V rannej hmle

První setkání s neznámým režisérem Jánem Zemanem. Syrová detektivka o zadaném a přesto samotářském kriminalistovi, plná drsných scén, které doba umožňovala. Můžeme, tak ukážeme všechno, ale co vlastně dřív? Mrtvé tělo znásilněné ženy, detailní pohled do mysli obviněného vyšetřovatele (což byla mimochodem, i po hudební stránce, nejlepší část filmu) nebo krásné tělo Evy Salzmannové? Film je trochu přehlcený a ukvapený. Pohled na mládež z konce osmdesátých let také snímku přidává spíše jen na naivitě. Skvělý poker face Jiřího Schimtzera, starší, profláklé skladby Petra Hapky a velmi slušně se vyvíjející scénář (tedy až na pachatelovu předpověditelnost). To vše ve velmi průměrné režii, sázející hlavně na zmíněnou drsnost. Film bych více ocenil jako čisté psychologické drámo. (20.10.2015)

50% - Spíš psychologický film, než čistokrevná detektivka. Pátrání po pachateli vraždy není hlavním motivem, navíc ho bylo lze identifikovat nedlouho po začátku filmu, ačkoliv jedno překvapení na nás a hlavního hrdinu v závěru filmu přece jenom čeká, tím hlavním motivem jsou vztahy na konci minulého režimu - vztahy mezi kolegy na pracovišti, mezi okolím a rodinou hlavními hrdiny, mezi (novo)manželi a maloměšťáckými rodiči manželky, i určité hledání vztahu k sobě navzájem. Syrová atmosféra jak vnějškově, tak vnitřně. I přes některé na svou dobu určitě odvážné scény to není žádná bomba, ale dá se to vidět bez utrpení újmy na dobrém vkusu. Hapka v některých motivech vykradl sám sebe, konkrétně film „Copak je to za vojáka“. (16.12.2015)

Pochmurný pohled na dobu a lidi. 1) Socialismus končí. Zanechává za sebou lidi bez vzájemné důvěry, plné zášti a hysterických negativních emocí. Radostné budování střídá kocovina z marasmu, v němž jsme. V tomto smyslu jako svědectví doby je snímek výborný._____ 2) Natáčelo se od 14. listopadu 1989 do 19. března 1990. To vysvětluje vše._____ 3) Slovenský dabing zejména Schmitzera a Zawadské mi rval uši._____ 4) Pěkný 17letý Robert Roth (syn papaláše Karase) celkovou pachuť z vylíčených poměrů nepřekryje. (02.03.2021)

Československé kriminální drama z produkce bratislavského studia vyprávějící o kriminalistovi Rudolfovi Klinovském v podání J. Schmitzera. Policista chodí každé ráno běhat do blízkého lesa, kde byla znásilněna a zavražděna mladá dívka a podezření utkvělo právě na Klinovském. Vyšetřování této vraždy je sice hlavní rovina filmu, avšak neméně zajímavá byla situace v Klinovského rodině v momentě, kdy se provalilo jeho falešné obvinění. Schmitzer, bydlící v domě rodičů jeho manželky půvabné E. Salzmanové musí snášet vzrůstající a vyčerpávající nevraživost a ponižování okolí a s ním i ostatní obyvatelé domu. Velmi vypovídající o Schmitzerově situaci je scéna v hospodě. Tato mimořádně psychicky napjatá situace vyústí v závěru ke krachu tohoto vztahu. Pravého pachatele se podaří vypátrat a v dramatické scéně na konci je tento psychicky narušený jedinec J. Deák, mstící se za Klinovského čin z minulosti, zneškodněn. Ze známých herců ve vedlejších rolích můžeme sledovat V. Zawadskou jako prostitutku Arnoštku a L. Lakomého jako otce manželky hlavní postavy. Snímek J. Zemana mě zaujal jak atmosférou šedivého konce socialismu, tak i psychologickou stránkou příběhu, kdy se musela rodina hlavní postavy vypořádat s neopodstatněnou nenávistí okolí, a proto s klidným srdcem hodnotím průměrně. (03.06.2022)

Jiří Schmitzer jako bratislavský policajt, který vyšetřuje vraždy, z kterých ho všichni podezřívají. Na svou dobu syrové, thrillerové s fajn hororovou atmosférou, která je přesvědčivější než u jiných vražd žen ve filmu Černá punčocha (1986).  Jako perlička je Hapkova hudba, kterou později šoupnul do Copak je to za vojáka... (1987). (22.08.2021)