Marie Růžička

Ponurá pohádka, s čarodějnicí Vilmou Cibulkovou a Danielem Rousem jako nestárnoucím králem, šaškem Davidem Suchařípou, odpornou princeznou Zuzanou Stivínovou, s naprosto nevýrazným princem Jiřím Kuldanem, hezkou Marií Růžičkou - Danielou Krhutovou a švadlenou matkou Ivanou Andrlovou, která i jako mladá vypadala staře. Kámen srdcelam a touha po věčném mládí, nedozírném bohatství a moci, skákání přes postel, zrození Marie Růžičky z plátku růže, její setkání s princem a zakletí. První část pohádky měla spád, druhá už byla bohužel o ničem. 3* (21.07.2015)

Exaltovaný smích, tím film začíná a pokračuje, po většinou se neodehraje nic, co by působilo dobře. Jsem k pohádkám shovívavá, jejich smysl vidím v tom, že pomáhají uniknout, zasnít se a zapomenout na starosti, že nabízejí něco milého, hřejivého a s dobrým koncem. Zde se však někdo shlédl v postavě pyšného krále a excentrické čarodějnice, většinu prostoru věnoval jim. Jejich zlé úmysly jsou nepochopitelně hloupě naplňovány, to už si kladete jen jeden dotaz, ne jak to dopadne, ale kdo tohle psal. Vždyť od herců nezazní věta, která by za něco stála, shrnout veškerou moudrost do tří vět osvědčeného vypravěče s charismatickým hlasem je chabý pokus. Na první pohled to dobře vypadá, pod maskami a kostýmy jen houšť. Možná ani to ne. (11.12.2021)

Jedna z povedených pohádek porevoluční tvorby. Za jiných podmínek bych tomu dala vysoké hodnocení, ale rozladilo mě rozdělení filmu do dvou částí, kdy tu druhou budou vysílat až za týden. Možná, že kdyby ji televize umístila ještě tento den do svého programu nebo nejdéle do zítra, byla bych spokojená. Je to škoda. Nicméně jsem si ve filmu užívala hereckého koncertu Vilmy Cibulkové. Její hlasový a výrazový projev je jedinečný. Prince mohli vybrat jiného, ale výběr Růžičky byl skutečně povedený. 2,5* (21.12.2014)

Nejsem si jista, zda je tato pohádka v Nové nůši pohádek, nebo je v jiné pohádkové sbírce. Je to již drahně let, co jsem to četla naposledy, přesto některé rozdíly filmu i polozapomenuté předlohy tlučou do očí. Třeba samotné početí Marie, které v knížce sice je z plátku růže, ale ten její máti spolkla ještě v letu, dřív, než dopadl na zem. Tedy, král z toho nevycházel jako až takový pazdrát nehorázný. Myslím, že děti musí být zmatené tím, jak je to pojato v křesťanském duchu, zkamenělé slzy lotra po Ježíšově pravici, křížů víc než na Via Appia, zdůrazňování panenství Marie (samo o sobě jméno panenské), holubice a do toho se tam motá čarodějnice, která touží po spasení. Při tom, kolik prostoru má pitvoření šaška, je vyloženě škoda, že o tom, co trápí čarodějnici a kde se v králi vzala ta čistokrevná zloba, se nedovíme ani půl slova. Nemluvě o tom, že tady evidentně král páchá zlo pro zlo, což je pro mě vždycky nepochopitelné, čarodějnice jen jde za svým a není při tom ohleduplná. Není ale ani zdaleka tak bezohledná, jak by být mohla. Nedomyšlené je i to, že král se chtěl nechtěné nevěsty - švadlenky zbavit, nechal ji zatknout a za pár let z ní je dvorní švadlena. Alžběta, jako další zlo pro zlo, je v ději zbytečná, klidně by to mohla být jen "princezna co zítra přijede" a vůbec nic by se nestalo. Závěr je už potom jenom čistokrevná vražda logiky pro drama. Ke skoku přes ďábelskou propast nikoho nic nenutilo. Dalo se to v klidu a pohodlí obejít. Takovéhle záseky v mých očích vždycky z postav udělají nemyslící pitomce a takovým se dá fandit jen těžko. (06.09.2015)

Určitě jedna z lepších porevolučních pohádek. Na jednu stranu mě zaráží, jak velký rozdíl je mezi oběma díly. První je nadprůměrná pohádka, druhý je po většinu času odbytá a nevýrazná křeč. Ale v každém případě je to koukatelná pohádka s temnou atmosférou a vynikajícím charismatickým Danielem Rousem. (01.05.2008)