poster

Zeptej se prachu

  • USA

    Ask the Dust

  • Slovensko

    Spýtaj sa prachu

Drama / Romantický

USA, 2006, 117 min

Režie:

Robert Towne

Scénář:

Robert Towne

Kamera:

Caleb Deschanel

Producenti:

Tom Cruise

Scénografie:

Dennis Gassner

Kostýmy:

Albert Wolsky
(další profese)
Nastala chyba při přehrávání videa.
  • Matty
    **

    Počkejte si cca do třicáté čtyřicáté minuty, to Salma ukáže prsa, pak to můžete s klidem vypnout. Fakticky nechápu, co jiného vedlo Robrta Townea (mj. Oscar za scénář Čínské čtvrti) k natočení tohohle rozplizlého opruzu. Atmoška veškerá žádná (i když ty palmy se snaží působit jako z nějakého starého filmu-noir), jediná akčnější scéna (zemětřesení) strašná, herci sice pěkní a mladí, ale mající na tvářích výrazy typu „kde jsem se to k čertu octl/a?“. Až do konce mi nebylo jasné, co cítí, co zrovna prožívají a jestli se ode mne vůbec očekává, že to budu vědět a následně nějakým způsobem interpretovat. Pakliže ne, bylo to opravdu jenom o jedné, max. dvou pěkných milostných scénách. Záměrná stylizace prostředí měla jistojistě něco evokovat, sloužit nějakému „vyššímu“ cíli. K němu, nechť se přes hromadu nakoukaných filmů pro pamětníky lopotí skuteční filmoví fajnšmekři, já vzpomínku na Ask the Dust znuděně zasouvám do nejzaprášenějších končin své paměti. 40% Zajímavé komentáře: k212, numi(1.6.2008)

  • JitkaCardova
    *****

    Extrémně podhodnocený, lavinovitě nepochopený film - kdysi jsem si tu málem založila profil jen proto, abych k tomuhle snímku zkusila nanovo otevřít cestu. Není to film o postavách a jejich milostné romanci (jejíž nevyváženost se tu hodnotí záporně). Je to film o začínajícím, váhavém spisovateli, který nad takovou romancí nejistě a zmateně uvažuje (a pak by se tu měla ta nevyváženost naopak hodnotit jako rafinovaná a přesvědčivá). Možná romantickou zá-pletku i zčásti prožívá a nezkušené literární pokusy se tu prolínají a ovlivňují s pokusy milostnými. Tolik křehkosti – v tom spočívá pravá romantičnost tohoto snímku: v obrazu zmateného mladíka, který by si přál být mužným milencem a spisovatelem, nejspíše ale o obojím jen přemítá a v hlavě se mu příběh jemně převrací jako vrcholky trav česané co chvíli jiným větrem. Přitom jediné, co film neudělá, je ten explicitní formální krok – nevidíme spisovatele, jak začíná psát knihu (to by stačilo, aby tu pak hned byly komentáře jiného slovníku a kalibru). Vidíme pouze spisovatele, jak přijíždí, ubytovává se, poroučí si pití (kávu? nebo pivo? úplně cítíte to existenciální váhání, aby svého hrdinu neztrapnil) – a zamilovává se do mexické číšnice. ** Kde nastává ten přechod od prožívání k představám, se nikdy nedozvíme, ve filmu to opravdu vyznačeno není – to je právě ten trik. Možná žádný románek nikdy nezačal, možná nikdy nezačal román. Neboť ani není jisté, že mladík v některou chvíli začal skutečně psát. Jako by ty jemné nenávaznosti, v atmosféře, v napětí, to kolísání, ty trhliny v chování postav či v jejich psychologii, byly spíše známky chaosu ještě v hlavě, protože papír nelogičnost nesnese, to hned spisovatelé v úzkých vytrhávají stránky ze strojů a zmuchlanými papíry posévají zem. Tohle je snad stav ještě před psaním, skicování, zoufalá nerozhodnost a touha. A přitom musíme přiznat, že talent ten mladík má, vedle žánrových klišé – noční koupání v moři, palmy, jižanské vášnivé pohledy, uhrančivé křivky a gesta, bosé nohy, nahé opálené paže, rozpuštěné vlasy, pýcha a vztek, a také zatoulané štěně, azyl v chatrči, zlověstná atmosféra nemoci – jsou tady i momenty jemné, dojemné, vtipné, originální - především v tom, jak se všechny přechody a skoky dají číst i jako mladíkova jízlivá sebeironie, mstí se těmi opravami na postavách a ději své naivitě a přehmatům, skoro až vesele, a to z něj už dělá zárodek sympatického, nadějného autora i neodolatelného muže. ** Ta milostná, erotická scéna – takto viděno uznejte, že bere dech – musíte za ní vidět mladíka, roztouženého, je sám v pokoji, představuje si, jak napsat – a nebo dramaticky prožít své první, a přitom už dávno mužně sebevědomé milování – s postavou na posteli si neví rady, je ještě holobrádek, zkouší to, napíše si ji různě, povolnou i ostražitou, svádějící i vzpírající se, svázanou i unikající, přibližně, váhá, neví, ale chce, touží, po milování, po virtuózním i animálním sexu jako z filmů, i po literární slávě. ** A to máte jednu scénu, ale jemu vří v hlavě celý divoký, vášnivý, romantický a tragicky dojímavý život s kráskou v ústraní, na kraji džungle, stranou všedního dění. Jak se mu tam míchají všechny ty šestákové rodokapsy, zbarvené osamělou touhou. Je to přece jen smutný kluk s naivními ambicemi, co je nad tím papírem nespravedlivě sám, vždyť by stačilo, kdyby tam byla, opravdová, ženská, a on už by poznal, co s ní - v životě, i v knížce. Talent a touhu má, ale jasno ne – chybějí mu zkušenosti, a tak se nikdy nedokáže rozhodnout, bezradně si osahává postavy, zkouší si různé dramatické zvraty (to noční koupání v moři), zkouší poskládat uvěřitelné puzzle tím, že v prstech toužebně otáčí figurkami a rozpačitě sleduje, že to pořád nesedí. Takhle se na ten film dívejte a budete tím mládencem něžně dojatí až do samého finále. A nepochybujte, že ten „návrat po letech“ je jen další žánrové klišé, které se tam ten dobrý hoch rozhodl přilepit. ** Aby to ode mně nezůstalo jen jako návrh na alternativní čtení – ve filmu je jedna postava a scéna, která se jinak než takhle ani vysvětlit nedá. Diváci s oblibou zapomínají, že tam vůbec byla, paměť všechno cizorodé ráda vyoperuje. Těžko ale v příběhu jasné žánrové romance vysvětlíte onu naprosto bizarní, shůry spadlou groteskní postavu nešťastné, absurdně tragikomicky zohavené ženy – spisovatel ji za takových podmínek nedokáže učinit šťastnou, a když ji hrdina zhrzenou opouští, celý fikční svět zachvacuje nepochopitelné zemětřesení, při němž se bortí domy i ulice. Tvrdit po tomhle, že se jedná o nepodařenou mexickou romanci, znamená sednout filmu na lep: je to totéž jako tvrdit, že Lynchův Příběh Alvina Straighta je dojemný snímek o klidném životě dvou starých lidí – protože musíte z paměti vymazat tu hysterickou řidičku, která každý den na dálnici na stejném místě srazí jelena, to máte už stovky a tisíce zkurvenejch jelenů.(13.5.2011)

  • castor
    **

    Přiznám se, že docela tápu, co pozitivního o této výpravné romanci napsat. Roztomilá angličtina horkokrevné Salmy Hayek? Chemie mezi ústředním duem dopadla asi jako řada starších příípadů (Roberts-Pitt v Mexičanovi, Jolie-Banderas v Sedmém hříchu). Jejich nenávistná, později spalující touha se ve filmu spíše pojmenovává, než že by byla skutečně cítit, příliš toho oběma milencům (i přes nesporné herecké výkony) nevěříme!! Pro mě bohužel film plný prázdnoty.. a špatným scénářem!!(25.11.2006)

  • Rosalinda
    **

    Krásné obrázky, moc hezcí hrdinové, ucházející hudba, dojemný příběh, příšerná nuda. Zeptejte se mě a já jednoduše odpovím, že tohle vůbec nefunguje.(14.12.2011)

  • igi B.
    ***

    Tak skvěle obsazené a řemeslně nepochybně zdařilé a přitom tak nemastné neslané a plytké melodrama... :-/ . . . To se tedy fakt ptám, jak je tohle možné... Navíc tedy pro našince na čétéčku opět naordinovaný zcela jalový český televizácký dabing a ořez otřes na 4:3 dovršil u mě pocit marnosti, utopené někde v prachu mainstreamové pouště... Ani tu slzičku za nádhernou šelmičku Salmičku už jsem pak neměl ve vší té emoční vyprahlosti sílu uronit... ;-) . . . Ale tři hvězdičky nakonec musím dát, protože to by potom na ty naše tuzemácké plytkosti musel zbývat většinou už jen ten odpad... - - - P.S. Možná tedy někdy na dvd - myslím si, že vidět tenhle film tak jak si zaslouží by nakonec i minimálně za ty tři hvězdy stálo... - - - - - (Poprvé viděno 26.1.2009 na ČT1, komentář zde jako mnohý - 27.1.2009)(27.1.2009)

Tento web používá k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookie. Používáním tohoto webu s tím souhlasíte. Další informace