Laurel Canyon

Vztahovka kořeněná čtyřmi až pěti druhy pepřů, která ale stejně furt nemá dost silnej chuťovej nádech. Výdech. Vzdech. Dech. Pech. Do toho nám hraje dost ufrňěná hudba, se kterou bych v uších nešel krmit ani husy. Všichni herečtí herci potěší, z toho nejvíc asi Kate Beckinsale a to svým andělským vzhledem, jo krásná. Příště, až se na to kouknu, se na to už rači nikdy nekouknu, páč hodnocení by spadlo minimálně o dva body dolů. (23.06.2009)

Hodně zajímavý střet dvou životní stylů. Na jedné straně hedonistická matka Frances McDormand a její přítel, rocker Alessando Nivola, na straně druhé vzdělaný a slušný pár Christian Bale. Sympatické na režii Lisi Cholodenko je, že příběh nechává volné plynou (někdo by řekl až pomalu), nevytváří žádné umělé problémy a necháva postavy volně a reálně interagovat. Čtyřlístek zmiňovaných herců navíc hraje hodně uvěřitelně, čímž vzniká hodně uvěřitelné dílo. Dlouho jsem se rozhodoval jestli tři nebo čtyři, ale díky parádnímu soundracku vyhrává hodnocení vyšší I can't control my heart... I wouldn't want to, even if I could. (04.08.2010)

We just hadn't planned on a change of plan. / Well who plans on a change of plan? I mean, that would be sorta paranoid, don't you think? Živě si vzpomínám, jak jsem před téměř dvaceti lety v rámci Amerického nezávislého léta ČT2 zhlédl Laurel Canyon poprvé a nedokázal v Christianu Baleovi v roli citlivého a seriózního mladého psychiatra, nevidět magora přioděného jen adidaskami a motorovou pilou resp. jak dobře jím zde dokáže po své životní roli nebýt. (Předsudek diváka a čtenáře Amerického psycha.) S odstupem času mě mnohem víc udivilo, jak nemístně krotká a ne-nezávislá tato rádoby exkurze do světa hudebního průmyslu počátku tisíciletí je. Sám Bale k podobnému žánru čichl mnohem radikálnější Sametovou extází, kde chtěl nonstop prcat Rhys Meyerse. V sountracku, vedlejších rolích a periferii mizanscény se to hemží takovými jako Sparklehorse, Mr-Dinosaur-jr-Lou Barlow on-the-bass, Bryan Ferry, T-Rex, Daniel Lanois, ten kudrnatý týpek s kytarou z Incubus, Serge Gainsbourg a další z rádia pro pamětníky. Producentská mamča Frances McDormand, která v rezidenci nedaleko Hollywoodu zkouší z muzikantů vyždímat rádiový singl, sice ukáže i kozy, když je potřeba kapelu ve studiu trochu rozpumpovat, ale ve skutečnosti nikdo, ani "divoký" frontman, nemá koule zvolit si jinou cestu, než být chápavý, milý, smířlivý a celkem slušný. Střet životních přístupů, usedlého a excentrického, o němž se hovoří v jiných komentářích, tak trochu bohužel ústí ve prospěch toho prvního, bezpečného. A producentská mamča za pochvalného mručení super-husy v podání Kate Beckinsale nakonec z kapely vyždímá baladu Shade & Honey (Sparklehorse), nikoliv špatnou, ale baladu anyway. Co by taky jeden chtěl; točila to ženská, která má na svědomí film s afirmativním titulem Děcka jsou v pohodě - a která se nejspíš chystá do rodinného filmu přemrdat geniálního Toniho Erdmanna. Nein, bitte. Jistou nespokojenost z deficitu rebelie vyvažuje pár scén intenzivního erotického dusna, jako ta mezi Balem a andělskou Nataschou McElhone, když si v autě povídají, co a jak by druhému nejraději provedli v rozkroku, a podmanivá, jemně zkouřená atmosféra, která sem sice možná zabloudila náhodou od Sofie Coppoly v sousedství, ale která přišla tomu konformnímu skuhrání náramně vhod. (22.02.2020)

Prisel, videl, odesel...byl zapomenut. Takhle nejak se da shrnout pocit z tohoto filmu. Psychologicka sonda o pokrivenych lidskych vztazich. Pribeh je inteligentni, uprimny...ale konec prilis, prilis otevreny a na divakovi lezi velke bremeno, aby si ho domyslel. Coz je skoda. Herci ve svych rolich exceluji, Ch. Bale jako syn volnomyslenkarske matky, ktery se snazi nebyt takovy looser jako ona (navic je tim typickym dobrakem, co v pripade sance na hrich nikdy neprekroci hranici...); jeho snoubenka, ktera se hleda a kdyz "ujede", je zmatenejsi nez na zacatku; samotna matka (hudebni producentka) a jeji x-ty mlady milenec, ktery nevi, co od zivota chtit... Vse je skvele zahrano, par scen vkusne doplnuje hudebni podkres, ale ten konec...ten nemohu tvurcum odpustit, je to jakobyste pluli na lodi po rece smerem k mori a kdyz na to more konecne vyplujete, usti reky zmizi z dohledu, najednou spadne opona a .... (03.11.2008)

Jelikož mi nikdy neimponoval přelétavý životní styl rockových hvězd a už vůbec mi nevoní poligamie v takovém rozsahu, jako ji praktikovala přítelkyně a matka postavy Chrise Balea, pak tedy muselo být ztotožnění s ním nevyhnutelné. Z tohoto pak vyúsťují spíše pocity znechucení a deprese, než-li zmiňovaná pohoda a pobavení z tragi-komického nádechu filmu. Každopádně mě Laurel Canyon vtáhnul, a musím říct, že ten pocit, kdy se cítíte jako jediná racionálně smýšlející a morálně nezkažená výjímka uprostřed beznadějně zatuchajícího pravidla kolem, jsem díky tomuto filmu pouze nesledoval, nýbrž jsem ho prožil. (04.03.2012)