Reklama

Reklama

Atentát v Paříži režiséra Yvese Boisseta byl inspirován událostmi kolem zmizení marockého politika Mehdi Ben Barky. Kolem tohoto levicově orientovaného politika, který žil poslední roky ve Švýcarsku a usiloval o sjednocení zemí třetího světa v národně osvobozeneckém hnutí proti imperialismu, je stále mnoho nezodpovězených otázek. Jedno je jisté: v pátek 29. října 1965 se k proslulé alsaské restauraci Chez Lipp na pařížském bulváru Saint-Germain blíží Ben Barka v doprovodu marockého studenta historie Thami Azemmouriho. Na schůzku s režisérem Georgem Franjuem, se kterým se chystají natočit film o národně osvobozeneckém hnutí, však nedorazí. Na chodníku ho zastavuje policista a přinutí politika nastoupit do auta. Od tohoto okamžiku nikdo Ben Barku nespatřil živého ani mrtvého. Nevídaný skandál otřásl Francií, ale nikdy se nepřišlo na to, jak velký byl podíl francouzských, či amerických tajných služeb na únosu a zavraždění tohoto politika... Film Atentát v Paříži byl natočen v roce 1972, tedy sedmnáct let po dosud neobjasněné události. Francouzské tajné služby chtějí dostat do země opozičního politika Sadiela z blíže neurčené země třetího světa. Využijí k tomu jeho přítele novináře Francoise Dariena, kterému vyhrožují, že znovu vytáhnou jeho odložený případ. Záminkou má být cyklus televizních pořadů o politice a boji za osvobození, kterou se Sadiel zabývá. Ve skutečnosti Darien nevěří slibům o Sadielově ochraně, ale přistoupí na tuto hru a přemluví jej k návštěvě Francie. Na domluvenou schůzku, už Sadiel nedorazí... Známý tvůrce Yves Boisset si pro své politické drama vybral silné herecké osobnosti: Jean-Louis Trintignant jako novinář Darien, Gian-Maria Volonté coby neotřesitelný Sadiel a Michel Piccoli jako sadistický plukovník Kassar. (Česká televize)

(více)

Recenze (55)

curunir 

všechny recenze uživatele

,,VRACIAŠ SA LEN ZO STRATEGICKÉHO DÔVODU? ALEBO KVÔLI FARBE NEBA, NEŽNOSTI TIEŇA, HLASU ŽIEN NA TRHU?" ,,KVÔLI CHUTI ZRELÝCH FÍG, VÔNI POMARANČOVNÍKOV, KVÔLI TVÁRAM ROBOTNÍKOV, KTORÍ SA UČIA ČÍTAŤ VEČER, PO DLHOM PRACOVNOM DNI, KVÔLI ČULOSTI SVADIEB A SMÚTOČNÝM SPEVOM. KVÔLI TOMU VŠETKÉMU SA VRACIAM!" __ Vo svojej dobe bol ,,Atentát v Paríži" film zo súčasnosti reflektujúci aktuálne politické dianie, ku ktorému sa v závere snaží vytvoriť istý postoj. Takáto forma angažovania bola pre vtedajšiu západoeurópsku kinematografiu pomerne typická, avšak z odstupom času môže byť pre dnešného diváka politická línia filmu málo zrozumiteľná. Našťastie postupne sa razí cestu do popredia aj formálna stránka thrilleru so všetkými potrebnými atribútmi. Celá plejáda popredných hereckých predstaviteľov vytvorila prevažne nejednoznačné charaktery, z ktorých - trocha netypicky - ako obeť a teda kladná postava ma zaujal hlavne Gian Maria Volonté. Inokedy melodicky popový Morricone vytvoril pre zdôraznenie tiesnivej atmosféry odvážny hudobno-zvukový experiment, ktorý mnohí jeho fanúšikovia odmietajú počúvať (soundtrack je hodnotený 1* z 5). Mne vie táto disharmónia z času na čas pohladiť dušu. Film si v budúcnosti určite znovu pozriem, aby som spoznal český dabing zo 70. rokov. (355. hodnotenie, 40. komentár) ()

Padme_Anakin 

všechny recenze uživatele

Mrazivá záležitost do morku kostí, spojení politiky, moci, tajných služeb, které ústí do manipulací, vydírání a odstraňování nepohodlných, mě vždycky děsilo a děsit bude, v tomto ohledu se jedná o nadčasové sdělení... Pochvalu zaslouží skvělý herecký ansámbl, za všechny bych jmenovala trojlístek Jean-Louis Trintignant, Michel Piccoli, Philippe Noiret, pánové to dali v kvalitě A+ a po pravdě sympatizovat s nimi tentokrát nešlo.. Za zmínku určitě stojí i úchvatná hudba, Morricone v životní formě.. ()

Reklama

majo25 

všechny recenze uživatele

Triler, v ktorom na nejaké trilerové prvky treba čakať až do záveru. Dovtedy je to skôr mdlá a zbytočne preťahovaná politická dráma s absenciou napätia. A triler bez napätia je ako futbal bez gólov. Francúzi a ten ich večný tŕň v päte zvaný alžíska vojna. Spracovanie nie je zlé, herecky dajme tomu, ale zaujímavejší záver nedokáže priliš vykompenzovať to, čo sa dialo (resp. nedialo) predtým. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Yves Boisset byl taková bílá vrána, rebel francouzské kinematografie, buřič již od svých začátků. I zde, ve svém druhém velkém filmu, se otírá o praktiky francouzských vládních kruhů a zejména pak samotné policie, která neváhá zabít i nevinného člověka. Nedivím se, že bolševik tenhle film s chutí promítal v kinech, to víte, levicově zaměřený hlavní hrdina a jeho partnerka – socialistka – oba v ohrožení života ze strany západní vládní mašinerie, to se muselo komoušům dobře prodávat. Ale ta zápletka je na dvouhodinovou stopáž až moc triviální, místama předvídatelná, hudba Morriconeho překvapivě nevýrazná a ta herecká elita, sesbírána napříč kinematografiemi celé západní Evropy, to už nevytrhla. Ale jako vždy mě potěšil Trintignant a zaujal Volonté se svým – pro něho nezvyklým – tlumeným herectvím. ()

djfun 

všechny recenze uživatele

Moc filmů s tak otevřenou sžíravostí vůči poltickým systémům a navíc s takovýmto koncem není. Škoda, že první polovina je nadmíru užvaněná a zdlouhavá (i když jisté věci jsou tam důležité, ale zkratky by tempu pomohly). Nicméně obsahově na svoji (a vlastně jakoukoliv) dobu dosti odvážné a naprosto trefně ukazující, jak funguje tento svět, o kterém nemá většina obyčejných lidí ani ponětí či je to nad rámec toho, aby tomu uvěřili (možná sebeobranný systém, aby se jim ten svět nezhroutil)! V době o padesát let později by se pro režiséra -a tím spíš kohokoliv kdo by v reálném světě s něčím takovým přišel- použilo takové "vševysvětlující", prostoduché a správně dehonestující slůvko: konspirátor... ()

Galerie (14)

Reklama

Reklama