Štěstí

Pravděpodobně nejlepší český film tohoto roku. -- Pokud se vám nelíbily Slámovy Divoké včely, tak vás pravděpodobně nenadchne ani Štěstí. Ve Štěstí nacházím přesně ty pravdivé a lidské okamžiky, které i ve většině filmů chybí. Postav Pavla Lišky je mi nesmírně blízká, stejně tak upřímné a pravdivé dialogy. Scenárista a režisér dokázali vystihnou krátké a pomíjivé okamžiky každého z nás. Své dělá i melancholická hudba. (29.07.2005)

Velmi pěkný a inteligentní film o tom, jak jsi jednou dole a jednou ještě níž. Atmosféra je podobně studená jako v Divokých včelách. Velmi podobné (a naprosto skvělé) je i herecké obsazení. Film je možná trochu roztříštěný do osudů více hrdinů, ale stejně jako Slámův debut působí velmi silně a autenticky. O výkonech jednotlivých herců by se dalo říci mnoho (pěkného). Pavel Liška tentokrát nepůsobí tak přitrouble jako ve většině svých rolí. (01.12.2005)

Po dlouhé době jsem u vytržení z novodobé české tvorby. Nejsem rozhodně náruživá patriotka, záměrně nevyhledávám každý nový domácí kousek. Ale občas sítem mého zájmu projde i domácí provenience - a přiznávám se, že vybírám hlavně podle nastíněného děje, režiséra a také se trochu dám ovlivnit recenzemi, a v jistých časopisech mě ty negativní vyloženě nakopnou, abych na film zašla. Kupodivu v hodnocení Štěstí se dvě největší česká filmová periodika sešla, údiv na mé straně, jelikož já preferuji to konzervativnější. Štěstí je nesmírně silný fimový zážitek - neoslňuje vytříbenou vizuální formou, ale hlavně niterným až dokumentárně pozvolným zachycením všedních situací, malých konfliktů normálních lidí. Nesnaží se šokovat, nevolá do světa já jsem drsný naturalismus, a i přesto ukazuje pár zhuštěných životních katarzí. A takový závěr ... úžas podruhé! Na tom všem má zásluhu samozřejmě citlivá režie, dokumentární kamera a hlavně herecká suita. Pavel Liška mě ohromil už několikrát, ale ve Štěstí se mu to podařilo asi nejvíce, jeho hrdina se smutnýma očima, umaštěnou kšticí a sepraným tričkem Sepultura, mě dokázal vtáhnou do téměr nulového děje po pár minutách. Anna Geislerová si střihla dosti nejednoznačnou postavu, která mě osobně byla hned po jejím sparingpartnerovi Marku Danielovi nejměně sympatická, nicméně její důsledně egocentrická stylizace má ve filmu vyloženě tmelící fukci, což je vlastně moc dobře. A pak to starší osazenstvo ve vedleších rolích! Tak to nemá chybu, postavy jsou jasně a výborně vystavěny, jak scénářem tak herci. Rozhodně nesouhlasím s názorem, že jde o pouhé figurkaření, protože ve Štěstí těžko najdete něco, čemu se říká typizace a schematizace společnost, na to má český film přece jen jiné přeborníky (a nemyslím to ve zlém :-) (22.05.2006)

Poctivě český, realistický příběh, který věrohodně zpracovává klasické téma filmů Bohdana Slámy. Prostředí přírody či vesnice, sociální začlenění, křehké vztahy mezi lidmi, jejich vlastní citové i životní útrapy a vyrovnávání se se sebou samým. Upřímné, opravdové a nezkreslené vylíčení trpkých životů obyčejných lidí. Skvělé charaktery postav a ryzí emoce, které na mě zapůsobily. Tradičně excelují Slámovi dvorní herci, Liška, Vilhelmová, Geislerová, Stašová a další. Souhlasím s uživatelem Vančura, který ve svém komentáři vystihl docela přesně to, jaké dojmy a myšlenky se mi při podobně skutečných filmech honí hlavou. Dokonalý protiklad oproti vší té povrchnosti, lesku, vyumělkovanosti a důrazu na módní a ostatní materialistické statky, které jsou častou náplní současné společnosti téměř ve všem, kam se podíváme. Jak často si uvědomujeme, jak zbytečně a ostudně to všechno oproti skutečným hodnotám působí...? (23.03.2008)

Film nám začíná až někde u písmena D a jak se nakonec ukázalo končí u písmene P. Ano přesně takhle. Protože ve filmu se nedočkáme žádného začátku a ani konce. Film končí "Kde je Tonda?" Odpověď "On někde bude.". Cesta vlakem a titulky. No co to jako mělo být? První hodina mě prakticky ani trošku nevtáhla do děje. Poté jsem si přece jen zvyknul a nějak mě to i začalo brát. Bohužel posledních asi 5 minut pro mě přichystalo opět zklamání. Když zhodnotím výkony tak je pravda že zde hlavní herci vlastně hrají charaktery postav, jenž je provázejí celou hereckou kariéru. Táňa je divná a tichá. Aňa je zase ta mrcha. A Pavel hraje opět toho idiota. PS: Tohle má být komedie? No tak to se tedy někdo hezky sekl, protože jedinou vtipnou hlášku vypustil možná Bolek. (21.09.2008)