Masaryk

Naprosto světový film, který ale ocení asi jenom Čechoslovák. Je totiž, dle předpokladů, plný zásadních dialogů, který nejlépe vstřebá nějaký historik a nebo našinec se zájmem o českou historii. Osobně mě třeba zaujal rozhovor s Konrádem Henleinem, který pro film nebyl vysloveně zásadní, ale člověk znalý si ho okamžitě všimne a vstřebává každé další slovo, který s Janem Masarykem pronese. K tomu můžu říct, že jsem pročítal řadu názorů historiků na tento film a jsem rád, že se pokusili držet co největší historickou přesnost. Na druhou stranu mě trošku mrzí, že nádherná, podle mě kvalitně až světová kamera, která se imaginárně roztočila v Americe, Anglii, ale i v nacisty okupované Praze, nebyla trošku víc akční. Vše ale vynahrazovaly herecké výkony, kde Karel Roden byl naprosto excelentní, ale Oldřich Kaiser, coby Edvard Beneš, byl ještě lepší. Celkově ale musím říct, že tak dobrý a stylový film jsem v Česku viděl snad naposled s filmem Ve stínu. Zároveň jsem rád za objasnění některých historických situací samotnými tvůrci a děkuji jim za to, že něco takového mohlo vzniknout. (15.03.2017)

Nebyl to název filmu co mě lákalo do kina, ale především velká zvědavost, jak se jeden z elitních českých herců vypořádá s reálnou postavou. Musím říct, že jméno Juliuse Ševčika mě nenaplňovalo příliš velkým optimismem, ale je to mladej kluk, začátek kariéry, tak má právo na další šanci. Začátek filmu mě tedy příliš neoslnil, Masaryk tam do sebe sázel jednu lajnu za druhou až jsem měl pocit, že spíš než syn "tatíčka zakladatele" to je příbuznej Vincenta Vegy, ale čím víc začaly ve filmu převažovat dialogy, tím víc získával na síle. Určitě bych nedělal tak dlouhou "boxerskou" scénu a naopak dialogy Masaryk vs Beneš resp. Roden vs Kaiser bych s klidem protáhl, protože nejen, že tyto dialogy mají co dát z hlediska příběhu, z hlediska vnímání situace naší země, ale i z hlediska hereckého, protože sledovat ty dva, to je luxusní zážitek. Copak u Karla Rodena to snad už ani nepřekvapí, že opět zaválel a nepochybuji o jeho nominačce na Lva, ale u Oldy Kaisera mě mrzí, že neměl víc scén, to je u nás naprosto nedoceněnej herec a moc, moc bych mu přál velkou dramatickou filmovou roli. Trošku jsem odbočil od filmu, ale má to svůj záměr, protože další pochvala bude pro Juliuse Ševčíka, vzal si na zpracování velmi těžké téma a obstál. Film působí po obrazové a herecké stránce velmi profesionálně. Možná je fakt škoda jen těch kratších dialogů, ty poslední mezi Benešem a Masarykem to byla vysoveně výstavní scéna. Stupňující gradace a emotivní složka dělají svoje. Navíc jsem si tak říkal, jaký osud by naše země měla, kdyby byl u moci Jan Masaryk a ne Beneš. Nejedná se o žádní moderní politický thriller, ale o řemeslně kvalitně odvedenou práci na poli komorního dramata a to je zřejmě to nejlepší co mohl Julius Ševčík udělat. (27.12.2016)

Životopisná nuda, u které nechápu, proč to vlastně natočili. Muselo to stát strašný prachy, přitom je na tom paradoxně vidět, jak se šetřilo, kde se dalo (viz např. to natáčení v Rudolfinu - odjakživa jsem alergický na to, když se reálné lokace ve filmu vydávají za nějaké jiné). Skáče se tam neustále v čase a z místa na místo, až je to otravné, na scénu pořád vstupují nové a nové postavy, které často řeší problémy, které jsem vůbec nepochopil, a některé repliky tahají za uši, jak jsou trapné (Masaryk: "Lidi možná neumírali po tisících, ale jejich duše je navždy zničená.") A to, jak ten film volně ohýbá některá fakta nebo jak to tenkrát bylo s tím Českým lvem, je kapitola sama o sobě. Rodenova proměna je zde celkem zajímavá (Kaiserovi jsem naopak na chuť moc nepřišel), ale stejně se nemůžu ubránit dojmu, že kdybych to neviděl, o nic bych nepřišel. (09.03.2019)

Rekordný a ambiciózny, taký je česko - slovenský, atypický, nezvyčajný F.I.L.M, s dvanástimi českými levmi na konte, a vôbec, sú tieto tvrdenia z úvodu, opodstatnené ? Zaslúžené ? Či sa skôr jedná iba o nafúknutú bublinu, ktorá po čase praskne, ošúcha sa, ako nekvalitná bielizeň, ktorú práčka na prvýkrát úplne roztrhá, ako nepotrebnú reklamu ? K hlavnému arbitrovi. MASARYK, tak to je teda iný pojem a význam. Najmä, skoro pred 100. rokmi. Tomáš Garrigue Masaryk, de - facto založil ČSR, a zároveň sa stal jej prvým, oficiálnym prezidentom. Tento film pojednáva príbeh o jeho SYNÁTOROVI, Jánovi, ktorý sa narodil vtedy, keď jeho slávny otec zomrel. Bol cieľavedomým d-i-p-l-o-m-a-t-o-m, ktorý zvádzal márne boje s veternými mlynmi. Je niečo zhruba rok pred vypuknutím zatiaľ európskeho, U-L-T-R-A krvavého konfliktu, pričom mám naň nadhľad z presne dvoch časových rovín, ktoré od seba, nedelí dlhá časová etapa. V prvej ho pozorujem z blázinca, kde sa zdôveruje psychiatrovi so svojim vysvedčením, na ktoré nie je až tak pyšný, a to je konkrétne druhá, ktorá líči všelijaké udalosti, čo sa netýkajú iba funkcie veľvyslanca, ktorý jednoznačne musí vedieť ovládať svetový jazyk, a tak cestuje a cestuje. HERCI. Roden stelesnil Masaryka a Kaiser pre zmenu Beneša, obidvaja sú vo svojich partoch - famózni, t. j. na svoje tuzemské pomery to bohato stačí. Levický kameraman Martin Štrba zastrešuje pozíciu muža s kinoaparátom, a je to opätovne jeho vynikajúca zásluha, že film na prvý pohľad - zaujme. Množstvo nominácii na Leva, naznačuje, že patrí medzi kameramanskú špičku, ktorá by sa trebárs uchytila možno aj v Hollywoode ? V režisérovi Júliusovi drieme potenciálne, tvorivé, vizuálne cítenie, ktoré môže do budúcna isto zúročiť. Takého istého názoru, akého si zvolili českí, filmoví akademici v každoročnom vyhodnotení, udeľovaní filmových cien - Český lev, tak i my Slováci, máme niečo podobné, je to : SLNKO V SIETI a-w-a-r-d-s, kde slovenská, filmová a televízna akadémia prisúdila snímku presne 8 cien, ale nedosiahol na najvyššiu métu - najlepšieho filmu. Trenčiansky producent Rudolf Biermann si môže aj tak sám sebe gratulovať, pretože sa spolupodielal na celkom zaujímavom filme, ktorý je až TOO MUCH A-M-B-I-T-I-O-U-S... (22.11.2017)

Zajímavě pojatý příběh, v němž podle mého nejde ani tak o dokumentárně precizní zmapování části života Jana Masaryka, jako spíše o to přes jeho postavu podat v osobní a proto citově silnější rovině příběh zoufalé zrady Československé První republiky - jak spojenci tak jejím prezidentem. Roden už nemohl být lepší, celkově film vyznívá velmi profesionálně. (16.09.2017)