Noční můra v Elm Street

Já na horory moc nejsem, ale když už v televizi byla jedna těžká klasika, kterou jsem neviděl, odhodlal jsem se na ní podívat. Přeci jenom to i s reklamami nebylo tak dlouhý. Wes Craven každopádně zaručí kvalitu, u které se někdo posere blahem, což je podstatnej fakt, díky kterému je film tam, kde je. Chápu to, u mě v paměti Freddy Krueger ale zůstane jako postavička, kterou někdo bere jako kultovní, ale já jí spíš beru jako standardní klasiku. Lekačky dobrý, všecko dobrý, ale Freddy není ten typ borca, ze kterýho budu chcát maggi v koskách i po třiceti letech od vzniku. (25.03.2013)

Po 37. rokoch má úvodná časť Nočnej mory v Elm Street stále svoje čaro. Hudba Charlesa Bernsteina je bezchybná, atmosféra všadeprítomného zla podmanivá, tvorcovia od začiatku po koniec kvalitne stupňujú napätie a originálne prevedenie vrážd (najmä „vcucnutie“ do postele) som si plnohodnotne užil aj v roku 2021. Napriek menovaným kvalitám ma však Freddy príliš nevystrašil a absencia hrôzy pri horore je vždy značné mínus. (06.02.2021)

Noční můra v Elm Street patří bez přehánění mezi nejznámější horory, které kdy vznikly. Oprávněně. Už zabití první osoby, která byla od začátku prezentovaná jako hlavní postava, a tedy jako ta co by neměla umírat, tedy rozhodně ne hned na začátku, je velmi překvapivé. Nápad se zabijákem, který se ve snech mstí potomkům svých vrahů, je perfektní. Bohužel v prvním díle se jej nepovedlo zcela rozvinout. Důvod je nasnadě. Tvůrci se snažili o co nejuvěřitelnější prolínání mezi reálnými a snovými pasážemi. Nechtěli využít veškerý prostor snu k realizaci šílených nápadů, které by bouraly již tak vratkou atmosféru, a bohužel zcela rezignovali i na vyobrazení bezmocnosti, kterou museli, resp. mohli, jednotlivě postavy zažívat (zejména neprávem obviněný Rod a hlavní hrdinka). V konečném důsledku tak sledujeme spíše komorní podívanou, ve které je jediná hlavní postava opakovaně konfrontovaná se světem Freddyho Kruegera. Je ovšem třeba vyzdvihnout fakt, že hlavní postava prochází neustálým vývojem a k Freddymu se vrací vždy obohacena o nové myšlenky, které může a chce využít. Jejich souboj je čím dál vyrovnanější, což přináší větší napětí v důsledku očekávání dobrého, či špatného konce. Problém je, že toho napětí je na začátku co by se za nehet vešlo a na konci to není zase až o tolik lepší. Nervydrásající atmosféra a okusování prstů ze strachu o hrdiny se bohužel nekoná. Takovým hřebíčkem do rakve je pak závěr, který je nejslabším článkem celé série. (06.06.2010)

Jeden z nejlepších hororů a jednoznačně nejsympatičtější brutální zabiják. Craven zkombinoval horor a komedii takovým způsobem, jako nikdo předtím (ano, viděl jsem Ples upírů i Malý krámek hrůz) a dlouho po něm (podobně vyšperkovaná byla druhá polovina Od soumraku do úsvitu)! Škoda, že Freddymu vzápětí došel dech! …Ale opět ho nabral v duelu s Mikem Mayersem! (05.02.2006)

Nostalgie je zkrátka mrcha, která vás nakonec vždycky dožene. Vpravdě surrealistický film s důmyslnými vyvražďovačkami. Nejvíce mě dostal brutální konec J.Deepa. Postel chrlící gejzír krve, která se rozlévá po stropě! Hned jsem si říkal, že to určitě točili vzhůru nohama, což nemění nic na sugestivnosti. A protože jde o snový film, těžko se lze pozastavovat nad případnými nelogičnostmi. Od dob, kdy jsem viděl na ošoupané VHS a později v kině, se příležitostně podívám znovu. Kolik filmů vykradlo Noční můru? Dost...ale zvláštní atmosféru a fantazijní poetiku filmových obrazů nezopakovaly. Nemám ovšem na mysli pokračování, kde 3., 4. i 5. díl považuji za vydařené. (13.03.2011)