Režie:
Libuše KoutnáScénář:
Anna JuráskováKamera:
Věra ŠtinglováHrají:
Markéta Hrubešová, Gabriela Wilhelmová, Yvetta Blanarovičová, Ondřej Vetchý, Karel Greif, Marta Vančurová, Jiří Zahajský, Lenka Šindelářová, Ivan Richter, Jindřich HrdýObsahy(1)
„Sestřičko milá, vždyť přece v zimě jahody nerostou!“ prosí Maruška (M. Hrubešová), ale marný je její pláč, ani macecha (G. Wilhelmová) ani Holena (Y. Blanarovičová) se nad ní neustrnou a děvče vyženou do sněhem zasypaných hor, kde vládne mrazivý Leden (J. Zahajský). Kdo by neznal pohádku Boženy Němcové o hodné Marušce a dvanácti kouzelných bratrech, kteří dobře věděli, kdo si jejich pomoc zaslouží! Není pochyb, že své štěstí nakonec najde i Maruška se svým Jeníčkem (O. Vetchý). (Česká televize)
(více)Recenze (35)
Nebýt těch papundeklových televizních kulis, jednalo by se o skvostné završení kariéry této režísérky televizních pohádek. V porovnání s jinými nedělními pohádkami, které se přibližně do milénia točily, se jedná o zdařilou pohádku. Ovšem ve srovnání s novějším celovečerním počinem Karla Janáka z roku 2012 se jedná pouze o chudého bratříčka. [1097. hodnocení, 28. komentář, 56%] ()
Předzvěst s konspirační teorií, zachycená na televizní materiál, neboť v tom hraje Yvetta Blanarovičová a na konci dostane hnusnou podobu díky make-upu, dále v tom hraje Ondra Vetchý, který hrál taky v jiné pohádce (S čerty nejsou žerty), jež je jako Dvanáct měsíčků adaptací od Boženy Němcové a navíc tam hrál čerta. Co to všechno znamená? Že když spojíte pohádku + čerta + Blanarovičovou + make-up, vyjde Vám z toho Princezna ze mlejna. ()
Kupodivu, tady není ten měsíc sympaťák duben ale březen. Maruška je líbezná a sladce nablblá, nějak ji tady člověk moc nelituje (nemluvě o tom, že téměř okamžitě jí začne závidět luxusního milého, kterého jí přiřkl scénář), zlá sestra baví více, není tu tupé absurdní pitvoření, v němž začalo být pohádkové zlo zpodobňováno o pár let později. Holenin nápadník byl tupý fešák, který měl dar ocenit dobrou kuchyni. V umělohmotných přízračných kulisách běhal opravdový pes, což je nepochybné plus. Chtě nechtě, krom příběhu hodnotím i casting a catering - kdyby byly vdolky i místo Marušky, možná i hvězdu přihodím. Někdo vdolky jinej holky, znáte to, ne? ()
Malebná pohádka o dvanácti měsíčkách, i když televizní. Za Gabrielu Wilhelmovou, Vetchého a Blanarovičovou musím jít s hodnocením nahoru. Byla to u mě ta nejkrásnější pohádka o dvanácti bratrech, dokud jsem neuviděl tu ruskou z roku 1972. Obě dvě studiové, v obou dvou hrají živá zviřátka, i když v té sovětské jich bylo víc, tady jen pes Bodryk. Tam byl navíc bratr Měsíc, tady roztomilá sestra Vesna v podání Marty Vančurové. Ale mám-li hodnotit obé pohádky, vyhrává u mě ta ruská. ()
Je otázka jak vlastně hodnotit toto dílko přechodu? Přechodu mezi špičkovou dětskou tvorbou normalizace a faktickým rozvolněným postupným rozpadem tvorby pro mládež a děti po listopadu. Není to ani jednoduché, ani snadné. Pokusím se proto o velmi volnou a poněkud zjenodušenou bilanci kladů a záporů této napolo zapomenuté pohádky. Obstojný scénář se slušnou režií a lehce ekologizujícím výkladem literární předlohy Boženy Němcové zachraňují herecké výkony Blanarovičové, Vetchého, Wilhelmové a zejména Marty Vančurové; potvrzuji bezradnost Markéty Hrubešové, více deklamující než hrající svou studeně a neurčitě působící Marušku (vedle diletantismu protagonistů KOUZEL KRÁLŮ však i její výkon působí jako profesionální). Základní dějové linky byly dodrženy a překročen podle všeho nebyl ani rozpočet, který už více seškrtán být nemohl. Výsledkem je sice poněkud chudokrevný dojem, který si však přesto uchoval rezidua základních znaků české školy filmové pohádky československého období. Určitě tedy není na místě nadměrný jásot, případné truchlení by však bylo ještě nemístnější. ()
Reklama