Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Syn továrníka Oldřich zmeškal vlastní oddavky. Přehnal totiž loučení se svobodou a noc před svatbou strávil v povozu pana Šourka, který se ho marně vyptával na adresu. Ráno se šel drožkář poradit na policii, pasažér se zatím probudil a s fiakrem mu ujel. Zamířil za nevěstou, ta však byla uražená a vyhodila ho. Oldřich se také zatvrdil a prohlásil, že se ožení s první dívkou, kterou potká. O další vývoj událostí se postaral Šourkův kůň Karel, když zamířil domů, a přivedl tak Oldřichovi do cesty Boženku, dceru svého pána. Ani ta ale o rozmazleného mladíka nestála. Oldřich se tedy s jejím otcem vsadil, že vydrží měsíc těžce pracovat. Pokud vyhraje, získá Boženčinu ruku, drožku i věrného Karla... (oficiální text distributora)

(více)

Recenze (62)

Zloděj kol 

všechny recenze uživatele

Film o dojímajícím (v tom nejlepším smyslu slova) přátelství drožkáře Šourka a jeho koně Karla a o napravení příslušníka zlaté mládeže. Všimněte si, že drtivá většina protektorátních filmů obsahuje fabuli napravení a zmoudření (Kristian, Těžký život dobrodruha, Tetička, Roztomilý člověk atd.) Opravdu úsměvný film s nepomíjející atmosférou, danou především nakažlivým člověčenstvím Jindřicha Plachty. Jana Dítětová jako debutantka podává velmi přesvědčivý a sympatický výkon (v 16 letech!!!), což bohužel trochu sráží obsazení podstatně staršího ansámblu mladých - Peška, Vítové a Dohnala. Ačkoli u posledně jmenovaného je to jedna z mála koukatelných rolí. Potěšitelná je figurka Jaroslava Marvana. Po nekončící sérii úředníků, ředitelů a policistů vytvořil lidovou figurku a nastoupil tak přípravu na poválečnou kariéru. Osobně mě cihlář Tonda bere víc než třeba "železný dědek", Anděl, Šebesta & spol. Film je míněn jako oslavná pajáda na mládí, ale má v sobě hodnoty, ke kterým neškodí se občas vrátit, a to i v době, kdy jsou svým nositelům trochu na obtíž. Aspoň při podzimních podvečerech u televizní obrazovky. ()

Vesecký 

všechny recenze uživatele

Jedna z těch dobrých Cikánových veseloher, i když po stránce dějové i scénáristické by si zasloužila o hvězdičku méně. V nejtěžším roce našeho národa však musela být pro diváka pohlazením na duši. A především ta krásná člověčina, která se linula z Plachtovy postavy pana Šourka, pro něhož byla jeho dcera a jeho Karel tou jedinou potěchou na světě, ta člověka musí dostat. Růžena Nasková byla svá stejně jako v Tetičce nebo v Kvočně, pro film se jinak moc nehodila. Šestnáctiletá Jana Dítětová byla proti sice mladistvému, ale přece jen už třicátníkovi Peškovi poněkud mladičká, ale jejich scény na kašírované malostranské střeše si člověk pamatuje od mala. A pak ovšem poněkud trapné herectví Jiřího Dohnala a v tomto filmu i Hany Vítové, to byl skutečně spíše otřes... ()

Reklama

PetrPan 

všechny recenze uživatele

Povedená komedie, která není ani moc třeskutá, ale pohladí zejména lidskostí pana Plachty, pobaví typicky zábavným šaškem Peškem (jak jsem ho mohl za mlada, tak jsem ho nemusel k stáru) a překvapí  bodrým "pepíkem" Marvanovým.   Romantické slaďounké vrkání pak nikterak nepřekvapilo, stejně jako v té době in heslo Prací ke svobodě, zde tedy k lásce.  Spokojen a příjemně filmově uklidněn. ()

dr.fish 

všechny recenze uživatele

V těžké době, kdy českému obyvatelstvu Protektorátu opravdu nebylo do smíchu, vznikla tato veselohra. Jindřich Plachta jako nositel chorobného optimismu ani tentokrát nezklamal a se svým koněm Karlem vypráví nám příběh o tom, jak synáček továrníčkův k rozumu přišel, a naučil se pracovat. Tyhle příběhy o polepšení hříšníka, příběhy pro lid, kdy bohatý pochopí chudé a najde vztah k ostatním i sobě samému, takové příběhy vždycky táhly. A ve dvaačtyřicátém roce takovéhle šťastné konce lidi potřebovali vidět o to víc, alespoň v kině. Zasmát se, zapomenout...a funguje to skvěle i dnes a to je velká paráda. Lehká úsměvná veselohra s výborným obsazením, která člověku zvedne náladu na maximum a odchází od filmu s pocitem, že všechno v pohodě zvládne ....90% ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Příjemná a lehká komedie s vtipem, pořádnou dávkou optimismu a snahou o výchovný aspekt. O střetu světa bohatých a chudých a jejich vzájemném působení na sebe. O peripetiích dvou mladých párů. Oni jsou ješitní a vztahovační, snaží se dokazovat svojí mužnost a žárlí. Ony jsou urážlivé a soupeřivé, vyjadřují se ve zmatku protikladně a žárlí. Božena Šourková (mlaďounká Jana Dítětová) se nechává vyhecovat vychloubačnou řečí bohatého mladíka a snahou o vyrovnání se s bohatou dívkou. Továrníkův syn Oldřich Ficek (dobrý Jiří Dohnal) se se zaťatými zuby pokouší dokázat možnost proměny z bohatého povaleče a floutka v pracovitého a užitečného muže a právoplatnou součást poctivé společnosti. Lucie Jandová (elegantní Hana Vítová) je uražena nesvědomitou a nezodpovědnou povahou svého snoubence. A kominík Vašek (dobrý Ladislav Pešek) je zmatený vším děním okolo, nerozumí mu a žárlí na všechno. Jsou zde další dvě výrazné postavy. Starý a dobromyslný drožkář Šourek (dobrý Jindřich Plachta), který nade vše miluje svého věrného koně Karla. A svérázný cihlář Tonda Fafejda (příjemný Jaroslav Marvan v netypické roli), který nad Oldřichem drží ochranou ruku při jeho životní proměně. Z dalších rolí: zklamaný a nakonec překvapený továrník Ficek (Jaroslav Vojta), rozčarovaná bohatá paní Jandová (Růžena Nasková), po odplatě toužící rybář (Eman Fiala), zmatený policejní inspektor (Vladimír Řepa) a škodolibý Oldřichův sluha František (František Paul). Základem dobrého a zdravého jádra člověka a společnosti vůbec je tvrdá poctivá práce. Idealisticky optimistický názor! Kéž by to byla pravda! ()

Galerie (5)

Zajímavosti (5)

  • Původně měl Jaroslav Marvan v tomto filmu hrát továrníka Ficka (otce Jiřího Dohnala) a Jaroslav Vojta cihláře Tondu. Marvan však tuto roli režiséru Cikánovi vrátil s odůvodněním, že mu již ti továrníci lezou krkem. Cikán však nechtěl o Marvana přijít a proto mu nabídl, samozřejmě s jistými obavami, postavu Tondy. A výsledkem je, že oba herci hrají ve svých filmografiích atypické role – Marvan prostořekého cihláře a Vojta továrníka. Výsledek však všechny mile překvapil. (krib)
  • Továrník (Jaroslav Vojta) ve filmu pronesl hlášku "slyšíte to, lidičky?", stejně jako již dříve coby loupežník ve známé české pohádce Hrátky s čertem (1956). (ricky4)
  • Ve scéně, kdy se postavy Hany Vítové koupe u rybníka, je vidět její neoholené podpaží, což v té době nebylo u hvězd stříbrného plátna zvykem... (Redyx1)

Reklama

Reklama