Apokalypsa

Poslední dobou jsem se o Kellyho začal zajímat a on vážně není špatný režisér, jen to všechno vždycky nějak domrví (viděl jsem The Box, na Darka se teprve chystám). Má opravdu zajímavé nápady, které ovšem zrealizuje vždy jen napůl a navíc i hodně překombinuje. Tady kupříkladu ani solidní herecké obsazení nedokázalo zajistit to, abych se u toho nenudil až tak, že jsem dokonce dvakrát usnul. Dle mého to měl režisér ořezat ještě víc, protože stopáž je dost přemrštěná – zvláště když je tam tolik zbytečných pasáží. Sarah Michelle Gellar je pořád kus – chtělo to nějaké „nude“ pak bych možná přidal i nějakou tu hvězdu. Jinak osobně se mi asi nejvíc líbil (herecký výkon) Stifmastera. (01.01.2013)

Moby jako obvykle zintenzivňuje atmosféru, Sarah je nádherná jako snad nikdy, ale Richard Kelly tentokrát na režisérské stoličce sedí v úloze patlala, který rád nadělá nepořádek a pak se v něm s radostí brodí. Doteď nechápu, po jakých stopách jsem se měl dát, proč spolu souloží auta, proč dostala postava Krysty tolik prostoru a hlavně to, jak dokázali zrovna Rock se Scottem udržet vážnou tvář, i když vůbec nemohli chápat, o co běží. Od marných pokusů o hraní si na vrcholná Lynchova díla ruce pryč. (08.08.2009)

Richard Kelly má odvahu experimentovat, jenže to bohužel neumí. Tenhle film byl největší slátanina, co jsem kdy viděl. Naprostá blbost o ničem, kterou jsem opravdu nepochopil a myslím, že zde opravdu není chyba na mé straně. Herecký obsazení na jedničku a některý scény fakt dobrý, jako celek ale absolutně postrádající smysl a naprosto zbytečné. (03.04.2008)

Je pro mě záhadou, jak může film, který se od první do poslední minuty očividně nebere vážně, přesto působit neskutečně sebestředně a povýšeně. Tohle je tvář postmoderny, kterou nevidím rád, ačkoli její jednotlivé části mi za jiných okolností vůbec nevadí, naopak. Dokážu i pochopit, čím je tenhle film svým způsobem výjimečný a místy dokonce i vtipný ve své absurditě, ale je tam tolik otravných věcí, že hodnotit pozitivně se nedá. Kdo tvrdí, že samolibým popkulturním masturbátorem číslo 1 je Tarantino, nemohl vidět Kellyho Southland Tales. (09.02.2010)

Peter Greenaway kdysi řekl, že pokud chcete vyprávět příběh, napiště knihu, ale netočte film. Tím chtěl nejspíš říct, že pouhé podání příběhu je plýtvání filmovým médiem, jelikož ve filmu se skrývá více možností, jak obohatit lidský život. Vemte si to takhle: film je spojením několika různých uměleckých směrů dohromady, tedy literatury (scénář), výtvarného umění a fotografie (kamera, filmový vizuál, kulisy, efekty, kostýmy,...), hudby, či choreografie (taneční čísla, bojové scény,...). Zkrátka je film komplexním uměleckým dílem útočícím na vaše smysly na všech frontách...a u Southland Tales jsem si to uvědomoval více než kdy předtím. Richard Kelly se právě díky tomuto filmu může se ctí zařadit hned vedle Greenawaye a Davida Lynche, jehož vnímání filmového média je velmi podobné tomu Petera Greenawaye. Troufal bych se nazvat Southland Tales jako "Kellyho Lost Highway". Kelly ve svém díle ale zašel mnohem dál a vytvořil jakousi monstrózní popkulturní hříčku, do které se sbíhají kvanta úváh a odkazů (ať už na jiné filmy nebo na bibli...ba dokonce na stávající politickou situaci v našem skutečném světě) a kterou směle prohlašuji za zrcadlo stávajícího filmového umění. Svou žánrovou nevyhraněností se blíží asijské tvorbě - je to satira, je to komedie, drama, hudební film (plus jedno ryze muzikálové číslo), podobenství a mnoho mnoho dalšího a je až k nevíře, že takový mišmaš vůbec může držet pohromadě...ale drží a i když se to zprvu nezdá, ve výsledku dává dokonalý smysl, pokud si tedy dáte tu práci a přečtete si komiks, který je prvními třemi kapitolami tohoto epického losangeleského dramatu. Ano čtete dobře, první částí příběhu je komiks, jehož tvůrcem je také Richard Kelly. Film tedy začíná kapitolou čtyři a dá se se částečně pochopit i bez znalosti komiksu, ale opravdu jen z části, hlavní příběhovou linii sice dokážete rozluštit, ale i tak zůstane spousta nevyřešených otázek. Pokud tedy toužíte po filmu na jedno shlédnutí, který vás zabaví na dvě a půl hodiny, radši se Southland Tales vyhněte, ale pokud jste ochotni film zkoumat s každým dalším shlédnutím a pídit se po detailech a odkazech, garantuji vám, že vás čeká komplexní zážitek. A o čem že to celé je? O spoustě věcí...o spoustě důležitých věcí. (28.03.2008)