Pečeť vraha

Uživatel Marigold ve svém komentáři použil slovo podvratný a já musím pokorně přiznat, že tentokrát nic lepšího nevymyslím. Do puntíku to sedí. ♥ (30.10.2012)

Už jsem ve svých komentářích vícekrát napsal, že mám problém s východoasijskou kinematografií, obtížně přijímám její myšlenkový svět, etická měřítka a obecně kulturní rozměr. V některých případech těm filmům nerozumím, v jiných se nemůžu ztotožnit s jejich etickými východisky a v jiných mi prostě vadí režijní styl a nepřirozený pohyb i řeč. Jihokorejská kinematografie je toho typickým příkladem. Ještě se mi nestalo, abych některému jihokorejskému snímku udělil víc než 3* včetně těch nejuznávanějších režijních es. Paradoxně se tak stalo u Pečeti vraha, což je film, kterému můžu vytknout spoustu dílčích nedostatků, které by mě mimochodem u známých amerických nebo evropských filmařů iritovaly nepoměrně víc. Ať už je to celá řada absurdních prvků ve vyšetřování, které bych akceptoval u zemí střední Afriky a možná ještě tak střední Ameriky, ale u technologicky a kulturně vyspělé Jižní Koreje mi přijdou neuvěřitelné, naivních zvratů ve scénáři (onen zásadní objev, který zvrátí pohled vyšetřovatelů, je od začátku jasný i velmi průměrně inteligentnímu divákovi bez znalosti forenzních kriminalistických metod), po zvláštní žánrové zařazení, kdy film obsahuje řadu komediálních prvků, které ale podle mě vznikly spíš jako kouzlo nechtěného, než jako tvůrčí záměr a působí ve výsledku rušivě. Přesto je to ale film nikoliv výborný, nicméně zajímavý a ten kulturně odlišný pohled na společnost z opačného konce planety tomu nakonec přidává hodnotu čtvrté hvězdičky. Navíc i když mám výhrady ke scénáři, musím snímku uznat filmové kvality v podobě výborné hudby, střihu a kamery. Celkový dojem: 75 %. (31.07.2011)

Veľmi zvláštny film, kórejská kriminálka chcela preraziť v hollywoodskom štýle, ale nepodarilo sa. Námet bol úplne priemerný, miestami to zaváňalo paródiou a záverečné rozuzlenie bolo veľkým sklamaním. Čistý priemer. 60%. (08.04.2006)

Je to vydarený mierne komediálne ladený kriminálny thriller. Má výborný príbeh odohrávajúci sa v osemdesiatych rokoch, kedy v menšom mestečku dôjde k niekoľkým vraždám, ktoré má na svedomí sériový vrah a keď si s tým miestni policajti s minimálnymi skúsenosťami nevedia poradiť, na pomoc im príde aj detektív zo Soulu, ale vrah je stále pred nimi. Spracovanie je výborné, je to originálny žánrový mix, pretože s takouto extrémnou kombináciou som sa v kriminálnom žánri ešte nestretol. Žiadny dlhý nevýrazný úvod sa tu nenájde, film zaujme už od začiatku, prvá polovica ešte aj napriek téme pôsobí dosť humorne, praktiky policajtov sú mimoriadne zábavné a podobne aj dialógy medzi nimi, našťastie príde aj iný detektív, ktorý tomu dodá aj nejakú vážnosť, ale spolu sa to všetko výborne dopĺňa, takže mimo humoru už zaujme aj samotné vážne vyšetrovanie a občas vyjde aj dosť slušná temná atmosféra. V druhej polovici si to oba žánry vymenia, humor už ide do úzadia, ale stále sa ešte občas nájde aj niečo vtipné, no skôr je to už správna temná kriminálka a veľmi sa mi páči aj celá záverečná časť a hlavne posledná scéna, tá je perfektná. Takže nadmieru spokojný som so všetkými žánrami, humor je skutočne perfektný, pri máloktorom filme som sa tak s chuťou zasmial, ako práve tu, niektoré dialógy a vyšetrovacie metódy sú neskutočné, takže na mnoho scén rozhodne nikdy nezabudnem. Ale o nič nezaostáva ani žáner kriminálny thriller, tie hlavné scény sú napínavé a obsahovo dosť zaujímavé, napríklad všetko týkajúce sa pesničky v rádiu, tu nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je výborné, môj obľúbený Song Kang-Ho ako vtipný policajt, charizmatický Kim Sang-Kyung v úlohe toho rozumnejšieho detektíva, bavil ma aj Kim Roe-Ha a Song Jae-Ho, tu nemám problém. Réžia a technická stránka sú perfektné, Bong Joon-Ho skvelo zvládol tento neuveriteľný žánrový mix, je to napínavé, vtipné, dobre vymyslené, aj vizuálne dobre zvládnuté. Síce kriminálny žáner pre mňa nemá potenciál pre plné hodnotenie a preto ho nedávam ani tu, ale Pečať vraha je jeden z najlepších a možno aj najlepší kriminálny film, aký som vôbec videl. 79% (22.10.2012)

Film jsem viděl už poměrně dávno, ale když ho teď vzpětně porovnám s novým režisérovým počinem The Host, tak Memories rozhodně vyhravají. Přesto ale na mě film působil nesourodě a některé žánrové vložky nepatřičně. Ale ani tyto drobné výtky ho nemůžou stáhnout do vln průměru, rozhodně stojí za vidění. (02.01.2007)

Režisér má patrně s vesnickými policisty velice špatné zkušenosti, když se je rozhodl zobrazit jako naprosto neschopné hlupáky, kteří dokáží nanejvýše podezřelého doběhnout, vytlouci z něj přiznání a vyrobit falešný důkaz. I posila ze Soulu je zpočátku prospěšná jako zimník mým pacientům. Z nepochopitelných důvodů je tato absurdní fraška, obdobně jako v Goemul, kombinována s vážným žánrem, kriminálním thrillerem, a tím jej výrazně sráží. Kupříkladu zoufalství vyšetřovatelů, kteří nemohou dostat posily, jelikož byly odveleny jinam, je hmatatelné. Když však v závěru policista, jenž se kasá, jak dobrý má odhad na lidi, posuzuje podezřelého, jaký to může mít na diváka dopad, víme-li z předchozího, že jeho odhad stojí za starou bačkoru? 4/10 (04.12.2011)

Memories of Murder je dalsi z korejskych snimkov, ktore som po dopozerani dostal nutkanie si hned pozriet znovu (co som aj urobil). Nieje to koli zanrovemu zaradeniu, vynimocnemu pribehu, ci technickemu spracovaniu (forma je vsak dolezitou a skvelefungujucou sutastou tohto celku). Je to koli velkemu poctu vacsich ci mensich detailov, ktore divak pocas jednej projekcie hadam ani nemoze spozorovat. Su to detaily (ci uz vizualne, dejove, alebo verbalne), ktore poskytuju vo filme velky priestor pre divaka a umoznuju mu, ba az ho nutia, hladat nove suvislosti / voditka, ktore mu pomozu film si naplno uzit, pochopit ho a precitit. Nie zeby to bol film nejak komplikovany, to nie. Ale ma v sebe hlbku, ktora presahuje pribeh a ponuka zazitok, ktory ani nieje urceny na to aby bol slovami vypovedany. Je to zazitok, ktory sa stane velmi osobnym pre kazdeho, ktory sa na tento typ filmu dokaze naladit. A akosi mam pocit, ze si to budem musiet pozriet minimalne este raz :). (9/10) (17.07.2008)

Prípad vrážd mladých dievčat, ktorý sa stal námetom pre kriminálku Spomienky na vraždu, zamestnal vo svojej dobe ticícky policajtov po celej Južnej Kórei, a predsa sa nikdy nepodarilo odhaliť skutočného vraha. Film rekonštruuje udalosti a podáva možné vysvetlenie. Odohráva sa počas obdobia totalitnej vlády, čomu sú podriadené nešetrné vyšetrovacie metódy, veľká snaha chytiť vraha a tak nepriamo spopularizovať režim. V popredí je však zobrazenie každodennej práce vyšetrovateľov (s často prítomným humorom), poukázanie na mimoriadne náročné vyšetrovanie. Neustále unikajúci vrah a nemožnosť ho napriek snahe dolapiť zasahuje psychiku detektívov a následne negatívne ovplyňuje voľný čas a rodinný život. (26.01.2005)

Jak už jsem několikrát zde napsal, tak to mám těžké s asijskými filmy. Pokud nepochází od tohoto pána, tak mi většinou nic neřeknou a i když jsou vychvalovány ze všech stran, já po jejich zhlédnutí (většinou) nechápu proč. Ale po zhlédnutí tohoto filmu, to chápu. Tohle je totiž kvalitní, pomalý film, kterému nejvíce škodí, že někdy neví, co pořádně chce. Začne to jak vcelku drsná kritika policie v Koreji (to je tam opravdu taková situace, že vězni jsou mlácení či skoro až mučeni při výsleších?) pak je to taková špatná komedie, ale nakonec a po většinu filmu je to naštěstí docela temná kriminálka, která má výjimečný konec. Podívejte se a uvidíte, co tím myslím. Rozhodně si tento film dám ještě jednou, možná se mi zalíbí ještě víc, zatím 80 %. (19.05.2013)

Detektívi Cho, Park a Seo spoločne pracujú na mnohopočetných vraždách žien v okolí Soulu. V období 6 rokov vypočujú nad 3 000 svedkov. Spočiatku je jediným podozrivým retardovaný Kwang-ho. Podarí sa detektívom mladíka usvedčiť, alebo je vrah omnoho rafinovanejší a behá stále na slobode? Takmer celý film je točený vo zvláštnom, miestami až sarkasticky komickom duchu, ktorý prevažne vyobrazuje formu vyšetrovania. Akcie sa divák dočká len zriedka. A už tobôž môže zabudnúť na nejaké gore. Snímok sa začne "tváriť" seriózne až po takmer hodine a pol, takže "mudrlanti" a perfekcionisti "nabažený" západným štýlom točenia si len ťažko prídu na svoje. Či už sa to niekomu páči, alebo nie, no záverečné rozuzlenie príbehu je presne také aké má byť. Je totiž len vykreslením následkov toho, čo film po celú dobu vyobrazil. (02.12.2013)

Prvá polovica filmu mi pripadala ako nepodarená gruzínska komédia z čias perestrojky v Sovietskom zväze za Gorbačova ... V druhej časti na nakuslo mnoho jabĺk, ale všetky nakoniec zostali nedojedené ..... Hra na psychológiu, ktorá psychológiou nikdy nebola . (29.10.2006)

Při škatulkování to samozřejmě nejde udělat jinak než film označit za detektivní nebo dokonce thriller. Je to však zavádějící. Vzpomínky na vraždu jsou vlastně antidetektivka. Spíše je to film psychologický, ve své vlasti možná vnímáný i jako sociálně-kritický. Můžete ho vnímat buď tak, že odhaluje neschopnost policie (zde je cítit onen společensky kritický tón) nebo tak, že poukazuje na naši všeobecně lidskou neschopnost poznat pravdu (v tom je čistě postmoderní). Mnohému divákovi může způsobit zklamání, protože nenaplní jeho očekávání. Neřídí se totiž pravidly detektivního žánru, ale právě tím je zajímavý. - Rozhodně nevidím v tomto filmu žádné korejské "Se7ev" a to je jedině dobře. Není to totiž napodobenina, ale originál. (05.04.2005)

Tento kórejský mix žánrov funguje výborne a aj keď ho mnohí prirovnávajú k filmu Sedem, ja som tam nejakú veľkú podobnosť nevidel. Vraždy... Toť asi všetko, čo tieto dva filmy spája, ale prístup je úplne rozdielny. Kórejci primiešali vážne dobrý humor, už v úvode som sa niekoľkokrát zasmial a čierny humor je tu aj v scénach, kde by ste ich nečakali, ale napriek tomu to funguje. Smiech na úkor postihnutého, či mučenia podozrivých, to nie sú často vídané veci. Ani šamanský pohľad hlavného predstaviteľa nevie odhadnúť, kto je vrah a divák dostane rovnako viac otázok ako odpovedí. To filmu ale vôbec neuberá na atraktivite a ja si ho nabudúce pozriem rád znova. Thriller? Komédia? Dráma? Asi všetko dohromady, ale hlavne skvelý film. 90%. (25.03.2012)

Temná kriminálka s hutnou atmosférou, pravidelně shazovaná rušivými meta-wtf momenty, charakteristickými pro svébytnou kulturu téměř celé východní polokoule. Asie je prostě jinde... (23.11.2015)

Jak se díky beznaději dokáže člověk změnit a skoro i někoho zabít, z poklidného chlápka se stává zběsilec. Film se musí vidět a konec ve vás nechá otazník, který nesetřesete zavřením očí, ale budete ještě nějakou dobu přemýšlet, kdo vlastně? 75% (14.03.2010)

Typický Bong. Film se rozjíždí pomalu a k postavám přistupuje s podivnou odtažitostí, podobně jako na ně působí okolní společnost a její neučesaná, zastaralá pravidla. Praktiky vyšetřovatelů jsou příšerné a morálně pochybné a divák jim po chvíli ani nic dobrého nepřeje. A nic dobrého také nepřichází, neboť tohle není rozprávka o potlačování zla a jeho potrestání, nýbrž o jeho nepolapitelnosti a neodhadnutelné podobě, stejně tak jako o hořké demýtizaci dobra a zpochybnění požadovaných hodnot, které na rozdíl od západních filmů tehdejší jihokorejská společnost neposkytuje - detektivové nemají žádnou rodinu a jejich jedinou životní náplní je práce plná násilí, nedůvěry a podvodných praktik. Skrze opakované oddalování vyvrcholení a pocit rostoucí beznaděje se však divák s hlavním hrdinou postupně sblíží a začíná mu ho být líto, stejně jako je mu po chvíli líto všech vyslýchaných. Zločinem začíná být sama existence a vyšetřování je jen formou, jak se s ní vyrovnat a jak v ní najít smysl. Jestli mi Pečeť vraha opravdu připomněla nějaký hollywoodský snímek, nebylo to v žádném případě Se7en, nýbrž Finecherův Zodiac, v němž se podobně reflektuje beznadějnost systému a finální pocit morálního nezadostiučinění. Společně s Parazitem zatím vrchol Bongovy tvorby - jen mi přijde zajímavé, že zatímco v jeho oscarovce mi ta extrémně asijská žánrová vyhraněnost zkazila až konec, zde jsem se kvůli ní nemohl naladit pouze zpočátku. 85% (05.03.2020)

Jen málokdy se povede takhle dobře skloubit dusný krimi-thriller, (občas veselé) policajtské příběhy a drsnou sondu do vyšetřovacích metod korejské policie. Přirovnání k Se7en podle mě docela sedí, v zádech mi mrazilo až nepříjemně často. 90 % (04.07.2004)

Frustrace z neschopnosti dopadnout vraha vede k opravdu podivným vyšetřovacím metodám korejské policie. Korejský policajt totiž nepracuje hlavou, ale nohama. Předchozí věta dokonce ve filmu zazní z úst jednoho z policistů. (11.02.2006)

Trošku zklamání. Zajímavý příběh, což je dáno zřejmě jeho reálným podkladem, autoři nijak vyjímečně nepovýšili. Zdá se mi, že vyprávění zůstalo na povrchu, psychologie hlavních postav je jednoduchá, průhledná, a přitom se nabízí, že právě tady by se z příběhu dal udělat opravdu film. (26.03.2009)