Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Vladimír Menšík v dramatickém příběhu náhle zbohatlého venkovana... Příběh vypráví o tragickém osudu Špáty (V. Menšík), který jako chudý podruh nečekaně zdědil patnáct tisíc zlatých. Je přesvědčen, že z kapitálu je zajištěn na celý život, že bude žít „jako kníže Rohan“. Podléhá své pyšné matce (L. Roubíková) a podceňuje dobrou a skromnou ženu (J. Gýrová). Koupí na venkově dva domy, v hospodě hostí podlézavé sousedy – snaží se žít jako bohatý člověk... Klasik české realistické prózy K. V. Rais, podle jehož novely „Špáta“ vznikla televizní adaptace J. Z. Nováka, realisticky postihl charakter chudého člověka nízkého postavení, jeho vztah k majetku a jeho touhu společensky povýšit. (Česká televize)

(více)

Recenze (97)

Schlierkamp 

všechny recenze uživatele

Československé televizní drama podle novely K. V. Raise o venkovanovi, který zdědil značný majetek a ještě rychleji o něho přišel. Antonín Špáta, pomocný nádeník v podání V. Menšíka, dostane 15 000 zlatých v podobě dědictví, velmi rychle se mu začne měnit osobnost a především myšlení, neboť se najednou cítí jako pán. Všem musí dokazovat, že se počítá do lepší společnosti a začne zcela neuváženě rozhazovat své lehce nabyté bohatství. K nákupu okázalých nemovitostí, luxusního nábytku a nepotřebných tretek ho podporuje jeho povedená, stejně neprávem zpanštělá matka L. Roubíková. Jediná manželka J. Gýrová si nepotrpí na okázalosti, nepropadne panskému pozlátku a zůstává stále skromná, což je manželovi a tchýni trnem v oku. Mají dojem, že se k jejich novému postavení nehodí, dělá jim ostudu svým obyčejným ošacením a svou pokorou a zlými slovy se ji snaží vyhnat. Je velmi zarážející, že pan Špáta mohl být natolik tupý, že neustále všem chvástavě opakoval, že má patnáct tisíc, dva domy, služebnictvo a byt vybavený jako u knížete, ačkoli každému hňupovi musí být jasné, že peníze se nedají utrácet do nekonečna. Přestože se někteří chytráci pokusili Špátova rozhazování využít pro sebe, všem soudným lidem byl hloupý zbohatlík pouze k smíchu. V druhé půli velmi působivého dramatu Z. Kubečka dochází k očekávaným tragickým důsledkům Špátova neuváženého jednání, smrt manželky mimo domov a vyhnání z jejího pohřbu, totální vyčerpání obdržené sumy a děsivé nahlédnutí do smutné reality, kde vyplavaly na povrch obrovské dluhy a exekuce na veškerý majetek. V dalších rolích můžeme sledovat chudé dělníky V. Galatíkovou, L. Peška, L. Havelkovou a V. Kotvu, jež se postarali o umírající Špátovu ženu v jejích posledních okamžicích, či vykutáleného J. Bláhu s jeho až podezřele přítulnou dcerou S. Stašovou. Závěr snímku je naprosto omračující, daleko horší než jsem předpokládal, už dlouho mě při pohledu na televizní obrazovku tak nemrazilo v zádech. Název filmu vyjadřuje přirovnání, které dočasně bohatý hlupec Špáta sám rád opakoval. Nepříliš známá inscenace s V. Menšíkem, v dramatických rolích naprosto geniálním, a neméně dobrou L. Roubíkovou u mě zanechala velmi výrazný až dech beroucí dojem, a proto je maximální hodnocení povinností. ()

PhillM. 

všechny recenze uživatele

Podprůměrná Raisovinka, schematická a poučná, jak to Karel Václav uměl. Nikdy jsem pořádně nepochopil, proč se rurální moralitky tohoto pána těší takové pozornosti. Něco takového se v televizním studiu prerobiť na kvalitu nedá. Jenže Vladimír Menšík to vzal jako výzvu a ejhle - usvědčil mě z omylu. Jeho výkon zvedá celou záležitost na zapamatovatelnou úroveň. ()

Reklama

slunicko2 

všechny recenze uživatele

Melodramatický barvotisk. 1) ...nadčasově natočená inscenace (Karlos80), nehorázně černobílé (D.Moore), herecké výkony, nad kterými se tají dech (Argenson), fenomenální zpracování (taky Argenson) - to jsem snad spadl z višně? 2) Polopatickému zpracování klasického až archetypálního (chtělo by se poznamenat) tématu zcela chybí nadhled. Jediný pozoruhodný (protože jediný nešablonovitý) herecký výkon odvedl 54letý Vladimír Menšík (podruh Špáta). Ostatní herci přehrávají buď, pravda, docela mile (64letá Ludmila Roubíková - matka) anebo směšně tragicky (většina ostatních). I hudba se úspěšně zapojila do snahy zprostředkovat umělecký dojem i poslednímu chovanci Jedličkova ústavu. ()

topi 

všechny recenze uživatele

Tohle je perla všech televizních československých inscenací!! Vladimír Menšík jako venkovan Špáta, který náhle zdědí 15000 zlatých po svém strýci a jeho proměna v boháče - pána, který si začne žít " jako kníže Rohan " . Jeho výkon snad kolikrát předčí i Lída Roubíková v roli jeho chamtivé, hamižné a panovačné matky. Její falešný pláč a naříkání na hřbitově při pochovávání její snachy, kterou tak nenáviděla, je odporné a nedůstojné. Televizní snímek je natočen i ve skutečných reáliích, takže působí přesvědčivým dojmem. Krásný příklad člověka, který zbohatne ne svým přičiněním a začne si hrát na někoho, kým není a všem ostatním je jen pro smích a sám o tom ani neví. Scéna, když matka veze na vozíčku již poblázněného Špáty je nevymazatelná z paměti. Geniální dílo podle předlohy Karla Václava Raise natočil Zdeněk Kubeček a jedná se zároveň i o jeho nejlepší režisérský zásek. Krásně tklivou hudbu složil Vítězslav Hádl. " Já mám 15 tisíc! A dva domy " ()

FeroFabus 

všechny recenze uživatele

Absolutní vrchol Československé televizní tvorby. Vladimír Menšík zde podává svůj životní výkon(samozřejmě vedle role v inscenaci Ikarův pád a Tažní ptáci).Skvěle zpracovaný námět do vynikajicího scénáře.. Hlášky jako:".. ne nic si nedáme, počkáme až příjde Špáta, přece nebudeme platit ze svého." nebo ..! pane Špáta vy teda dovedete rozfofrovat peníze jen co je pravda. To jo to já umím.." Obdivuhodný výkon zde předvádí také předvádí paní Ludmila Roubíková. Technická kvalita je však bohužel poněkud slabší. ()

Galerie (3)

Zajímavosti (3)

  • Některé scény se natáčely v obci Hradešín, okres Kolín a v jedné z takových scén (pohřeb Barušky a jejího dítěte) hraje postavu faráře skutečný hradešínský farář jménem Vincenc Mrtvý. (ČSFD)
  • Zmiňovaný kníže Rohan byla skutečná historická postava Ludvík Viktor kníže Rohan-Guémenée, narozen roku 1766. Rod Rohanů dodnes existuje. (Nick321)

Reklama

Reklama