Sid a Nancy

Za tento film Alexe Coxe obdivuju a nenávidím. Výborně vystihl to jak Sidův život díky drogám spadl až na dno ze kterého už nevstal. Gary Oldman už jako mladý dokázal skvěle vystihnout svou roli a to film zvedlo v kvalitě ještě výš. Co mi tam nejvíce vadilo, byla postava Johnnyho Rottena. I když Johnny takový nebyl, Alex Cox ho ztvárnil jako flegmatickyho, namyšlenyho blbce který umí akorát nadávat policistům. Ve filmu bylo také pár historických nesrovnalostí a občas i špatně ztvárněná fakta. Přes tyto vady tento film je jedním z mých nejlepších filmových zážitků a kdykoli se na něj znovu rád podívám. (04.10.2010)

Což o to, punkovou rozjívenost a provokativnost film zachytil věrně. Některé životopisné snímky mají tendenci uhlazovat kontroverzní rysy svých hrdinů, aby předešly sporům se "strážci odkazu" a nekritickými fanoušky idolů, o kterých točí příběhy. V případě Sida Viciouse to ale nejde. Pokud pominete Sidovo chuligánství, žádný další opěrný bod, žádný jiný rozměr jeho charakteru už nenajdete. Životopisné snímky fungují nejlíp tehdy, když mohou nabídnout složité vícevrstevené charaktery, jenže Sid byl prosťáček bez hudebního talentu, který si sám se sebou nevěděl rady. Nehodil by se ani do pouličního gangu - ty vyžadují po svých členech kázeň, loyalitu a schopnost se porvat, kdežto Sid byl slaboch. Skutečnými tvůrci úspěchu Sex Pistols byly frontman Johnny Rotten, který skupině dal výraz, energii a ideologii, a především manažer Malcom McLaren coby manipulátor a marketingový stratég. Sid se do skupiny dostal pouze proto, že Rotten potřeboval svého Pátka a Viciousova zanedbanost a divoký projev zapadaly do image zlobivých kluků, o který skupina stála. Pokud by měl vzniknout film o fenoménu Sex Pistols, v centru dění by se musela pocitnout postava Rottena, který se stal tváří celého punkového hnutí. Ale zpátky k filmu - trefou do černého bylo angažování Gary Oldmana, který dal postavě Sida daleko větší charisma a osobitost, než měl Sid ve skutečnosti. Chloe Webb je o celou dekádu starší, než byla Nancy Spungen, a ve filmu to bylo dost znát, nicméně na nervy umí Chloe lézt stejně efektivně, jako to uměla Nancy. Johnny Rotten se podle mého nepovedl vůbec. Do rozpadu skupiny, kdy se zároveň vypráví příběh Sex Pistols, je snímek zajímavější, pak už jde jen o nevyhnutelný a poněkud stereotypní sešup až ke dnu. Film by mohl být dalším z řady snímků, které varují před drogovou závislostí, jenže ty nejlépe fungují tehdy, když ukazují pád nevinné oběti, kdežto neřízené střely Sid a Nancy patří k tomu zlomku promile, který ke své zkáze spěje s nevyhnutelností a tím pádem divákem neotřese. Tak nějak máte pocit, že si to ti dva i zaslouží. Jednou se Sid a Nancy vidět dají, ale není to typ snímku, který by lákal k opakovanému zhlédnutí. Celkový dojem: 55 %. (05.09.2018)

Moc jsem si od toho nesliboval. Gary Oldman mi jako Sid prostě nechtěl sedět. Naštěstí jsem se pořádně seknul a ten film stál za to. Nancy byla na pěst, ale v dobrym slova smyslu, protože takhle jí zahrát určitě nebylo snadný, Gary odehrál svý, hudba ve filmu byla parádní a jelikož asi neni jinej film o Sidovi a Nancy, tak to nemam s čim srovnat. Pistoláky poslouchám už řadu let a jsem rád, že jsem si zase rozšířil obzory. (22.08.2011)

„Žij rychle a umři mlád!“ - Sid Vicious. A to se mu vlastně splnilo, ale nebudu předbíhat. Gary Oldman působivě ztvárnil roli basáka Sex Pistols (sice mu občas vypínají zesik, protože baskytarista není zrovna extratřída, ale co) a ztělesnění punku Sida Viciouse. Chloe Webb jsem sice předtím moc hrát neviděl, ale řekl bych že jeho našlehanou uřvanou starou zvládla dobře. Všichni a všechno v tomhle filmu je prý ?boring! a vlastně i tenhle film. Je jisté že Sid Nancy nadevše miloval a zda ji zabil? Tenhle film se spíš opírá o soudy kriminalistů, kteří se shodují, že pod vlivem drog vraždil, právě Vicious, existují však i jiné verze. Například že ji zabil drogový dealer. Sida Viciouse nakonec v 21 letech zabije heroin od ženy, která mu dala život - jeho matky, jaká to ironie osudu. (04.09.2013)

Postavit filmový příběh na osobě Sida Viciouse který byl podle všeho sice na první pohled zapomatovatelný, ale většinu hudebního života prožil pod vlivem, který z něj i díky nevysoké inteligenci vytvořil spíše hadrovou panenku musí být docela solidní scénaristický ořech. I proto je film dějově vlastně takový nějaký nijaký. Na druhou stranu to zachraňuje Oldman, který v tom prázdném prostředí dokáže vykřesat zájem a společně s Cloe dává divákovi chuť dívat se dále. Jako klasický film ne, jako připomenutí zajímavé události punkové historie proč ne. You know, I was so bored once that I fucked a dog. (12.08.2012)