Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Had Plissken se vrací. Velký divácký úspěch akčního sci-fi thrilleru Útěk z New Yorku z roku 1981 (který se u nás v kinech nehrál, ale záhy po revoluci patřil k oblíbeným videohitům) inspiroval jeho režiséra Johna Carpentera, aby o patnáct let později natočil Útěk z L.A. Použil velmi podobný syžet a pouze se přesunul z východního na západní pobřeží Spojených států. V roce 2013 je po velkém zemětřesení Los Angeles ostrovem, který není součástí nových Spojených států. Slouží jako obrovské vězení pro všechna individua, jež byla vyhoštěna ze země, která se v reakci proti rostoucímu násilí a úpadku morálky stala policejním státem. Jednooký hrdina prvního snímku Had Plissken (Kurt Russell) je tu znovu poslán na téměř beznadějnou misi. Má získat černý kufřík, kontrolující satelitní rozvody elektrické energie, který na ostrov zavlekla rebelantská prezidentova dcera. Jako zvláštní pobídku dostane do krve virus, který jej bez protilátky do deseti hodin zabije… Carpenter dostal k dispozici značný rozpočet 50 milionů dolarů (skoro desetkrát tolik než stál Útěk z New Yorku) a využil ho k pochmurné evokaci zdevastovaného města, v jehož rozpadlých ruinách se pohybují bizarní postavy nejrůznějších zločinců a zkrachovalých existencí. Kurt Russell (který se tentokrát podílel na scénáři i na produkci) hraje Plisskena jako znechuceného cynika, jemuž na budoucnosti nových Spojených států pramálo záleží a hodlá si pouze zachránit vlastní kůži. Zručně natočený snímek plný akčních scén je jen lehce zahalenou parodií na temné postkatastrofické filmy, jež především v devadesátých letech vznikaly jako na běžícím pásu pro potřeby nenasytného videotrhu. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (295)

Shadwell 

všechny recenze uživatele

Lidé se dnes často ptají, kam zmizely westerny. Ale oni nikam nezmizely, jen se převlékly za post-apo filmy. Monumentální panoramatické krajiny z westernů bez jediného živáčka odpovídají vylidněným krajinám z post-apo filmů, hrstky desperátů zase několika zbylým přeživším po katastrofě. Není proto vůbec náhoda, že konec westernů (klasických, revizionisticky-peckinpahovských, italských špageťáků, mayovek, socialistických red westernů, eurowesternů) a začátek éry post-apo filmů spadá do stejného období někam do 70. let. Málomluvný pistolník Snake Plissken tu ostatně kopíruje Eastwooda z dolarové trilogie, jen místo ponča nahodil pásku přes oko. Zápletka je stále stejná. Mění se jen kulisy. Podobný žánrový přesun provedl třeba první Vetřelec, který vzal slasher a předělal ho mazaně do sci-fi. Pointa je nicméně v tom, že Útěk z L.A. je zcela očividně western vydávající se za post-apo a že tuhle kosmetickou žánrovou změnu, která vlastně žádnou změnou není, tematizuje i postavou transsexuálního gang leadera Hershe nebo specializovanou hollywoodskou klinikou vedenou hlavním chirurgem Beverly Hills. Proti těmhle drobným změnám, ať už pohlaví nebo vzhledu, pak stojí skutečný radikál Snake Plissken, který ve filmu hned dvakrát pronese „čím víc se věci mění, tím víc zůstávají stejné“, čímž naznačuje asi tolik, že tyhle drobné změny nejsou dostatečné a že je potřeba do toho pořádně šlápnout. Proto také v závěru provede to, co provede. Mohli bychom to říct pomocí soudobého levicového slovníku i tak, že Plissken tu vystupuje jako radikální univerzalista jdoucí proti partikulárním oportunistům, ať už je jím maoistický terorista Cuervo Jones, teokratický prezident Spojených států či invazní jednotky z Kuby a Mexika. Snake Pliskin podobně jako svatý Pavel přináší a reprezentuje univerzalitu, jež slouží jako hráz proti záplavě různých partikularismů (nacionalismu, rasismu, sociálního vyloučení, genderu, environmentalismu), neboli, jak říká svatý Pavel, pro křesťana neexistuje rozdíl mezi muži a ženami, nebo mezi Židy a Řeky. Snake Plissken má v podstatě ke všem postavám a uskupením ve filmu stejně neutrální vztah, nebo spíš cynický odstup, čímž překračuje jednotlivé hegemonické, kulturní, mocenské či náboženské zájmy. Jakékoliv etnické či hierarchické společenské vztahy jsou mu prostě cizí. Odsud je i zřejmé, podle čeho se pozná skutečný post-apo film od falešného: ve skutečném post-apo filmu nejsou žádné bezpečné zóny, kde by se dalo schovat před zničeným světem venku a načerpat síly - žádné ostrůvky klidu nebo oázy připomínající zbytky měst, kde by se daly nakoupit zbraně a lehký holky. Ve skutečném post-apo filmu je jen zlo a šílenství. Z tohoto důvodu jsem nucen postavit výše než Carpenterův diptych Útek z NY/LA, kde taková odpočinková místa jsou, Van Dammova Kyborga, což je film kvality možná diskutabilní, avšak naprosto nemilosrdný a krutý bez možnosti kamkoliv se schovat – ryze univerzální svět bez jakýchkoliv partikularit. ()

woody 

všechny recenze uživatele

Samozřejmě, pokud vás na tom filmu zaujmou jen strašlivé digitální triky (obzvláště plavba ponorkou je horší jak grafika Duke Nukem 3D z téhož roku), pak neváhejte a pošlete jej do horoucích pekel jako většina zdejších respondentů. ... Jestliže však hledáte ultimátní béčkovou nálož s přehršlí dokonale obsazených herců (Russell, Buscemi, Grierová, Fonda, Campbell, Robertson), cheesy hlášky a hlavně neskonale nemainstreamový konec, tak neváhejte - lepší kousek těžko pohledáte. ()

Reklama

Enšpígl 

všechny recenze uživatele

Může mě někdo říci, jestli to byl záměr udělat efekty a triky ve filmu takhle lacině až směšně a nebo jestli je někdo totální kretén. To jsem měl radši pozorovat kukátkem velkou prdel uklizečky v baráku, která právě myla naše patro, než jednookýho hrdinu co vniknul do L.A., jenom proto aby z něj mohl uniknout. ()

Rosana 

všechny recenze uživatele

Fakt jsem se lekla, když jsem viděla Kurta Russella, že je to pokračování filmu "Kapitán Ron", kde Snake z tohoto filmu vypadá naprosto stejně jako Ron! Ale jinak to byla krávovina. Hvězdičky daruji za skvělé provedení zemětřesení a zničeného L.A. - fakt zajimavý Sunset bulvar a podobně. Jinak triky byly zoufalé, herecké výkony nulové, myšlenka žádná a i jsem se nudila! ()

Superpero 

všechny recenze uživatele

Ultrabéčko, ale fakt zábava. Kurt Russell je celej film fakt hustej (když teda zrovna nelítá na rogalu) a snaží se ukrást jakousi skříňku co ovládá satelity ve vesmíru revolucionářovi co vypadá jak Che Guevara. Líbilo se mi, že je Kurt Russell i docela nemorální. Některý scény jsou tak debilní až jsou geniální (např. když Russell surfuje na tsunami a vedle něj jede Steve Buscemi v káře). Útěk z L.A. je film se snad nejshitovnějšíma efektama co jsem kdy viděl, a proto je taky tak hustej :-) Navíc tam je super hudba, taková jakoby westernová. Jo a zmutovanej Bruce Cambell. ()

Galerie (91)

Zajímavosti (13)

  • Kate Hudson odmítla nabídku na roli ve filmu. Důvodem byla přítomnost jejího otčíma Kurta Russella, kvůli kterému by mohla být vnímána jako protekční dítě. (Roman.Ticka)
  • Počas natáčania filmu Kurt Russell trénoval basketbal, pretože všetky koše v záberoch chcel dať sám. Vďaka talentu sa mu to podarilo a dokonca trafil aj cez celé ihrisko. (Abiosis)
  • Film byl ve vývoji přes deset let. Psaním scénáře začal Luck Coleman již v roce 1986. (Terva)

Související novinky

Kdo uteče z New Yorku?

Kdo uteče z New Yorku?

30.08.2014

Hollywood se snaží Snakea Plisskena vzkřísit už nějaký ten pátek. Slavný tvrďák z Útěku z New Yorku a Útěku z L.A. by ale nadále neměl disponovat tváří Kurta Russella. Na scénu nastoupí mladá tvář,… (více)

Návrat Johna Carpentera

Návrat Johna Carpentera

22.01.2008

Seriál Masters of Horror vytáhl z hrobů několik žánrových mistrů a ukázal jim, že fanoušci na ně nejenže nezapomněli, ale pořád stojí i o jejich novou tvorbu. Minulý týden jsme psali, že na vlně… (více)

Reklama

Reklama