Výstraha

Děj filmu se zakládá z velké části na faktech, které se v letech 1945 až 1948 skutečně udály. Seznamuje diváky se situací, která byla krátce před květnovou revolucí v tak zvaném „hydráku", závodu na výrobu synthetického benzinu v severních Čechách, a ukazuje názorně, jaké obtíže museli v dalších letech naši pracující při obnovení závodu překonávat. Nastavuje také zrcadlo západním velkokapitalistům, kteří za pomoci naší reakce se snažili zastavit výrobu ve Stalinových závodech stůj co stůj. V tom tkví nesporný klad filmu. Slabým scénáristickým i režijním zpracováním námětu je však děj filmu příliš roztříštěný, na mnoha místech nepřesvědčivý a také představitelé pracujících Stalinových závodů vycházejí poměrně ploše. Filmový přehled 22/1954 (14.01.2009)

Důvodem odsouzení tohoto filmu není fakt, že je to naprosto pitomoučká agitka. Protože takto pojatý snímek snad nemohl ovlivnit ani toho nejnatvrdlejšího Kubu. Tento film je odsouzeníhodný proto, že je to špatný film, a to po všech stránkách. Herectvím počínaje a střihem konče. Přesto, nebo právě proto, jsem se u Výstrahy velmi pobavil. (04.12.2010)

"Dáváme průmyslu mour, ze zbylých hmot umělá hnojiva, lékařům dezinfekční prostředky, farmaceutům hormony a vitamíny, náš mladý stalinec dává koželuhům třísloviny, takže už nemusíme kácet naše krásné lesy, my zkrátka v odpadu nenecháme ani sazi!" Pepa Mixa alias Trnka a poslanec Horský (těžko říct, kdo jej hrál, v titulcích tato postava není) se v závěru parádně rozohní. Škoda, že z takových těžkotonážních monologů, střídaných ovacemi nadšených posluchačů, není složen celý film. Jako vyprázdněná narace říznutá sveřepými hereckými výkony, by to v této podobě fungovalo lépe, než neustálé poplácávání po zádech až za hrob poctivých komunistů střídané záludnými plány reakce, které se děje po většinu stopáže snímku. Kazí to i úvodní směšné přestřelky s nácky, kde se muži a ženy se samopaly ani nesnaží krýt a pojímají souboj na život a na smrt jako dětskou hru, kde se nic nemůže stát, protože jejich přesvědčení kulky odrazí. Ale za ty pěkné barvy, hromadu slavných i neslavných herců a jména postav jako Drnec, Zbuch, Skop, Karas, Hrdla, Smith nebo Ing. chemie Burdová a Dohnalovo "právě se vracím z hradu" stejně přidám třetí hvězdu. Je množství sušších propagand a tupých komedií z 50. let, které si zaslouží nižší hodnocení a z pěti Cikánových filmů z této dekády, které jsem viděl, je Výstraha nejzábavnější a nejmastnější. "Jak je to s plýtváním uhlí?!" - "Díky za otázku. Z našeho odpadového uhlí je zužitkován každý gram!" (09.04.2020)

,,Pilně pracujte ! Čím více budeme mít benzínu a jiných chemikálií, tím silnější bude republika ! A čím silnější bude republika, tím lépe udržíme MÍR !'' Slova Klementa Gottwalda z tohoto silně agitačního barevného filmu, která značí, očempak to bude tentokrát. Američané rozbombardují české rafinérie v Sudetech, aby se zbavili konkurence a mohli vyvážet benzín svůj a vydělávat na tom. Rudí dělníci tomu nechtějí připustit, a tak vybudují s trosek -Stalinovy závody- a začnou vyrábět benzín svůj. Imperialisté kují pikle, záškodničtí agenti se snaží vše hatit seč můžou, ale je jim to stejně houby platné. Vítězný únor se blíží. Že to všechno končí památnou Gottwaldovou větou o návratu z hradu snad ani nepřekvapí. Že byli české rafinérie skutečně Američany bombardovány je historický fakt, ale takové překroucení dějin jaké je vidět v tomto filmu si zaslouží přesdržkovou. Po technické stránce je však natočen zručně a osobně považuji umění filmařů za trestuhodné plítvání. Zajímavé je, že jsem měl možnost vidět kopii se stopáží 83 minut a dost často to bylo na snímku znát. Při střihu začínala hudba, atd. Nůžky měl ještě tehdejší režim, anebo už ten dnešní? Z historického hlediska je to škoda, protože to ukazuje, co se v padesátých letech točili za slátaniny a jak se oblbovali občané v zájmu Sovětského svazu. (28.10.2013)

Nevím, který jiný film by měl dostat pět pěkných tučných sovětsky rudých hvězdiček když ne tento. Vždyť z něj ideologie přímo kapala a zároveň je dokladem, že Majerová ve svých sedmdesáti letech už jen těžko udržela myšlenku. V podstatě všechny vtipné chvíle jsou zde v komentářích popsány, jak se tak dívám, snad bych ještě přidal: "co je to za nesmysl, že Rusové rozebírají a odvážejí z Německa k sobě celé továrny, to přece dělají Američané!", pak ti dva učni, kteří metodou pokus omyl vyrobí bez jakéhokoli teoretického zázemí benzín, bez bázně a hany jdou zneškodňovat nevybuchlou minu, ačkoli vůbec nevědí, jak se to dělá. Škoda, že je v poslední chvíli zastavil inženýr (vzácný to příklad pracující inteligence) a vytáhl z té bomby roznětku, mohla to být třeskutá legrace. Trochu ideologicky pokulhávalo, že tu továrnu postavili nacisté a naši dělníci se od nich museli učit, to mi nepřišlo moc důstojné. Zajímavost: Za zvláštní zmínku stojí Dohnal. Už v době natáčení tohoto snímku měl přislíbenu hlavní roli jednom z našich prvních seriálů, totiž v tom o robotu Emilovi, tak není divu, že si cvičil příslušnou mluvu a pohyby. (14.08.2013)