Klub odložených žen

Hodně jednoduché možná až primitivní, ale přesně cílené na dámské publikum. Herecký trojlístek dam v hlavních rolích válí (Goldie Hawn však nejvíce) a i vedlejší postavy jsou skvěle obsazeny. Od hloupých (hodných) manželek k potvorám snadno a rychle v 97 minutách:). Vtipu tu však není tolik, kolik bych si přál a žádná překvapení... a já mám moc rád překvapení. (11.02.2010)

Nenápaditá komedie s nemožným tanečním číslem na konci (které mně způsobilo husí kůži, ale ne tu příjemnou) a úděsnou D. Keatonovou, která je v každém filmu stejná a která si myslí, že placatý zadek a vypouklé břicho jsou fakt sexy, proto nejspíš trvá na svých civilních "mrkváčích" , které jí tyto křivky spolehlivě zvýrazňují. Počítám, že v dobách Allenových filmů, kdy ještě nosila džíny a minisukně, nebyl tento hrůzný módní vynález na světě, ale od nevkusných osmdesátých ji v ničem jiném nevidím, viz.HLAVA RODINY, LEPŠÍ POZDĚ NEŽLI POZDĚJI apod. Je možné, že i proto mám dojem, že hraje jednu a tutéž roli a není to tím pádem v jejím herectví, kdo ví? (01.03.2009)

Až vyrostu, chci být Bette Midler, Diane Keaton a Goldie Hawn. Já mám filmy jako je First Wives Club ráda, protože v sobě nesou vtip a trošku toho feminismu. Tři bývalé spolužačky se rozhodly, že se pomstí svým bývalým manželům za to, že s nimi zacházely jako s odpadky. A to si myslím je fér, a v tomto případě dost na místě. Pak se ale dohodnou že pomsta k ničemu nevede, tak se alespoň pokusí využít jejich slabostí a špatných vlastností k tomu, aby ony mohly žít takový život, jaký jim muži slibovali. Nejsem si jistá jestli jsem dobře napsala všechna íčka ve všech slovech, ale myslím že je jasné o co mi šlo. Prostě mě to bavilo, jako taková nehloupá komedie, tak nějak oddechovka o ženách. Navíc filmy z devadesátých let měli takovou speciální atmosféru. Protože se tam ještě tenkrát neproháněly nevýrazné modelky s IQ pět, které se dneska nazývají herečkami. Mělo to aspoň trochu charisma a charakter. Navíc se ani jedna z hereček neberou vážně, a každá si z typu otravnosti svojí povahy nebo vzhledu během filmu dělala legraci. A já si říkám, proč by ne. (12.08.2012)

Nebudu lhát. Sem tam přišla dobrá hláška, občas jsem se pousmával, jak jim to pěkně nandali, ale těchto světlých momentů bylo prostě málo. Povětšinou je to fňukání nad tím, jak jim manželé hrozně ublížili a jak je ten svět hrozný. A to je nuda. Příběhy všech tří dam jsou navíc skoro přes kopírák včetně jejich mužských protějšků. Nicméně pokud se opravdu nudíte, odpoledne se tím zaplácnout dá. (27.12.2008)

Partička osiřelých manželek mě na svou stranu nedostala. A to přes hvězdné obsazení, což mě udivuje ještě více než to, že jsem byl svědkem další konverzační přestřelky s komediálním záměrem, leč výsledkem rozpačitým. Průměrná komedie by na můj vkus měla disponovat svižnějším tempem a větším prostorem pro jiné pohlaví, než ženské. Poněvadž čeho je moc... :-) (03.06.2011)