. Hektické výlety po památkách "aby jsme nic neminuli", nervozita z neznámého prostředí, nakonec smutek z návratu i těšení se domů... (31.10.2017)