Režie:
Vlasta JanečkováScénář:
Karel ŠiktancKamera:
Milan DostálHudba:
Vadim PetrovHrají:
Vladislav Beneš, Michaela Kuklová, Petr Kostka, Jana Hlaváčová, Jana Březinová, Marta Vančurová, Radovan Lukavský, Vlastimil Zavřel, Petr Štěpánek, Věra Kubánková, Petra Hanžlíková-Tišnovská (více)Obsahy(1)
Šimon, řečený Spravedlivý (V. Beneš), jednou spatřil za mrazivým oknem překrásnou, ale smutnou dívku (M. Kuklová), do které se rázem zamiloval a vydal se ji hledat až do končin na okraj světa, kde vládly dvě urozené sestry – Pravda a Lež (J. Březinová a M. Vančurová) – k nerozeznání si podobné. Jenže jak najít dívku, o níž neví ani jak se jmenuje a kde bydlí? A mohou mu Pravda a Lež pomoci, když je Šimon nerozezná? Krásné panovnice Šimonovi kladou překážky, může se jich zeptat na tři otázky a musí poznat, která z nich mluví pravdu. Než se mu ale podaří krásnou dívku zbavit prokletí, čeká ho ještě řada zkoušek… (Česká televize)
(více)Recenze (49)
Pominu-li fakt, že mám osobní problém s Vladislavem Benešem, nutno přiznat, že tohle je solidně natočená pohádka s pěkným scénářem a několika chytráckými hláškami. K tomu povedené vedlejší role (Lukavský! Vančurová!, s přimhouřeným levým okem i Petr Kostka). S náročnější výpravou by z toho mohl bejt docela pěknej film. ()
Jedna z těch nejvydařenějších typických nedělních pohádek. Mix studiové a v reálu točené pohádky zaujme malé i dospělé diváky. Hlavní hrdina Šimon řečený Spravedlivý se vydává společně s přítelem Cyrilem hledat dívku, kterou tajemně spatřil jednoho dne v okně. Přichází k sestrám Pravda a Lež, které ho nasměřují, kudy jít, co dělat a co hledat. Dobré herecké výkony, charistmatický Kostka a celková pohoda jsou dobrými devízami této hezké pohádky. Hudba: Vadim Petrov ()
Československá nadmíru povedená televizní pohádka o hledání lásky třeba na konci světa, jež je jasným důkazem, že i krásný a zamilovaný večer se může ráno změnit v zuřivý boj o vlastní čest. Jo a v hlavní roli řekněme průměrný V. Beneš jakožto Šimon, řečený Spravedlivý, dále zaujal P. Kostka, J. Hlaváčová či M. Kuklová. R. Lukavský jako komoří dvou imaginárních bytostí Pravdy (M. Vančurová) a Lži (J. Březinová) byl vynikající. Dále pobavily groteskní postavy služebné N. Divíškové, jež chodila denně kontrolovat totálně vybydlený statek nebo hluchý chasník V. Zavřel ve vycpaném kabátci. V pohádce V. Janečkové, jež nezapomněla do malé role Pána z Půlnočního dvorce obsadit svého elegantního manžela P. Štěpánka, je v podstatě dokázáno, že i naivní hlupec, symbolizovaný v tomto případě Šimonem, neboť jméno své dívky uhodl až třetí pokus, co jej předtím vyslovil, může dojít ke svému štěstí, což je pochopitelně v reálném životě naprosto vyloučeno. ()
Klasická televizní pohádka je sice na televizní poměry delší, ale to vůbec nevadí. Kulisy interiérů se vhodně střídají s těmi externími. V pohádce navíc hrají sympatičtí herci a Michaela Kuklová má opět kladnou roli v pohádce, což si párkrát už střihla, ale není to její obvyklá partie. Pohádka pak disponuje sice výpůjčenými motivy i z jiných, ale to tentokrát nevadí. A možná i dospělí si uvědomí, že lež a pravda k sobě mají někdy hrozně blízko. ()
Ideální televizní pohádka. Občasné levné kulisy, občasné pěkné exteriéry. Herci sympatičtí, žádná vyloženě hvězdná jména a přece se na to dobře koukalo. Občasné zmatení různých pohádkových motivů, ale alespoň z toho bylo cítit, že nemá žádné klasické kořeny a přesto jsem z toho cítil hned několik pohádek. Největším zklamáním pro mě byly ústřední dvě sestry. Hlavní zábavou pro mě byla babka se svým hluchým potomkem a taky ústřední dvojice s jejich love interests. Nakonec to vše hezky pohádkově dopadlo. Kdybych na tuhle pohádku narazil znovu, asi bych ji znovu dokoukal, a to se cení. ()
Reklama