Muž, který nebyl

Jakožto neznalec filmů bratří Coenů, kterému prošla rukama nepatrná část jejich filmografie – navíc ty nejméně stěžejní díla – jsem si občas při sledování Muže, který nebyl připadal jako Alenka v říši divů. I když, ty divy Scénář je sice na první pohled obyčejný, „hrabe“ se ve všemožných brakových vodách, ale celek? Naprosto jedinečný. Tolik dějových zvratů, každá situace vždy vyústí do protisměru zavedené logiky Režisér Joel Coen vše navíc vypráví v pomalém retro stylu 40. let „poválečné“ Ameriky, kdy se jako pečlivý průvodce „zastavuje s divákem“ v každé scéně a v pečlivém rozboru mu detailně představuje hrdiny a jejich rozmanité charaktery. Edův popis seznámení se se svou ženou – včetně té „pauzy“ – je brilantní. Za kamerou stojící Roger Deakins pracuje se svým nástrojem á la jeho předchůdci z let 40. a když vám k tomu hraje decentní klavír zalitujete, že v té době nežijete. Ne, litovat nebudete, protože strohý popis Edova života znechutí nejednoho diváka. Že je Billy Bob Thornton výborný herec vím, ale že je ultra geniální, jsem si musel dokázat až tady. S věčně rozžhavenou cigaretou chodí, mluví a koná v tak stylovém provedení, že máte chuť jít a toho chlapa pozvat na sklenku, nad níž byste společně zanadávali na život. Muž, který nebyl je přesně tím filmem, který nulová očekávání proměňuje ve zlato. Víc, víc! (28.06.2005)

Štýl úchvatný, réžia bravúrna, herci neskutoční (právnik Tonyho Shalhouba vládne). Scenáristicky mi to však ktovieako nesadlo, hlavne ku koncu to už strácalo dych a podozrievam tvorcov, že tak trochu netušili, ako to celé zakončiť, tak nasadili zopár podpásoviek. Hlavne dejová línia so Scarlett vyznela trochu do prázdna. Ale je pravda, že za daných okolností by asi havaroval každý. ;-) (06.01.2009)

Z pohledu studie existencialismu určitě zajímavá věc. Z pohledu zážitku nevinného diváka ovšem velké utrpení. I když se hlas Thortona poslouchá skvěle a na Coeny mají dialogy a především monology až nezvyklou hloubku, tak se to prostě dvě hodiny nedá vydržet. Opět snímek sklouzl do fáze nudy a dostal se tam velmi rychle. Film má určitě své kouzlo i dostatečně zajímavou atmosféru. Bohužel asi jen pro vybranou skupinku diváků, která je ochotná si nechat prokecat díru do hlavy. Lepší dva kousky. (16.09.2018)

Keď sa na to pozerám spätne, Coenovci týmto filmom a na ďalšie tri snímky poriadne vypli a povolili na razantnosti. Za to sa k nám dostala ale konečne jedna z pravých novodobých noiroviek, ktorý priam dýcha starou, nezabudnuteľnou atmosférou, presne akoby ju boli natočili pre päťdesiatimi rokmi. Plynutie chcelo viac vzrúša, ale kamera, nasvietenie, to hranie sa s čiernou a bielou a minimálne scenár by si zaslúžil aspoň oscarovú nomináciu. A Shalhoub dominoval. 80%. (07.05.2008)

Připodobnění první - Americká krása v noirovém hávu. Připodobnění druhé - Magnolia bez emocí. _Obyčejně vypadající muž s obyčejným životem, který by ale chtěl změnu z nekonečného koloběhu všedních dní, nebýt jen tichým pozorovatelem, ale i silným hybatelem dění. Poplatně teorii chaosu a efektu motýlích křídel však i malé podněty způsobují velké změny a tak i zpočátku relativně nevinný zásah změní (či zničí?... nebo snad i zlepší?....vyřeší?) vše. _Pomalu, s rozvahou a jen pár slovy na rtech je předestírán příběh ve kterém náhoda (či osud?) je důležitější než záměr a motivace postav postupně odumírá se vzrůstající nejistotou o existenci smyslu jejich počínání. _A stejně tak smysl filmu se i přes počáteční zdání nenachází v naraci, ale v hloubavě meditativní náladě ve které i beze slov je možné vyjádřit složité myšlenky. 8/10 (19.01.2008)