Christine

Další mistrův výborný horor o vraždícím autě natočený podle známé knihy Stephena Kinga. Film s mrazivou atmosférou, podpořenou jeho typickou minimalistickou hudbou a navíc se film může opírat i o dobrý scénář. John se vyvaroval úskalí tj. na scény s vraždícím automobilem, oddělené povinou nudou, místo toho se však věnoval důkladně i psychologii hrdinů. Dlouho lze všechny události vysvětlit přirozeně, až někdy v půli filmu se ukáže Kristýna ve své vražedné kráse (scéna obnovy poničeného vozu je i na dnešní dobu velmi zdařilá). I kdyby se vystříhaly všechny akční scény, zbude nám dobrý psychologický film, což se o většině hororů říci nedá. (28.11.2003)

Jo jo, taky bych chtěl takové auto, zkusím začít říkat svojí bordó feldě Kristýna a povídat si s ní, třeba taky obživne... Milá a zábavná záležitost, ale na víc jak na silné tři to nevidím, protože z tak skvělého námětu, jakým je živý vraždící automobil, se dalo podle mě vytřískat mnohem víc, zvlášť když měl režii mistr Carpenter. Kingovu předlohu neznám, ale pokud byl film natočený striktně podle ní, bylo by myslím bývalo lepší natočit Christine jen "na její motivy" a scénář trochu vytunit, na můj vkus (a na pana Carpentera) byl myslím příliš chudý a krotký, tedy málo bizarní, šílený, fantasmagorický, "něco" tomu prostě scházelo... Ale Keith Gordon je bez chyby, ty jeho ksichty jsou k popukání. (Pozn.: Asociace na kdysi dávno viděného Herzova Upíra z Feratu v ČST, musím si ho po víc než čtvrtstoletí zreprízovat!) (06.09.2014)

Coby horor vás Christine úplně nevyděsí. Ono to snad ani nejde, udělat seriózní horor o starém červeném autě, které se po rozbití samospravuje jako Transformer. Ale jednu lekačku si užijete a napětí také - na tak absurdní námět až překvapivě fungující. Carpenterovi se podařilo vystihnout i bizarní kouzlo námětu, typické pro Kingovy předlohy. Zde detailně zaměřené na fetišistické propadnutí outsiderského mladíka autu, které se stane jeho modlou a pomůže mu najít sebe sama. Na čem taky Christine staví a co v ní funguje dobře - a že je to vyprávěcí parametr, na který současní tvůrci hororů spíše kašlou - jsou postavy, jejich proměna, motiv snahy zachránit přítele a podobně. (18.09.2020)

Další naleštěný béčkový kus. John Carpenter umí připravit výbornou atmosféru s malými věcmi. Christine se stane automobilovou milenkou hlavního hrdiny. Být jejím milencem znamená ale určité závazky. Musí jí milovat až za hrob, musí jí rozumět a nesmí mít jinou. Na druhou stranu se mu ona odvděčuje jako osobní strážce a její písty budou bít až do posledního vstřikování. Na život a na smrt. Christine je prostě vášnivá milenka a nedovolí, aby se jí někdo pletl do osobního vztahu. Keith Gordon, jako Arnie, mi velice připomínal mladého Edwarda Nortona. Dokázal se dokonale přeměnit na čistou nenávist. (15.01.2013)

Carpenter a King je docela slušný spojení pro horor, ale nic moc z toho nevylezlo, respektive nic hororovýho, to už byl daleko větší horor i Maximum Overdrive. Navíc auto vůbec nepůsobí nějak drsně, zabíjí dost cenzurovaně, což je teda hodně velký mínus, kór když samotnejch vraždících scén je minimum a atmosféra se pro změnu nekoná téměř žádná. Od Carpentera bych teda očekával daleko víc (26.02.2009)