Purpurový vrch

Že Guillermo tentoraz neostal iba pri produkcii sa dá chápať iba tak, že potreboval dva honoráre. Námetovo tuctová a neoriginálna vec, hodná sotva 90-minútovej stopáže. Navyše v nej nefunguje napätie a wao efekt sa snaží vytvárať spiatočníckymi chytákmi. Výprava ale fakt krásna, obsadenie super a občasná krvavosť uspokojivá. Potenciál "twisted romance”, ktorá sa z toho vyklube, ponúkal viac možností. Len by Guillermo nesmel chcieť vyhovieť širokému publiku a musel by zahrať na úchylnejšiu strunu. Škoda, že sa stvoriteľ tak osobitých a kúzelných filmových svetov zahadzuje s týmto. (18.10.2015)

Tohle měl bejt horor? Tak to se asi někdo minul povoláním. Je to sice celý pěkně vystylizovaný, starej chátrající barák dává příslib ponurý atmosféry, ale celá ta story z duchy je zabalená do dramaticko romantického obalu a ta vata je prostě k nepřežití. Body za obě ženský jak Miu, tak Jessicu, body za vizuální stránku, ale celý to jde do kopru kvůli nudě a neadekvátní stopáži. Vyloženě mě to nenasralo, ale už si to asi nepustím.40% (11.11.2015)

Celou dobu jsem čekal na nějaké brilantní osvětlení, proč si del Toro z tuny projektů vybral zrovna tenhle. A bohužel nepřišlo. Purpurový vrch v jádru není vůbec špatný film - všechno tu vypadá nádherně a všichni hrají do puntíku to, co se od nich čeká. To ale zároveň znamená, že příběh svátečního hororového diváka jako jsem já (natož pravověrné fanoušky) vůbec v ničem nepřekvapí. Všechno se tu děje přesně podle zajeté šablony a vždycky dlouho dopředu víte, co se zhruba stane a jaká odhalení se chystají. Vyhlížení strhující nadstavby je tak bolestivě marné, a pokud nepřistoupíte na to, že si del Toro točí zcela klasickou duchařinu hlavně pro sebe, budete se v kině docela ošívat. Jak říkám, Purpurový vrch je přesně tou vypulírovanou žánrovkou, kterou očividně být měl. Jako by del Toro remakeoval svůj nejoblíbenější film z padesátých let a vůbec nic na něm nezměnil. Já jsem ale naivně čekal, že se pokusí jít o krok dál, takže jsem byl spíš trochu zklamaný než spokojený. Někdy se holt vyplácí držet očekávání na uzdě. Aspoň tak člověk nehledá něco, co zřejmě nikdy nebylo na meníčku. (6/10) (13.10.2015)

Nejsem z těch, kdo z principu drží špatným postavám. Naopak mám rád hrdiny nikoli nezbytně dokonalé, leč čestné, odvážné a rozvážné, kteří dokáží překonávat svůj strach. Tak proč jsem tady fandil hlavní záporné postavě? Nejspíš proto, že všichni ostatní se chovají jako pitomci a hlavní hrdinka, která má být moderní a vůbec, je jen karikaturou na veškerou nezávislost a snahu o to být osobností sama o sobě. Je nevděčná, blbá jak necky a o nějaké hloubce charakteru si může nechat jen zdát. Právě ve scéně, kdy její soupeřka pálí její rukopis se slovy "a to chtěla být spisovatelkou" (nebo nějak podobně), jsem k záporačce pocítil ne snad sympatie, ale aspoň pochopení, protože to byla postava s nějakou věrohodnou a pochopitelnou motivací. Nad Hiddlestonem možná jeho fanynkám vlhne čelo, ale ve filmu je to naprosto nezajímavý sebelítostivý slaboch, který nakonec ty špatné věci musí nechat na jiných. Ostatně o muže tu nejde, kladný doktor je ve filmu do počtu coby klasický zástupce postavy "ukážeme, že sice ne všichni muži jsou chlípní hnusníci, ale zároveň nesmíme ani v nejmenším naznačit, že by snad ženy byť i v největších sračkách (zaviněných vlastní blbostí) potřebovaly jejich pomoc." I finále filmu má nádech Mortal Combat: The Bitches Edition, a pokud se ptáte cože, pak sekáčky a nože. Nemám to sice podchyceno statisticky, ale myslím, že dvě hvězdy dávám vůbec nejméně často. Vetšinou totiž buď na filmu najdu alespoň něco kvalitního a pak dám aspoň tři, anebo ho házím rovnou do odpadu. Dvě jsou vyhrazené pro věci, které mají jistý potenciál, nejsou to žumpy a alespoň jedna jejich složka je kvalitní a vyčnívá nad zbytek. Což je dost zřídkavý případ. Crimson Peak je příkladem právě takového filmu a tím zástupcem kvality je pochopitelně výtvarná stránka. Když si odmyslím hloupost jednání všech na plátně, kouká se na to velmi pěkně. Jen by si del Toro vizionář zasloužil podstatně lepšího del Tora scénáristu. P. S. Veškerý nadřirozený element je pro děj filmu naprosto zbytečný, jen se del Torovi evidentně zdálo, že obrázky s duchy budou lépe vypadat. (16.10.2015)

Tak jsem s AlíkemMirů šla do kina s pocitem, že del Toro by mě neměl zklamat, když má za sebou takovej pěknej snímek jako Fouňův labyrint. Jenže na Purpurovém vršku si Toro určitě namlel držku a jak se chudák rejža kutálí ze svahu dolů a obaluje se červeným sněhem víc a víc, tak se mu veškeré atmosférické nápady vymlátěj z hlavy a po dopadu mu ve škebli zůstane jen krásnej vizuál, dobří herci a digi strašidla. Ty neděsej, spíše naopak jsou celkem funny a vše tak zachraňuje jedna psycho girl, co permanentně žárlí na Lokiho. Proč to prozrazuju? Protože děj prohlédnete vždy tak deset minut dopředu. Odhalování temného tajemství domu působí všelijak jen ne napínavě a mně osobně bylo volný, kdy na to ta blbka co s bezmeznou důvěrou chlastá čaj, i když po něm vždy vytuhne a bleje krev, přijde. Tupost hlavní hrdinky sere i místního bubáka, kterej se může přetrhnout, aby jí dodal potřebný počet nápověd, ale když máte v hlavě průvan, tak Vám ani sebelepší Bůůůůgymen nepomůže. Loki na nás vystrčí holou prdel a jde vyrábět hračky pro potěchu své ségry (hračka pro potěchu...co to asi bude) ... Celkově zklamání, mohlo to být super kdyby se del Toro nenatáhnul no... (31.10.2015)