Opoparchant

Docela vtipná komedie, i když podle hodnocení a komentářů ostatních uživatelů to tak nevypadá. Film, který pobaví v dlouhý zimních večerech svým zoufale vtipným vtipem:) Příběh ujetý, za to zábavný. Whoopi Goldberg a spousta dalších tam bejt vůbec nemuselo, dle mého jen zaplňovali prostor. Fraser zahrál vcelku opoparchantsky, tak co by kdo chtěl, když hraje v tak hrozném filmu. Hodnotím 3hvězdičkami, takže 45% (25.12.2007)

Prosím? Štípněte mě jestli nespím. Protože tohle by byla dost podivná noční můra.Tahle nádherně ujetá, originální a černohumorná jízda je v 200 nejhorších ? To je stejně špatný vtip jako Donnie Darko v 200 nejlepších. Opravdu jsem jediný komu se to líbilo? Jsem Marťan já , nebo zbytek CSFD? Kritici, doufám že skončíte jako dárci orgánů. (05.10.2007)

Selick v "Monkeybone" dělá velkolepou tečku za zhůvěřilostí devadesátkové animace. Jen bohužel pro něj a přijetí filmu byl celý projekt v době, kdy se dostal do kin, už zastaralý. Na přelomu tisíciletí všichni pěli ódy počítačové animáky pro celou rodinu, zatímco animace cílící na dospívající či přímo dospělé publikum se po několika neúspěšných pokusech prorazit do kin stala doménou kabelovek. "Monkeybone" působí jako slitina ambicí a stylů 90. let - počínaje divokou kreativitou seriálů MTV i Cartoon Networku, přes poťouchlý humor počinů Douga TenNapela i metažánrovost a podvratnost posledního celovečeráku Ralpha Bakshiho "Cool World" až po bizarní mix ponurosti a vřelosti Selickových předchozích stop motion projektů. Přitom si "Monkeybone" zaslouží pozornost přinejmenším z hlediska samotného řemesla a kombinace živých herců s animací, potažmo pestrosti realizačních nápadů. Někdy tvůrci pracovali s postprodukčními kompozity záběrů herců a stop motion animace, jindy nechávali herce interagovat s loutkami v životní velikosti. Některé fantaskní figury vznikly za pomoci herců či loutkovodičů ovládajících mechanické masky nebo také kombinací důmyslných kostýmů a postprodukčního vymazání částí těl v greenscreenových oblecích. Příběh o uťáplém kreslíři, který musí v kómatu nejen najít cestu ven ze záhrobí, ale navíc i získat zpátky své tělo, které ovládl zlotřilý opičák z jeho fantazie, slouží Selickovi k vytváření a zabydlování vyšinutého světa zásvětí, ale také ke stylovému sblížení reality a animace. Hlavním parťákem se mu v tom stal Brendan Fraser, jenž zde ukazuje ohromné herecké nasazení a odhodlání pro expresivně fyzické ztvárnění opičáka (mnoho let před tím, než všechny nadchnul jako "Velryba"). (14.01.2023)

Všechno vypadalo před zhlédnutím nadějně a velmi originálně. Nedovedu si vysvětlit, co se přesně stalo, že kombinace hraného filmu s animovaným vypadá, jako by se k tomu nechtěl nikdo hlásit. Brendan Fraser v roli kreslíře na volné noze vymyslí comics Opoparchant, jehož smyslem je provokovat, jak nikdy předtím. Po nehodě se dostane do říše všech nočních můr, kde si ho všichni váží, protože jeho běsi jdou všem k duhu, ne tak hlavnímu hrdinovi.Ten kouká vypadnout, ale ven se může dostat pouze, pokud ošálí Smrt. Dlouho jsem neviděl tolik originality v jednom filmu, i když film vychází z méně známé comicsové předlohy. Jenže dlouho jsem neviděl, jak se tahle vzácná originalita proměnila v náruč zmaru ve velmi nezkušeném režijním vedení jakéhosi patlala Henry Selicka. Nejenže film svým ztvárněním má do comicsu daleko, ale on dokonce svým nenápaditým zpracováním solidně nudí. A to na film byly vynaloženy nemalé finanční prostředky, které se nevrátily. Brendan Fraser není zábavný a otěže zábavnosti převezme Chris Kattan. To, co vypadalo na začátku jako ambiciozní projekt, skončilo jako absolutní propadák, který ani nikdo moc vidět nechtěl. Ujmout se této zajímavé látky někdo zkušený a obsadit do hlavních rolí jiné herce, byl by to film, co tady dlouho nebyl. Takhle jen nanicovatá komedie za 40%. (12.06.2012)

Stu Miley byl odjakživa tak trochu blázen. Až do doby, kdy mu jeho terapeutka poradila hodit jeho bláznivé druhé já na papír. A tak se Stu Miley stal obdivovaným komixovým kreslířem, který stvořil opičí kreaturu Opoparchanta, miláčka malých i velkých. Po jedné premiéře nového dílu Opoparchanta se však stane nehoda, a Stu upadne do kómatu. Dostane se do Země snů, kde je však velkou celebritou pro své noční můry - a odkud jej jen tak zpět nepustí. A Stu má pouze tři měsíce času, než bude jeho tělo odpojeno od přístrojů ... Tento film mi hodně dlouho se svým slabým hodnocením zacláněl ve filmotéce, a tak jsem si dneska dodal odvahy, a podíval se na něj. A musím říct, že by to nebyl až tak úplně špatný film, nebýt několika maličkostí. 1) Brendan Fraser není žádný velký herec, a v tomto filmu - ač měl dvojí příležitost - to jen potvrdil. 2) Země snů a Země mrtvých by byly docela zajímavé, pokud by člověk byl zfetovaný, opilý, a nebo v kómatu. 3) Příběh byl jednak hloupý, a jednak těžce předvídatelný. 4) Opičák byl děsnej parchant ... aha, tak tohle asi do filmu patřilo. Ale abych jen nekritizoval, párkrát jsem se i zasmál - a to hlavně díky Chrisi Kattanovi a jeho dárci orgánů, a skupině chirurgů, kteří jednotlivé orgány sbírali po městě... (21.10.2012)