Jak na věc

Strašně mě štvalo, že celý film je primárně postavený na: Will si myslí, že je šťastný, ale není, protože je sám. A s tím se nemohu ztotožnit. Mně Will nepřišel nijak nešťastný, jen sebestředný. Tak měl peníze a nemusel nic dělat, šmarjá to je hrůza. Pravda, mohl s tím naložit jinak, ale to už je každého věc. Někdo je prostě rád sám, tady to bylo předestřené, jako něco špatného, nenormálního. Ten divný kluk mě štval a nejlepší z celého filmu bylo zabití kachny bochníkem chleba, což je trochu znepokojující. (18.06.2015)

Snažila som sa v tom hľadať viac, ale nenašla som. Je to smutné, lebo film je veľmi dobre obsadený, natočený, snaží sa o novátorský scenár. Ale niečo mu chýba. Je to podstatné a to je asi chyba. Neviem, zdá sa mi akoby si ten film požičiaval dušu z požičovne. Lepšie to vyjadriť nedokážem. akoby to už bola opotrebovaná duša, a ešte k tomu požičaná. Rozmýšľala som, čo by filmu pomohlo. ale naozaj netuším čo, príbeh je niekde v prostriedku divne zakrivený a to sa mi nepáči. Hovorím teraz na vysoko teoretickej úrovni, ktorej ani sama poriadne nerozumiem, ale inak to vysvetliť neviem. Takže zo smutným srdcom 60% (04.07.2010)

Ani ne romantická, ale komedie. Anglická komedie- to bude ten správný výraz. Příběh citlivého, hodného kluka, který nezapadl do kolektivu průměrně spokojených školáků, neboť přestože má maminku a má ji rád, má s ní spoustu problémů, které by nezvládl ani mnohý otrlý dospělý. Chlapec se potýká s něčím, co nemůže sám zvládnout a zdaleka to není jen ten otřesný pletený svetr s duhou, který musí nosit. A do toho ta věčná samota... Jeho protipólem je sebestředný, arogantní, nepracující, ale finančně dobře zajištěný třicátník, který má svůj život pod palcem, ví Jak na věc, ale jak se rychle ukáže, rezervy takový život přeci jen má... Setkání dvou individuí přináší řadu úsměvných situací, přičemž celkově se film vyvine do typicky anglicky vtipné, laskavé komedie. Po filmu mi je vždycky moc fajn. (25.01.2019)

"Every man is an island ": říká Hugh Grant ve vynikající adaptaci Hornbyho románu a spokojeně v ní svléká kůži ňoumovitého mrkajícího stydlína. Nepravděpodobné setkání okouzlujího bohatého povaleče, jehož jediným závazkem je předplatné několika tuctů lifestyle IN časopisů, a chlapce, který je pro své vrstevníky totálně "OUT“, vytvoří /ne/obyčejné pouto na gauči mezi chipsy a televizním ovladačem...... Marcus není ostrov, ale satelit pupeční šňůrou obtočený kolem své alternativní matky se sebedestruktivními tendencemi. Velké dítě Will, který si jako balící techniku vytvoří imaginárního synáčka, se za neotesané pomocí malého dospěláka Marcuse učí, jak vytvořit soustroví a hodit kotvu, zatímco Marcus je pomocí tenisek Nike a hudby, co letí, pomalu, ale jistě propašováván do mainstreamové školní komunity a pomalu začíná zpívat svou vlastní píseň.....Životní moudrosti v tomhle filmu nenuceně plavou v hořkosladkém oceánu humoru a jedna z velkých deviz tkví v tom, že je to jeden z mála filmů pro celou rodinu- od školáků a teenagerů až po prarodiče. Bratři Weitzovi uvařili britskou specialitu fish and chips ještě lépe než kdysi upekli American Pie:-) 9/10 (07.05.2007)

Po Fever Pitch a High Fidelity další skvělá adaptace knížky Nicka Hornbyho. Byť je tu ve středu zájmu malý chlapec, nejde o žádné sentimentální dílko. A vidět Hugh Granta jako playboye, místo jeho iritujících koktavých hrdinů, je také velice příjemné. Tak trochu jiná romantická komedie je zkrátka povedená, bratři Weitzové se dokonale přizpůsobili anglickému prostředí. (90 %) (03.07.2002)