foto

Martin Raus

  • nar. 3.5.1910
    Praha, Čechy, Rakousko-Uhersko
  • zem. 1.8.1966 (56 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Martin Raus (někdy psán Martin Artur Raus) se narodil 3. května 1910 v Praze jako Augustin Sauer. Divadlo miloval už od dětství. Už od patnácti let působil v různých ochotnických spolcích a zpěváckých sborech. Poté jako všestranný umělec a klaun sjezdil s velkými cirkusy Francii, Německo, Tunisko a též Alžírsko (1928 – 1930). Po dalším hostování na pražských scénách byl i členem Pražského dětského divadla Míly Mellanové (1935) a kvůli zdokonalení svých hereckých schopností absolvoval roku 1940 dramatické oddělení pražského Státní konzervatoře. Už jako konzervatorista čile pracoval na prknech Národního divadla v Praze (7. září 1939 – 21. června 1940). A v letech 1940 – 1945 prošel pražským Intimním divadlem a Divadlem Anduly Sedláčkové i Východočeskou společností v Pardubicích.

Po válce už zůstal věrný pražským divadlům. Po krátkých štacích u Realistického divadla a Divadla V + W (1945 – 1948) zůstal už věren do svého penzionování Hudebnímu divadlu v Karlíně (1948 – 1962). Martin Raus byl převážně komickým hercem, jenž si k veselohernímu účinku dopomáhal zejména svým komickým zjevem, mimickými a hlasovými schopnostmi, kulatou tváří a hubenou postavou. Z divadelních úkolů si připomeňme Roberta („Mam’zelle Nitouche“), Michala („Polibek Čanity“), Francesca Pazziho („Lorenzaccio“), Buzze Collinse („Divotvorný hrnec“), Archanděla Rafaela a Třetího tovaryše („Faust“), Harolda („Ideální manžel“), Třetího robotníka („Jánošík“), Pola („Noc běsů“) či Roberta („Šesté poschodí“).

Obdobné figurky přetvářel i na filmovém plátně. Poprvé se před filmovými kamerami objevil jako student Pechát ve Vávrově POHÁDCE MÁJE (1940). Až do konce protektorátu se Martin Raus uvedl ještě jako projektant Karel v Holmanově VELKÉ PŘEHRADĚ (1942), novinář v BLÁHOVÉM SNU (1943) Josefa Alfréda Holmana, vykutálený komorník falešného pána z Klokočína (představovaný Vilémem Pfeifferem) Filip v kostýmní historické komedii Martina Friče POČESTNÉ PANÍ PARDUBICKÉ (1944) a jako host na večírku v lyrické komedii ŘEKA ČARUJE (1945) režiséra Václava Kršky, která byla natáčena ještě ke konci války, ale dokončena byla až po osvobození.

V druhé polovině 40. let se předvedl v partech příslušníka SA Wohryzka ve VELKÉM PŘÍPADĚ (1946) Václava Kubáska a Josefa Macha, muže v komedii Vladimíra Slavínského PRÁVĚ ZAČÍNÁME (1946), vrchního v LAVINĚ (1946) Miroslava Cikána, mladého vyšetřovatele vraždy v Krňanského dramatu NIKOLA ŠUHAJ (1947) podle románu Ivana Olbrachta a úředníka v dramatu PAN HABĚTÍN ODCHÁZÍ (1949). V letech 1950 – 1951 ještě byl mj. sázejícím Stasky (Státní sázkové kanceláře) ve VESELÉM SOUBOJI (1950) Miloše Makovce, členem Národně socialistického strany v AKCI B (1951) Josefa Macha a sluhou nosící nádoby ve Fričově komedii CÍSAŘŮV PEKAŘ a PEKAŘŮV CÍSAŘ (1951).

V 50. letech pomalu začala filmografie Martina Rause řídnout a získávala čím dál větší časové odstupy. Přesto ho diváci filmových představení zahlédli jako vězně v komedii Miroslava Hubáčka HAŠKOVY POVÍDKY ZE STARÉHO MOCNÁŘSTVÍ (1952), spolupracovníka poslance Horského (František Hanus) ve VÝSTRAZE (1953) Martina Friče, číšníka v Hubáčkově KAVÁRNĚ NA HLAVNÍ TŘÍDĚ (1953), opilého hosta Karlíčka ve ZLATÉM PAVOUKU (1956) Pavla Blumenfelda, redaktora v televizi v další Fričově komedii ZAOSTŘIT, PROSÍM! (1956) a též šlechtice v HRÁTKÁCH S ČERTEM (1956) Josefa Macha. A o osm let později zasáhl poprvé a naposledy svou závěrečnou filmovou rolí i do 60. let, když se stal císařským důstojníkem ve fantastické BLÁZNOVĚ KRONICE (1964) režiséra a výtvarníka Karla Zemana.

Výrazně se uplatnil taktéž v rozhlase („Divotvorný hrnec“ 1951, „Mam‘zelle Nitouche“ 1954, „Po druhé na světě“ 1954, „Polibek Čanity“ 1958, „Lorenzaccio“ 1960 apod.) a okrajově i v televizi. Své humorné, veselé a humoristické texty a literární práce uveřejňoval v tehdejších časopisech „Trn“ a „Tramp“. Martin Raus zemřel předčasně 1. srpna 1966 v Praze ve věku pouhých šestapadesáti let. Zesnul čtyři roky po svém odchodu na odpočinek a šestadvacet let po své první a dva roky po své poslední filmové úloze. Komik spíše středních a malých postaviček dnes už právem patří do dějin českého filmu a činoherního i operetního divadla.

Jaroslav "krib" Lopour

Fanoušci tvůrce

tvůrce nemá žádné fanoušky
Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace