Vincent & Theo

Docela dobré-pro mě rozhodně sympatičtější než herecky hysterické Lust for Life.. na druhou stranu je to značně skokovité, zkratkovité a občas dost nesmyslně historicky upravené. Sen tam Vincent potká někoho jiného než by měl, jindy má některá postava pozměněný charakter... Jde ale spíše o vedlejší postavy a události. to zásadní-tozn. Vincent a jeho vztah k malování a k Theovi je víceméně v pořádku. Jde o poměrně temněji odvyprávěný příběh, který částečně nabourává ten romantický pohled I. Stonea.... a proč né? Mě takový způsob uchopení připadá sympatický-přestože mám radši Stoneovský pohled a nejlepší filmovotelevizní Vincent je u mě ten z Doctora Who ;) (29.04.2014)

Roth je v úlohe Vincenta výborný, ale potreboval by mať pri sebe takú osobnosť, akú mal Kirk Douglas v Anthonym Quinnovi. Rovnako pasáže ich spolužitia pôsobia v Minneliho filme omnoho silnejším dojmom. Altman tiež režíruje skôr rutinne, vyberá zopár etáp života oboch bratov a skratkovito ich predosiela divákovi. Nechcem ale iba porovnávať, mnohí Smäd po živote nemuseli vidieť a Altmanov film je sám o sebe zaujímavý. Nakoniec ma ale zaujal viac aj Pialatov francúzsky film Van Gogh, ktorý sa upriamuje iba na jedno obdobie života maliara a možno aj preto mi pripadá Altmanových záverečných pár desiatok minút tak skratkovitých. (30.07.2015)

Film o dvojici slavných nizozemských bratrů by mě dějově zaujal, kdyby neměl chybu většiny životopisných filmů - byl hrozně utahaný, málo dějový (kromě představení zlomových momentů ze života obou bratrů). Cením si toho, že jde výjimečně o dvojitý životopisný film a že dobře vykresluje skutečně láskyplný bratrský vztah, jde se posléze ukázalo, že jeden bez druhého nedokázal žít, i když u Thea jistě své sehrála syfilida. Jednu hvězdičku však ubírám za zdánlivou drobnost; napsal Vincent nápis na stěnu pokoje v Arles skutečně anglicky? Myslím, že by se o tom dalo s úspěchem pochybovat; ubírá to důvěryhodnosti. (02.08.2017)

Altman sa vzdialil od sladkasto idylickej verzie vzťahu Vincenta van Gogha k bratovi Theovi, ako ju opísal Irving Stone v Smäde po živote a neskôr sfilmoval Vincente Minnelli spolu s Georgeom Cukorom. Odvrátená strana umeleckého úspechu je odkrytá cez životné epizódy súrodencov záverečnej etapy ich života (Theova syfilitída, rozháraný manželský život, nespokojnosť s predajom gýčových obrazov či na druhej strane Vincentove neúspešné snahy prelomiť samotu, excentrické alkoholové excesy, absolútna finančná závislosť na bratových príspevkoch). Riešenie ako ukázať umelcov život cez podtóny súrodeneckého vzťahu je podtrnutý Altmanovou iróniou, zaujímavou hudbou a výborným Timom Rothom v hlavnej úlohe. (09.07.2006)

Na jedné straně mne velmi oslovuje altmanovská neuhlazenost, to, co mi ale dost vadí je, že film nemá žádný úvod (ale vůbec žádný) - což je podle mě chyba, protože laikům by přišel jistě vhod, takhle jim bude film připadat ještě roztříštěnější, než je, a chápu i to, co vadí divákům znalým Vincentova života, protože vyznění některých pasáží je místy opravdu zavádějící. A, jak už zde někdo zmínil, přestože Roth je v roli přesvědčivý a působivý, a v obličeji Vincentovi podobný, do téhle role mi nesedí, asi protože je příliš subtilní a menšího vzrůstu. Abychom si tenhle film mohli vychutnat, bude nejspíš nutné brát ho pouze jako film. Ne životopisný film, ale film inspirovaný životem Vincenta van Gogha. (26.11.2013)