Halloween

Sklamanie. Zvládnuť psychologický rozbor postavy a kultu, akým je Michael Myers padol do nesprávnych rúk. Rob Zombie nám predvádza, že má talent na brutalitu vo filmoch a ani pod záštitou veľkých štúdií sa nedokázal skrotiť a servíruje nám jednu bohapustú hrôzu za druhou, pričom jeho štýl nepozostáva ani tak z presvedčivých a efektných ľakacích scén, ale z toho, aby divák nadobudol čo najväčšie zdesenie z brutalít, ktoré sa mu počas filmu premietnu. Niekedy sa to Robovi naozaj podarilo, no tým pádom stráca hlavný hudobný motív série zmysel, pretože ten bol (v podarenejších dieloch série) akousi predzvesťou toho, že mi budú po chrbte behať zimomriavky a že budem zatajovať dych každú minútu. Samočinné brutality nemali takú razanciu ako v predchádzajúcich zombieovkách. Tie boli typické aj svojim vyberaným slovníkom, ktorý tu z pozície nemého Michaela akosi nedostal priestor. Snáď sa Rob v pokračovaní trošku pochlapí. Štúdiá by mu do toho kecať nemuseli, zárobok bol slušný. 55%. (08.07.2009)

Buranskosť a brutalita. To sú zbrane, ktoré Zombie majstrovsky ovláda, a pomocou ktorých vie vybudovať neuveriteľne silnú atmosféru. Tie však v Halloweene takmer úplne absentujú. Až na prvých 20 minút, ktoré nasľubujú tú pravú vidlácku jazdu (hlavne zo strany Michaelovho buranského otca), sa nič ďalšieho neodohrá. Zombieho trademarková miera brutality a majstrovská gradácia násilia do čoraz väčšieho extrému tu tiež prakticky neexistuje, a tak celú druhú polovicu filmu Michael len chodí po zatemnených chalupách a nudne podrezáva (takmer výhradne) topless roztlieskavačky. Neviem, či je chyba v zásahoch producentov od Dimension Films, nutnosti držať sa Carpenterovho originálu, alebo v nevhodnosti režiséra, ale filmu chýba hlavná vec - atmosféra - a preto nefunguje. Osobne by som pod Zombieho taktovkou radšej videl ďalšie pokračovanie Texas Chainsaw Massacre alebo The Hills Have Eyes. (12.12.2007)

Abych tak po pravdě řekl, nebyl jsem z tohoto remaku ani nadšen, ani zklamán, jako spíše rozčarován. Po mnoha přečtených ohlasech a komentářích, po jasném předešlém seznámení se strukturou děje, jsem stejně dostal trochu něco jiného, než jsem očekával ... A rozčarovanost je pravým výrazem, pro moje pocity po tom, co jsem film před chvílí v kině shlédl ... Naschvál jsem si několik dní před návštěvou kina pouštěl první dva, a čtvrtý, díly ... které považuji za naprosto výtečné a klasické Halloween slashery. Takže jsem si dost dobře pamatoval, jak probíhal díl první, dnes již 30 let starý, jak na něj okamžitě v ději navazoval díl druhý a jak se podařilo Michaela oživit pro čtvrtý třetí, který byl také výtečný a svým zpracováním velmi podobný carpiho první klasice. Rob Zombie mne, po pravdě již po třetí, trochu zklamal ... Tolik opěvovaná první část, psychologizující začátek a rozjezd, ztvárnění a popis Michaela jako dítěte a prostředí, ze kterého pocházel ... tak to mne opravdu nedostalo, nezaujalo, ale spíš urazilo. Michael Myers se v prvním díle kultovní klasiky vyznačoval tím, že první vraždu učinil v 5ti letech, nikdo nevěděl proč a Dr. Loomis si s ním řadu let lámal bezvýsledně hlavu a nervy. Pětileté dítě nedokáže vraždit a principiálně toho není schopno. To, že tuto jasně kategorizovanou skutečnost Carpenter popřel, dělalo z postavy Michaela Myerse to, co byl po všechny díly - ztělesněné zlo, temnotu a strach. "Vznikl" na den Halloweena, kdy se děti straší jako "Boogeyman/strašák", jako ztělesněné zlo, temnota ukrytá v každém z nás. Zombieho popis klasické nefunkční rodiny, kterých jsem osobně za svou praxi (moji osobní pracovní profesi) viděl desítky, mě opravdu nezajímal. Vraždící 10ti letý výrostek není nic šokujícího ani zajímavého, Zombie tak jen "polidštil" postavu Michaela Myerse a udělal z něj "obyčejného" psychopata ... Druhá část ovšem, na kterou si zde řada diváků stěžuje, je již trochu něco jiného. Zombie jasně vytváří remake a kopíruje přesně základní události, scény a děj, který byl v prvním díle. Takže to, že Michael se nejdříve tu a tam objeví a pak začne vraždit, je přesně to, co jsem od filmu očekával, jen samozřejmě s mnohem většími grády, než tomu bylo před 30ti lety u Carpiho. Ani tady ovšem jaksi Rob Zombie neboduje na plné čáře. Něco tomu prostě chybí a i když bodycount je vysoký, eplotační orgie nejsou na dnešní dobu nic extrémního a ve srovnání s například posledními Texasskými masakry, Zombie diváka opravdu spíše jen tak straší ... Čekal jsem bombu, bohužel nevybuchla ... ale jako milovník Halloweenské série dávám pěkné 4*. (28.02.2008)

V první polovině filmu vykouzlil Rob Zombie psychologický průzkum Myersovy osobnosti tak stylově, že bych mu za něj nejradši poslal tu největší vykotlanou halloweenskou dýni. Jenomže nakonec nic posílat nebudu, dýni si nechám a budu s ní strašit zlobivé haranty v naší ulici, protože je tu také polovina druhá, naprosto odlišná. Zde duševně chorý Myers, jehož ztvárnil dvoumetrový Tyler "Sabretooth" Mane, připomíná vykolejené Pendolíno, projde vším, nezastaví ho nic a nechává za sebou probodané trupy těch, kteří včas neuhnou z dosahu jeho dlouhých paží. Prostě jen klasická vyvražďovačka, vyznačující se oproti předchozí části polovičním napětím. Samozřejmě je všude přítomno množství krvavých kaluží, postavy se vydávají do nebe téměř nepřetržitě, užijeme si halloweenský sex a Zombie vytasí i brutální scénu znásilnění. Jména jako McDowell, Forsythe, Trejo jsou zárukou kvality a dobré zábavy, slušně vlastně působí všichni herci. Hudba triumfuje prostřednictvím krásné Love Hurts, která dokáže v divákovi vzbudit pocit empatie a smutku. I přes nepříliš dynamickou druhou pasáž tedy volím nadprůměrné hodnocení, protože film jako celek se mi hodně líbil. 72 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (10.12.2007)

Zbytočný remake. V druhej polovici naviac nehorázna, až nezdravo nahustená vykrádačka originálu, aj vrátane tých už dávno nefunkčných scén, ktorá neomylne zabíja sľubnú atmosféru prvej časti. Jedno zhliadnutie síce neuškodí, napokon ani Carpenterova verzia už dnes nie je tak pôsobivá ako kedysi. Narozdiel od Zombieho pokusu však svojho času niečo znamenala a určite nemala tak príšerne kostrbaté dialógy. (21.10.2007)