Šílenství

Ale jo. Tyhle horory kingovského střihu mají něco do sebe, i když málokdy zaujmou absolutně. Tajemný děs, který nakonec všechny pohltí, je určitě atraktivní námět a prostupování fikčních světů zrovna tak. Jeden z nejlepších Carpenterových filmů, co jsem zatím viděl. (22.06.2012)

Abych pravdu řek, tak sem to moc nepobral, psycho to je fakt výtečný, ale doteď vlastně nevim co se to všechno stalo, nicméně fakt výborná atmosféra a šílenej Sam Neill nemá chybu, škoda že tam je takhle ale jen na chvilku (26.07.2008)

Geniální, ale svou dobou zatěžkané. Konec, ach konec! (18.04.2012)

Lovecraft se potkává s Kingem v ultimátní literárně/filmové hororové vizi Johna Carpentera. Co je realita, co fikce a jak fikce může ovlivnit realitu? Ve filmu je na jednu stranu hodně (klasických) motivů (uctívání, apokalyptická invaze a epidemické šíření zla, příběh v příběhu, šílenství), na druhou stranu málo děje, což jde na vrub četným hororovým výjevům, které mě ale moc nezaujaly. Zároveň se bere s nadhledem, což se odráží ve vtípcích i hereckých výkonech - Sam Neill si to dává, ale jeho zfetovaně působící sexy parťačka je na pár facek. Celkově z toho mám i po třetím zhlédnutí tytéž rozporuplné dojmy, ale zajímavý horor to rozhodně je. (10.10.2010)

Brakové prolínání fikce, skutečnosti a metafilmu s vyvrcholením ukazujícím divákovi, že je jednička. Což o to, rád bych sestoupil do močálů Lovecraftových šílenství a běsů Nové Anglie, ale to by z něj nesměla čpít stařecká moč Carpenterovy stereotypní režie. Když se tak ohlédnu za jeho Apocalypse Trilogy, nebo vlastně nad celou biografií, nenajdu nic, co by mohlo zůstat nad Věcí.. (08.10.2013)

Brilantní horor podle předlohy mistra temných světů, démonických bytostí, "Prastarých" a stvořitele mýtu Cthulhu, H. P. Lovecrafta. "That guy from Jurassic Park", Sam Neill je výborný, oproti Julii Carmen, jejíž výkon je zato mdlý a statický, vyzní tak ztvárnění jeho postavy ještě výrazněji. David Warner už pro mě není nějaký čas jen ten "loajální sluha s kamennou tváří" z Titanicu a v závěrečné scéně se v roli malého chlapce na kole objeví Hayden Christensen, jehož bych tedy opravdu nepoznala. In the Mouth of Madness přináší poctivý kousek hororové filmařiny, která tak trochu, avšak velmi opatrně, balancuje na hraně béčkového filmu. (30.08.2015)

Je to celkom dobrý čiastočne fantasy ladený horor od Johna Carpentera. Má dosť dobrý príbeh o uznávanom vyšetrovateľovi poistných udalostí, ktorý dostane ponuku nájsť slávneho hororového spisovateľa, keďže jeho diela patria medzi tie najpopulárnejšie, pričom dokážu ľudí až príliš ovplyvňovať a práve pred dokončením svojej poslednej, očakávane najlepšej knihy zmizol. Aj napriek mnohým zvláštnym udalostiam, ktorým je v poslednej dobe svedkom ju prijme, podarí sa mu zistiť miesto, kde by sa mal spisovateľ nachádzať a tak sa tam vyberie spolu s vydavateľovou asistentkou, ale čoskoro si uvedomujú, že to presahuje hranice ich chápania a dostávajú sa do veľkých problémov. Spracovanie sa mi páči, síce ešte spočiatku sa k tomu ťažšie získava plnohodnotný postoj, ale zároveň to pôsobí celkom zaujímavo a hlavne cítiť, že časom by to mohlo byť ešte podstatne lepšie a presne to sa aj stane. Postupne začnú pribúdať viaceré výrazné prvky, ktoré sami o sebe síce nie sú originálne, ale v takejto kombinácii som sa s nimi asi ešte nestretol a pritom to funguje viac než dobre a celé je to také netradičné, nápadité a aj dosť hravé, tu skutočne cítiť, že to bolo točené s radosťou a to sa samozrejme prenáša aj na diváka. A tak hlavne v druhej polovici, keď sa dej presunie do malého mestečka sa je stále na čo pozerať a určite musím pochváliť záver, ten sa mimoriadne vydaril. Spokojný som aj po hororovej stránke, síce až na pár scén to nie je moc napínavé, ale atmosféra mi veľmi sadla, masky sa vydarili a snáď všetky tie hororovejšie sekvencie mi prišli dosť zaujímavé, či už obsahovo, ale aj vizuálne. S hereckým obsadením som spokojný, môj obľúbenec Sam Neill v hlavnej úlohe, slušná postava asistentky a dostatok zaujímavých vedľajších postáv, kde vynikajú hlavne Jürgen Prochnow a Charlton Heston. Réžia a technická stránka sú výborné, John Carpenter je veľký talent, ktorého štýl mi sedí, skvelá atmosféra, celé to nápadité prevedenie a navyše to úplne pôsobí, ako z osemdesiatych rokov, čo to tiež príjemne osvieži. Takže síce to nie je práve môj typ hororu, skôr uprednostňujem niečo iné, ale aj tak je Šialenstvo veľmi zaujímavý film bez jedinej väčšej slabiny, ktorý ma bavil aj po opakovanom pozretí. 75% (29.03.2014)

sutter cane je úspěšný hororový spisovatel, toho času nezvěstný.. john trent je pojišťovací vyšetřovatel, který by "sračkoidní knihy" téhle spisovatelské megastár nikdy nečetl.. ale jeho job ho donutí octnout se uprostřed příběhu suttera canea.. a nebo snad sutter cane donutil trenta k jeho jobu? jj, je to oddechovka.. řekla bych, že lepší průměr.. příšerky v dnešní době působí maličko směšně, ale ten příběh má rozhodně něco do sebe a když si umíte navodit atmosféru hustší než mlha u rybníčku brčálníčku, budete spokojeni:o) je to jako ocitnout se uprostřed té nejbéčkovitější knížky.. (11.09.2007)

Proč? Proč jen už to končí? Příběh, který bych vydržel sledovat ještě nekolik hodin. Úžasné, skvělé, psychodelické, šokující, šílené....jetště mnoho dalších přízvisek by mohl tento film mít. Dlouho mě žádný psychohorror tak nenadchnul, nevtáhnul do svého příběju. Společně s The Thing vůbec nejlepší Carpenterova práce, kterou jsem měl tu možnost vidět. Tohle se nedá komentovat, to musíte vidět. Možná tomu trochu přidalo, že jsem v sobě měl krapet lihu. Edit po druhé projekci (4.7.2010). Hodnocení lihem ovlivněno nebylo, In the Mouth of Madness je opravdu úžasně šíleným, mrazivým, inteligentním snímkem, rozhodně nejlepším a nejpropracovanějším z dílny Mistra Carpentera. Prolínání jednotlivých světů je dokonalé a vcelku jednoduše prohlédnutelné poselství zahrnující kritiku náboženství a slepé víry už asi netřeba zmiňovat. Top20. (08.10.2008)

Nejlepší Carpenter devadesátých let a současnosti vůbec. První polovina, či spíš třetina filmu není nic extrózního. Nabízí se jistá podobnost s nepříliš povedeným Městečkem prokletých z téhož roku, protože v těch pár úvodních minutkách trochu skřípe budování úderné atmosféry příběhu. Ovšem pak, stejně jako hlavní hrdina obrací stránky hororové knížky, tak divák stále více a více rozkrývá temná a neuvěřitelná zákoutí děje, celého překvapivého příběhu. S každou další minutkou ta zprvu se hledající atmosféra houstne a celičké snažení se začíná klonit k těm nejlepším kouskům téhle hororové legendy, jako je třeba Vládce temnot, včetně typické zrůdnosti postav, monster a pekelných stvůr. Efektová stránka filmu je nadprůměrné, nikoliv skvělá, monstra správně odporná, leckdy zdařile teatrální. Typická hudební složka pak jen dodává potřebnou oblohu k hlavnímu chodu. Herecky je film až překvapivě vyvážený, jak skvělý Sam Neill v hlavní úloze, tak i démonický a temný Jürgen Prochnow za tým zla. Až v závěru se v pavučině, kterou snová vaše podvědomí vymotáte ke středu, který vás překvapí ba možná až šokuje a co se v první třetině zdálo jako televizně střižený horůrek, to se dostává do zcela jiného světla. Nebo spíše temnoty temnější než ona mýtická zákoutí nejhlubší lidské mysli. Proč tedy dávám za 4 a půl? Vhledem k současným a nedávno minulým Johnovým filmům bych měl dát za 5, protože Šílenství / Ve spárech šílenství je o několik tříd lepší, ale zase s ohledem na doby dávno minulé, tak oproti Věci už jde přeci jen o trošku slabšího brášku. Klišé neklišé, tenhle film bych směle zařadil mezi 20 nejzdařilejších hororů druhé poloviny let devadesátých a současnosti. Johne, vyslyš motlitby fanoušků a natoč zase něco alespoň podobného. Amen. (12.12.2004)

Ono sa nedá ani hodnotiť inak, keď vidíte tento film vo vidieckom kine tesne pred zánikom. Obsluhu aj šatňu mali na starosti sestry babičky - recepčnej z filmu, pomedzi nohami sa kotúľala lopta, s ktorou sa hrá blonďaté dievčatko - vnučka jednej z tiet uvádzačiek, sedadlá škrípali a okrem nás troch sedí medzi vypolstrovano ošúchanými tmavomodrými sedadlami kde tu jeden-dvaja ľudia. Bizarná synchronicitná zvláštnosť celého zážitku sa dostavuje v priebehu deja každému z nášho diváckeho tria, až sa dorútime k záverečnému oslobodzujúcemu rehotu spoločne so Samom Neillom, ktorý rovnako ako my práve dopozeral tento fajný kúsok o napísanom svete v rovnako vyprázdnenom kine. Vyjdeme z Nádeje do hviezdnatej račianskej noci a pred nami bicyklista s kelímkom od jogurtu vo vidliciach. Drnží to úplne ako vo filme - cyklistovi vlajú dlhé šedivé vlasy. Rehot pokračuje, Carpenter triumfuje. (06.09.2004)

Snímok "Šialenstvo" je filmovou parafrázou režiséra Johna Carpentera na knihy populárneho amerického spisovateľa Stephena Kinga. Autor horrorových románov Sutter Cane dosiahol schopnosti Boha. Je svet poisťovacieho vyšetrovateľa Johna Trenta len umelým výtvorom tohto spisovateľa? Alebo sa jeho myseľ ocitla "Ve spárech šílenství"? Veľmi poradený psychologický horror. **** (23.01.2008)

Slušně temnej film z velice solidně vystavěným příběhem a pointou. Carpenter holt uměl...75% (14.11.2014)

Charismatický Sam Neill je nakonec tím důvodem proč přihodit 4 hvězdičku, musím ale konstatovat že byl to boj podmanit si tuhle Carpenterovku. Kdybych měl zvolit které filmy mám od něj raději zda-li z 80. let nebo z 90. let. Tak bych určitě zvolil ty osmdesátkové. Tady ovšem mu nelze nic vytknout, dokázal rozhodně vybudovat tu správnou temnou a nekompromisně bezútěšnou atmosféru. Pravděpodobně nejlepší film jeho druhé dekády. PS: Čím delší časový interval mě dělí od skončení filmu, tím více na něj musím myslet. 70% (28.09.2010)

"In the Mouth of Madness" je krásný a výstižný název pro matoucí film, kde se psychedelie střídá se schizofrenií, nejistota s paranoiou, realita s halucinacemi, deprese s mrazením... Zápletka je sice hodně hustý guláš a stále se nejsem schopná rozhodnout, jestli mi pointa přišla úplně debilní nebo naprosto geniální, ale rozhodně ta podívaná měla něco do sebe - v první řadě hutnou atmosféru. Sam Neill v hlavní roli je přesvědčivý v obou rovinách: coby uhlazený, striktně racionální vyšetřovatel pojistných podvodů i jako rozcuchaný, počmáraný materiál pro psychiatra. Lovecraftovsky bizarní kousek nemusí sednout každému, mně naštěstí ano, ikdyž mám výhrady k několika scénám a třeba nad tou závěrečnou se budu muset ještě hlouběji zamyslet, co tím chtěl Jan Tesař přesně říci. Jako nadšená čtenářka knih Stephena Kinga musím hodnotit nadprůměrně, Sutter Cane by byl taky můj oblíbený autor;-). 74% (14.07.2011)

Lovecraftovský kousek, kde si Carpenter dokázal udělat legraci ze sebe a své hudby i z mistra Kinga, ještě více doceňuji až po letech. Sam Neill zde předvedl ukázkovou studii šílenství, kterou si pak zopakoval v Horizontu události (1997). Fantaskní svět, do něhož se vrhá pojišťovák Trent, pozvolna odhaluje svoji temnou tvář. Ty náznaky jsou skvělé, asi snad lepší, než kdyby Carpenter vybalil vše naplno. Ale na rozličné potvory a chapadla samozřejmě dojde, byť hrůzu z nich tak trochu zastíní i reálný útok dobrmanů. Občas si jeden vzpomene na majstrštyk Věc, která se v několika obrazech připomene. Jen jsem měl pocit, že proti pradávnému zlu by asi kříže nepomohly, což nakonec pochopil i Trent. Hodnocení zvedám o jednu*, páč o víc už to nejde. (22.01.2024)

No já vám nevím, není 77% trochu moc. Chvílemi to sice je výborná podívaná se super lekačkami, ale jinak mě film docela uspával. Přišlo mi to jako dílo z 80. let, ne z roku 1995. Sam Neill mi příjde po filmu "Horizont události" dost nechutný a nesympatický a tady mě nijak nezaujal. Děj je zajímavý, ale nakonec se nedá nijak logicky vysvětlit a to mi trochu vadí. Průměrný horor, ve kterém byla nejlepší atmosféra a sem tam nějaké ty lekačky. 60% (10.09.2009)

Každý horrový režisér chce otevírat brány pekelné.. a Carpenter vás vždy pobaví!! (20.06.2016)

Počáteční atmosféra, která byla mystičtější s přibývajícím časem v opuštěném městečku, mi dávala naději, že tohle bude přesně ten typ filmu pro moji aktuální náladu a obecně můj vkus. Ovšem zanedlouho poté, co mi tohle problesklo hlavou, změnil se Carpenterův snímek v totální komedii, z níž se vytratila nejen atmosféra, ale také nějaká děsivost, jež by naháněla divákovi strach. Ve výsledku jsem měl tedy spíše negativní dojem, který však stále zachraňuje herecký projev Sama Neilla a Jürgena Prochnowa. Charlton Heston v malé roličce potěšil. (27.09.2016)

Šílenství sice silně balancuje, jak už zde bylo několikrát zmíněno, na hraně těžkého kýče, ovšem v Carpenterově mystickém balení se to proměňuje spíše ve velkou výhodu. Režisér se nebojí vložit do hororových scén přiměřené množství absurdity, ani na chvíli neváhá zamotat divákovi hlavu a obestřít příběh neproniknutelným závojem, který až do poslední minutky zabraňuje prokouknout jeho konečné úmysly. Snímek má navíc ještě bezchybně vykreslenou atmosféru, démonického záporáka Prochnowa a jako vždy spolehlivého Sama Neilla, o něhož se může Carpenter kdykoli naplno opřít(včetně závěrečné scény). Podle mě jeden z nejzajímavějších hororů vůbec.. (13.10.2012)