Mistr a Markétka

Vůbec si nemyslím, že by Mistr a Markétka bylo nezfilmovatelným dílem. Ovšem způsob, který k tomu režisér Bortko zvolil, je takový, že zabíjí kouzlo předlohy. Woland, který by měl být nejdémoničtější postavou, zde působí jako umaštěný štamgast a Mistr zase jako naprosto nevýznamná karikatura. Na druhou stranu můj milovaný Behemoth či Azazello ujdou. Pokud ovšem točit Markétku, tak jedině s větším rozpočtem, výpravou, lépe zvoleným hereckým ansáblem a HLAVNĚ celkovým pojetím natáčení, jehož cílem by mělo být zobrazení Bulgakovova románu v co možná nejvěrnějším (tj. fantaskně humorném a zároveň nadčasovém) podání a nikoliv v doslovném převedení písemné formy do té filmové. (26.03.2010)

Veľmi vydarený seriál podľa knižnej predlohy ktorý využíva všetkých zbraní filmu ktoré nemá kniha a on ich môže opísať ináč. Bohato sa vyžíva v absurdita, sarkazmus, kritika spoločnosti (ktorú ja tak rád a tu skôr ako spoločnosti tak socialistická diktatúra) a bizardnosť, od postáv až po hudbu ktorá je výnimočne dobrá. Vytknem iba miestami horšie spracovanie. 78% (19.04.2010)

Bortkova desetidílná televizní adaptace Bulgakovova románu se snaží být co možná nejvěrnější předloze, snaží se nevynechat ani ty nejmenší podrobnosti. Jako taková je zdařilá, ale na úkor akčnosti děje. Obzvlášť první dva díly jsou příšerně nudné, až v ostatních se konečně začne něco dít. Nevím proč, ale skoro všechny postavy jsem si představoval docela jinak, zvlášť věkově, skoro všichni členové MASOLITu mi přišli příliš staří, stejně tak Pilát (kolik let bylo Pilátovi nikdo neví, ale jeho herci bylo 80 let!) a Woland, kteří mě zklamali nejvíc. Mistra jsem si pro změnu představoval podstatně staršího, Markétka ale byla nádherná a z celého seriálu mě nadchla nejvíc! Kromě ní byla asi nejpovedenější Wolandova suita, Korovjev obzvlášť, trikový kocour Kňour působil místy trochu trapně, ve své lidské podobě byl ale bezchybný. Taky některé filmové triky nebo třeba rvačka Varenuchy s pekelníky na záchodcích působí místy amatérsky. Zvláštní je práce s barvou: sekvence z reality 30. let jsou černobílé, příběh o Pilátovi, o Mistrovi a Markétce a sekvence, v nichž se děje něco magického barevné. Víc mi seděla barva a popravdě nechápu důvody pro černobílou, protože scény pak působí jen jakési pseudoretro, barva tomu všemu dodává šmrnc. Abych jen nekritizoval, tak s každým dalším dílem mě seriál bavil víc a víc a snad jen dva závěrečné díly zase trochu ztrácejí tempo. Výrazně nejlepší byl příběh Mistra a Markétky a škoda, že se tvůrcům moc nepodařilo využít potenciálu Wolandova řádění v Moskvě, které mám z románu nejradši. Ty hvězdičky si ale stejně zaslouží spíš Bulgakov než Bortko. (03.02.2008)

Věřím, že se vydržím dodívat až do posledního dílu. Knižní předlohu jsem začala číst třikrát a nikdy nedočetla. Děj je opravdu magický a absurdní. První díl na mě zapůsobil stejně jako začátek knihy, zejména jsem si vybavila polemiku o existenci boha a hlavu bez trupu. Tak trochu mi vadily ty typické ruské obličeje, raději čerpám ze své fantazie:-) (02.03.2010)

Začněme klady - Anna Kovalchuk jako Markétka a Sergej Bezrukov jako Ješua jsou vynikající, hudba je dobrá, stejně jako celková atmosféra seriálu. Ani ostatní herci nejsou špatní, bohužel, představitelé klíčových postav Wolanda a Piláta mi pro své role nepřipadají nejvhodnější. Práce s barevnou a černobílou kamerou je sice svérázná, ale poněkud samoúčelná. A český dabing je také diskutabilní - překládat Potápkův pseudonym Bezprizorný jako Bezdomovec je jedním z příkladů toho, jak lze ignorovat vžitý český překlad knižní předlohy. Osobně dávám přednost polské televizní verzi tohoto románu z roku 1990, ale ani vůči "Mistrovi a Markétce" 2005 nemám vážnější námitky a zatím (po shlédnutí zhruba poloviny seriálu) své hodnocení 3,5 * klidně zaokrouhlím nahoru. (30.03.2010)