Kókaku kidótai: Stand Alone Complex

Naprosto fantastické. Velmi slušná Animace a naprosto profesionálně kombinovaná s 3D generovanými, ale přitom velmi citlivě zasazenými prostředími (Knihovna, dlouhé chodby, ale i Auta, letadla apod). Dějově stojí zcela mimo filmy Ghost in the Shell a Innocence od Mamoru Oshího... Prních pár dílů bylo poněkud méně záživných, jejich účelem bylo hlavně seznámit diváky s filozofii vyvíjejícího se ducha ve stroji. Počínaje 10. dílem ovšem nastupuje naprosto famózní jízda. Akce je napínavá, díly jsou o "něčem", případ Vysmátého muže je skutečně brilantně vymyšlen, některé scény jsou prostě fenomenální, především Poslední boj Tachikom vás dojme skoro až k slzám.Nejslabším aspektem seriálu tak zůstavají komplet 3D generované úvodní titulky, které běžely od 3ho dílu. P.S. Po shlédnutí druhé série musím poněkud ubrat. Nebyla tak dobrá jako 1st GIG. Postrádá monumentální scény, které činili první sérii nezapomenutelnou a ke konci seriálu místy pozlobí odfláknutá animace. Také konec mohl být poněkud doslověnjší, více strhující amožná i zdrcující, byť tachikomy bodují. druhá série tedy spíše za 4, celkově si seriálový Ghost in the Shell odnáší 4,5 (17.06.2006)

Kôkaku kidôtai je moje anime srdcovka a Stand Alone Complex je kdesi velmi, velmi vysoko v mém pomyslném žebříčku. Ale na čistých pět to není, přece jen některé "stand alone" díly byly trochu slabší. Ano, vyvážily je jiné samostatné, naprosto špičkové epizody jako od Asimova, jedna totální Fincherovina a taky Tachikomy a kdybych chtěl, mohl bych ty "slabší" díly obhájit tím, že autoři nechtěli všechny díly našlapané kyberpunkem a chtěli předvést i něco civilnějšího, poctivě detektivního. Jenže já nechci:) Navíc, vedlejší členové Sekce 9 by si zasloužili více prostoru. Nebo alespoň sniper Saito;) Ale to jsou v porovnání s výborným případem Laughing Man a úžasnou Motoko;) jen takové drobné vady na kráse. Když je řeč o té kráse - nebýt výborné titulní skladby, tak bych ty nechutné CGI titulky, které se objevily někde u čtvrté epizody, přeskakoval:P Hudba celkově taky hraje pro vyšší hodnocení, elektronika od Yoko Kanno se k tomu podstatně akčnějšímu hávu, do kterého se SAC odívá, hodí stejně dobře jako ambientní Kenji Kawai k bezprecedentnímu rozjímání o individualitě a jiných věcech, tak jak jsou k vidění v legendárních filmech o duchu a jeho schránce. Stand Alone Complex jde trochu jinou cestou, dává divákovi jiný zážitek, ale rozhodně má své místo v historii anime jisté. 90% (11.11.2006)

Stand Alone Complex na člověka, který první zkoukne oba filmy vybafne mírně odlišným stylem, dalo by se říct, že "lidštějším" (mírně goofy vzhledem k zápletce, ale jiné slovo mě nenapadlo, sry). SAC se skládá ze dvou sezón, kde každá sezóna se točí ohledně jednoho velkého případu...ale epizodky, které se odehrávají mimo tyto větší "linky" jsou někdy nemálo hřejivé, hlavně se mi líbily díly, které nakousávaly minulost jednotlivých postav (škoda, že z 52 dílů, byly jen 3....jedním z těch kousků je i 10.díl první sezóny a je moc moc mňami, super atmosféra, parádní hudba atd..). Po každé sérii tu jsou ještě OVA (jsou 2...to jen tak, kdyby někdo nevěděl nebo neuměl počítat nebo byl naprostý idiot;)...po první sérii tu je OVA s názvem Laughing Man, která se snaží shrnou hlavní zápletku do necelých 3 hodin...takže nedoporučuju koukat první na OVA a až potom na seriál, člověk je pak mírně ztracen....po druhé sérii tu je OVA s názvem Individual Eleven (stejné schéma). GitS je jeden z těch seriálů, který v druhé sezóně mírně mění styl...je to více temnější a taky postavené na akci...bodejť, když je Japonsko na pokraji občanské války ;)...tento styl mi nemálo vyhovuje (viz. Black Lagoon) a kyberpuňk jakbysmet + parádní OST....takže nemůžu jinak, než za 5. (08.06.2007)

Nejznámější animovaný přírůstek do žánru cyberpunku mám rád jak v celovečerní, tak (jako jeden z mála) i v hrané hollywoodské podobě, takže jsem po dlouhých letech odkládání nakonec zamířil i do jeho seriálové verze. A i přes přítomnost všech známých postav a povědomé kulisy mě čekalo nečekané vystřízlivění. Pryč jsou akční symfonie nebo salvy myšlenek, které nejdou vždy adekvátně uchopit nebo pár větami vysvětlit, částečně je navíc pryč i specifická nálada, neodmyslitelně k Sekci 9 patřící. Ze Stand Alone Complex se totiž vyklubala epizodická sci-fi kriminálka, která je sice tu a tam ozvláštněna nečekanými žánrovými zatáčkami, ale ve své podstatě zůstává stále tím samým. Kartotékou případů, které se ve velkém otřou o politiku, v menším záběru pak o ekonomiku, sociologii či historii, aby vše zakončily střídmou akční scénou nebo nostalgickou rozmluvou. Chvíli jsem takový přístup dokázal přijímat, ale když se podobně nenápaditě vyvíjela i ústřední linie s Vysmátým mužem, která se první tři čtvrtiny seriálu zdá spíše povinným přívěskem, nebylo mi zrovna do zpěvu a marně jsem se snažil pochopit, proč právě Ghost dosahuje v žebříčcích nejpopulárnějších japonských seriálů tak kultovní úrovně. Jenže pak přijde poslední sedmička epizod, které míří tak vysoko, že jsem se málem ujišťoval, jestli sleduji stále ten samý seriál. Místo nicneříkajících dialogů se přistupuje k činům, na osudech hlavních charakterů mi záleží až bolestivě moc a zpětně divák pochopí i velmi pozvolné tempo nebo občas až neexistující gradaci jednotlivých zápletek či epizod. Stand Alone Complex je hodně specifická vize a přestože k ní mám nejednu výhradu, má v sobě zároveň tolik jedinečnosti, že jí v hodnocení rád trochu pomůžu a jsem rád, že nakonec dostála slavnému jménu. (11.09.2018)

Perfektni cyberpunkovy serial. Jednak je tu hlavni dejova linie (jedna pro kazdou ze dvou sezon) a druhak samostane dily ktere v mnohem pripomenou SF povidky od autoru jako Asimov, P.K. Dick atd. Priznivci klasicke SF nebudou sklamani a fanousci "vaznych" serialu take ne. Pojetim a Atmosferou tak trochu jina zalezitost nez vetsina anime - je to takove civilni a nedockame se zadnych zuricich emoci, jedina ulitba pro anime typicka sou asi "legracni" robutci Tachikomi, ale nijak se to s nimy neprehani. Obcas trochu filozofujici ale tentokrat to beru. Pohled do budoucnosti ktery se nevyhyba drobnostem ani vaznym tematum. PS: Yoko Kanno a Steve Conte se zase jednou nasli. See the world that is.. not so far from now.. (10.02.2010)