Obsahy(1)
V úvodním semináři se seznámíme s Cimrmanovou pedagogickou šesterkou. Dozvíme se například, co je to pomněnka a nezapomněnka, co znamená trestání učitele učitelem nebo jak vypadalo mimoslovní dorozumívání, které Cimrman zavedl při výuce. Názorně je při recitaci poezie převedena i „zásada oživlého dřeva“ a nechybí praktické ověření fyzikálních zásad – kupříkladu, že světlo je rychlejší zvuku. Cimrman zabrousil i do filozofie, když popsal teorii poznání: vycházíme-li totiž z jeho premisy, že „omyl je přesný“, pak na konci procesu je „poznání, že nevíme sice nic, ale zase to víme správně“. Divadelní hra Vyšetřování ztráty třídní knihy, která následuje, začíná nabádáním pana učitele, „přihlašte se“, neboť „chlapci, my tu třídní knihu hledáme již sedmý rok!“ a k tomuto konstatování není co dodat ani po příchodu ředitele či školního inspektora. Bavte se tedy s námi při sledování Cimrmanovy zábavné sondy do rakouskouherského školství… (Česká televize)
(více)Videa (1)
Recenze (282)
"Tak učí se dobře, to nemohu říct", "Tak tady už ale přestává všechna..žerty stranou", "Je to takový ošklivý a zlý nepěkná věc", "Víte, jak mi říkali? Strašný Láďa!", "Vy jste tupá, odporná, deprivovaná hovada!", "Vždyť je to tady samý debil nebo blbeček!", "Tak trošku jsem si zapřeháněl", "Akorát támhle vzadu, to je jediná výjimka, sedí dva blbečci vedle sebe", "No tak chlapci, kdo si uleví??"...................... moje hodnocení = 10 z 10. ()
všechno k tomuto již bylo napsáno, tak přidám mou nejsilnější vzpomínku se hrou spojenou: předtím než jsem letos maturoval, probíhal v naší třídě lítý boj o to, z jakých 40 knih si budeme vybírat 20 ze kterých si jednu vytáhneme u maturity, boj to byl tvrdý, avšak přesto se Cimrmanovskému křídlu (bohužel v menšině) podařilo protlačit právě toto dílo (ale ztráty byly velké, kupříkladu Švejk či vojna a mír byly obětovány), bohužel jsem si ho u zkoušky nevytáhl, jak já toužil po tom, podívat se na zkoušející a odcitovat jednu ze Smolijakových hlášek... (není těžké přijít na to kterou) ()
Z počátku je tu pár opravdu pěkných vtípků, které jsou však buď totálně zabity neustálým opakováním, které se po osmém zopakování stává velmi trapné, jiné jsou jen nastíněny a nevyužity na maximum (což je pro mě osobně už jen holý fakt diváků jako žáků... mohlo to být zajímavěji propracované). Osobně jsem se bavil vcelku málo, na to jak je tento počin hodnocen diváky i milovníky Divadla Járy Cimrmana a tak musím s hodnocením dolů. V pozdější fázi hry mi už přišla pramálo vtipná nebo snad zajímavá a to i přes skvělého Svěráka a Smoljaka. ()
Úvodní, lehce sebeironická persifláž vzdělávacího semináře svým košatým humorem, reagujícím na nejrozmanitější podněty pedagogického (mikro)světa (nejen) devatenáctého století mě oslovila podstatně více než následující divadelní hra. Ta víceméně exploatuje principy absurdního divadla, ale přes jistou jazykovou bravuru v dílčích sekvencích (především v té úvodní) zůstává na povrchu a záhy také ztrácí dech. Opakováním se tematizované zevšednělé šílenství nestupňuje, ale trivializuje a začíná nudit. - Otázkou zůstává, do jaké míry hra čerpá z vlastní zkušenosti svých tvůrců. O nadčasovosti všemožných výchovných úskalí ovšem svědčí řada starších svědectví, především slavná slova Otokara Březiny: „Učitelství je těžký, robotný úřad, vysilující duši, ochromující fantazii, pijící sílu z organismu, děti přicházející do školy jsou zlé, svéhlavé, bludně vychované bytosti, rafinované, zlomyslné, zhýčkané, zbloudilé, instinktivně nepřátelské a ve velkém procentu úžasně neschopné, vracím se po pěti hodinách vyučování fyzicky i duševně vysílen, disgustován, umrtven, zatemněn, tupý, mdlý a sešlý. Pouze noc jest vyhrazena mé duševní práci a i tu nedostavuje se vždy dispozice, vystřebaná celodenním rozechvíváním nervového systému a stálým krvácením intelektuálním“. ()
Začiatok sa mi veľmi nepozdával, zase kopec zbytočných kecov (už aj nudných) okolo Cimrmana. Divadlo ktoré herci zahrali už stálo za to a zachránili slabý rozbeh. Vtipi boli vydarené, niektoré nie úplne ale sem tam to bolo geniálne. Kamera zase o hovne, aj keď je to lepšie ako pri Dlhom, širokom a krátkozrakom. Ale stále je to podarená zábava. 78% ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Původně v představení nebyla role „Zemského školního rady“, ale „Ministra školství“. Ke změně došlo v roce 1972, kdy proběhla obnovená premiéra hry „Vyšetřování ztráty třídní knihy“, kdy byla začleněna do Cimrmanovy doby, kdy ministr školství v Čechách nemohl být. (mnaucz)
- Zdeněk Svěrák vzpomíná, že se jednou stalo, že mu na jeviště přinesli třídní knihu, kterou ve hře hledá. „Nevěděl jsem, co dělat. Nakonec jsem to vyřešil tak, že jsem řekl: ‚To není ona. To jsou blbé vtipy,‘ a jelo se dál. No a nakonec jsem se rozhodl, že když někdo přinese třídní knihu, tak řeknu: ‚Děkuji tomuto poctivci, můžete jít domů,‘ a zavře se opona.“ (mnaucz)
- Jedná se o jedinou hru, ve které Ladislav Smoljak alternoval ve dvou rolích zároveň. Nejdříve hrál pouze roli Ředitele – na počátku 80. let ho začal alternovat Jan Hraběta. Na začátku 90. let pak začal Ladislav Smoljak hrát i roli Učitele, která dříve patřila pouze Zdeňku Svěrákovi. (mnaucz)
Reklama