Hříšné noci

Paul Thomas Anderson jako výjimečný režisér s pečlivě vybroušeným, leč flexibilním stylem. Dokáže chvíli točit ve stylu 70. nebo 80. let, pak na moment přidusit dváka drsnější atmosférou, aby posléze dál vyprávěl svůj příběh. Pro fajnšmekry možná jeden z nejzajímavějších režisérů své generace - a Hříšné boogie jeho formálně nejživelnější, ale stále velmi intenzivní film. (23.11.2003)

Paul Thomas Anderson točí filmy, které jsou jeden jak druhý stylisticky vybroušené, technicky brilantně natočené, scénáristicky tak košaté a mnohavrstevné, složité a sarkasticky sebereflexní a přesto neustále inteligentní a do nejmenšího detailu promyšlené. Proto je to jeden z nejlepších režisérů nového milénia, a také proto považuju Hříšné Noci za jeden z nejlepších filmů. I proto, že se na první pohled zdá, že se toho tolik ani říct nesnaží... (27.04.2008)

Koks, porno, margarita. PTA vytvoril neco podobneho Magnolii (i kdyz vlastne dva roky pred ni). Suchy humor se tu lame s tragickymi tematy jako ztrata syna ci sebevrazda. Chvilemi mate chut brecet, chvilemi se nezrizene smat. A taky za posledni dobu nejlepsi vyber pisnicek, jaky jsem ve filmu slysela. (13.09.2008)

155 minút bezpohlavnej "srandy"... Neviem čo som čakal, ale som dosť sklamaný. Zdlhavé, ukecané, miestami nudné... množstvo známych tvári, množstvo tých, ktorý v tomto filme rozbehli svoju karieru tak ako "Dirk Diggler", ale ako vravím, aj napriek zachyteniu skutočných udalosti... toto má byť o pornopriemysle, drogách, sexe? P. Anderson asi žije v 50. rokoch, chýba mi tu šmrnc, viac života, čaro... 6/10 s odrenými ušami. (04.02.2010)

Sex, drogy, divoké žúrky.... áno, celkom reálny obraz ako to mohlo vypadať v pornobranži posthipisáckych čias. Účastníci tohto spolku síce rozumovo nevynikajú, ale zato majú v gatiach naložené o čosi viac ako je normálne, to stačí... :). Bavil som sa celkom slušne, len škoda, že tá zábava bola často prerušovaná nudnejšími pasážami, kde síce bol aký-taký pokus o drámu s hlbšou pointou, ale vždy mi to prišlo nešikovné a šedivé (až na pár výnimiek, hlavne v spojení s W.H. Macym). Skoro stále sa len skĺzlo po povrchu problému, takže každý takýto pokus ostal len na úrovni zábavy a "odpočinkovej drámy". Možno by pomohla aj kratšia stopáž. Nedá mi však nevypichnúť P.S. Hoffmana, kedykoľvek sa v podobe zaľúbeného poloretarda niekde zjavil, tak zábava a pútavosť stúpli o sto percent, pričom každá scénka s ním dýchala jeho jedinečnosťou a osobitou charizmou. Neuveriteľná škoda, že už nie je medzi nami, kto teraz bude hrať všetkých tých čudákov a slizákov? Nikto lepší totižto nie je a tak skoro sa ani nenarodí. Za fajn pobavenie pohodlný nadpriemer. 75/100 (05.03.2015)