Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Nové televizní zpracování slavné stejnojmenné novely Jana Otčenáška vypráví příběh lásky dospívajícího chlapce a židovské dívky uprostřed války v době heydrichiády. Ester hledá úkryt, který jí Vojta poskytuje s vědomím rizika života. Od této chvíle se situace protagonistů příběhu stává jakýmsi existencionálním ostrovem, na kterém se prověřují základní lidské hodnoty - láska, smrt, věrnost i zrada. Tento zážitek poznamenává hlavního hrdinu příběhu na celý život. Komorní drama ztvárněné Karlem Smyczkem pozoruhodnými uměleckými prostředky je účinné svou naléhavostí a má nadčasovou platnost. Scénář je dílem zkušeného autora Petra Zikmunda. (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (28)

Triglav 

všechny recenze uživatele

Filmu není vůbec na škodu jeho komornost a minimalismus, spíše naopak. Po celou dobu na mě dýchala zvláštní pochmurná atmosféra filmu, která se lvím podílem podílí na 4hvězdičkovém hodnocení. Za vyzdvihnutí stojí taky herecký výkon Václava Postráneckého a Barbory Seidlové. Někdy příště se podívám znovu. ()

breebee

všechny recenze uživatele

Tak předně musím říct, že knihu jsem četla a byla jsem z ní dost unešená, musela jsem tedy zkusit i film. Nesehnala jsem ten starší, černobílý a trochu jsem tušila, že tahle televizní adaptace bude malér. A taky že jo, ukouslý začátek mi moc jako dobrý nápad nepřipadal, navíc u hodně věcí jakoby scénárista počítal s tím, že má divák načteno, protože někdo, kdo o tom slyší poprvé, nemohl zcela chápat souvislosti. Taky scéna, kdy Ester vypráví o svých "zkušenostech" s chlapci mi přišla až zbytečně dramatická. Volba hlavní postavy mi též přišla nešťastná, Pavel byl blonďák, árijec. Filmová Ester ho árijcem sice nazvala, ale vzhledem k jeho tmavým vlasům, to moc nedávalo smysl. Některé dialogy mi přišly povedené, ale herci trošku přehrávali, Ester působila zbytečně moc nevyrovnaně, skoro mi přišla až psychicky labilní. A milostná scéna byl vrchol trapnosti, který degradoval celé to dílo. "Jenomže tati, já jí miluju. Víc než tebe. A víc než mámu." A pak ten konec.... takže asi takhle, původně jsem si myslela, že tomu dám hvězdy dvě, ale teď usuzuji, že si to nezaslouží hvězdu ani jednu. Takže se hodnocení zdržím, odpad dávat nechci. Knize bych přála nějakou přívětivější interpretaci, třeba ze západu, protože je to epické dílo a zaslouží si mnohem větší péči, lepší herce, soundtrack a víc diváků. ()

Reklama

sportovec 

všechny recenze uživatele

Televizní verze známé Otčenáškovy novely jen naznačuje míru kvalitativního propadu české filmové produkce po listopadovém převratu. V dobovém kontextu se přitom jedná o nadprůměrné dílo s mladými, rovněž velmi dobře hrajícími herci a nad standardem se také pohybuje i Smyczkova režie. Je smutné konstatovat, že je možné pracovat v každém případě lépe při vědomí, že tvůrci do televizní podoby vložili svá dosažitelná maxima. ()

lakikaki 

všechny recenze uživatele

Neviem, či je chyba v knižnej predlohe alebo je iba toto televízne spracovanie natoľko hlúpe, ale Romeo, Júlia a tma pôsobí strašne amatérsky a detinsky. Dialógy sú nezmyselné, správanie postáv úplne nelogické (alebo som jediný, kto nemení náladu každých 5 sekúnd?) a navyše tento televízny film je spracovaný viacmenej ako divadelná hra (teatrálne hranie postáv, teatrálna réžia) a čo mi najviac skazilo dojem z celého tohto TV filmu bol záver (záverom myslím záver filmu, nie záver knižnej predlohy), ktorý je asi tým najhorším ukončením filmu, aký som kedy videl. ()

Arsenal83 

všechny recenze uživatele

Farebná prerábka niečoho, čo sa chcelo priblížiť originálu, ale už na poli herectva pokulháva. Žiaľ, pretože len ten príbeh samotný je tak nosný, tak silný, že stačí dobrých hercov, lepšie kulisy jedného baráku, a zrodí sa kvalitný film s neveľkým rozpočtom. Z tohto počinu však ostal vyžarovať len tie slabé financie a pomerne amatérske výkony na úrovni inscenácie. Kto si pozrie verziu z roku 1959, po desiatich minútach pocíti ten do neba bijúci rozdiel. Problém vidím tiež v scenári, kde sa vsunuli repliky moderného charakteru, maximálnu frázovitosť alebo slová, ktoré by v roku 1942 určite nemohli padnúť: „Nedám si dole tú hviezdu. Všetci ju nosia a ja sa za to nehanbím.“ V júni 1942 to bolo už tak 8-9 mesiacov, čo odchádzali z Protektorátu transporty. V skutočnosti, ak by niekto transportu unikol, tak posledné na čo by pomyslel je hrdo nosiť žltú hviezdu. Čo je najhoršie, tvorcovia tohto filmu úplne sprznili tú krehkú lásku, ktorú stvárnilo pôvodné dielo, filmové aj literárne. Po prvé: snáď si niekto naozaj nemyslí, že v dobe heydrichiády bude ukrytá Židovka hrať niekde v pivnici človeče. Po druhé: na čo tu boli dobré tie kvázi sexuálne scény16-ročnej Seidlovej, ktorá tu vzdychá ako nejaká Dolly Buster. Normálne by som to nazval až pošpinením samotnej pamiatky, akú mal film pôvodne prezentovať. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama