The King and I
Kráľ a ja
The King and I
The King and I
Režie:
Walter LangScénář:
Ernest LehmanKamera:
Leon ShamroyHrají:
Deborah Kerr, Yul Brynner, Rita Moreno, Martin Benson, Terry Saunders, Rex Thompson, Alan Mowbray, Charles Irwin, Maureen Hingert, Carlos Rivas, Evelyn Rudie (více)Obsahy(2)
I na královském dvoře se chodí do školy. Yul Brynner a Deborah Kerrová v hlavních rolích slavného amerického muzikálu, oceněného pěti Oscary... Proslulý americký herec Yul Brynner (1920–1985) je u nás patrně nejznámější postavou pistolníka Chrise z legendárního westernu Sedm statečných. Pravdou ovšem je, že jeho nejslavnější rolí byl siamský panovník Mongkut v muzikálu Král a já dvojice Richard Rodgers-Oscar Hammerstein II. Jeho premiérové nasazení se odehrálo na Broadwayi v letech 1951–54 a obnášelo celkem 1246 představení. Mimořádný divácký úspěch této inscenace korunovala i různá ocenění, mj. pět prestižních cen Tony (z nichž jedna byla i pro hlavního představitele). Brynner se s touto rolí na broadwayské jeviště ještě dvakrát vrátil (1977; 1985) a samozřejmě byl prakticky jediným kandidátem i do připravované filmové verze. Ta vznikla v produkci hollywoodského studia 20th Century Fox v roce 1956 ve scenáristické úpravě Ernesta Lehmana a v režii zkušeného specialisty Waltera Langa, který vedle Brynnera použil i další tvůrce z jevištní verze (mj. choreograf Jerome Robbins a kostýmní výtvarnice Irene Sharaffová). Jeho partnerku ve filmu hrála britská herečka Deborah Kerrová, neboť divadelní představitelka Anny Leonowensové, známá diva Gertrude Lawrenceová, už v době natáčení nežila.
(Česká televize)
Recenze (35)
No, písně nejsou nijak zvlášť chytlavé. To jako první. Některé scény zdlouhavé. To jako druhé. Ale chápu, že ve své době to byla opravdu podívaná. Ústřední dvojice skvělá a Yul si roli vyloženě užíval a svéhlavý král mu vyloženě slušel. Takže nelituji shlédnutí, ale nepustím si to podruhé, natož několikrát, jako jiné muzikálové kousky. ()
Jsem moc ráda, že se divadelní hra Král a já stala filmem (resp. velkofilmem), protože jinak bychom my, později narození, byli odkázáni na remaky, které jsou v lepším případě akční, v horším animované. Verze z roku 1956 ale nemá chybu. Anna je kultivovaná anglická lady s místy až neanglickým smyslem pro humor, její zaměstnavatel je svérázný vladař pevných zásad a železné nelogiky s početným harémem i potomstvem. „Kolik dětí máte?“ „Jenom 106. Nejsem ženatý moc dlouho.“ V prvních scénách král působí jako typický orientální diktátor, brzy se však ukáže, že i přes své „barbarství“ (= neevropský původ) je to muž, který nejen přemýšlí, ale i tak trochu filozofuje, nejen vládne, ale snaží se být i dobrým vládcem. Vyžaduje, aby se mu jeho ženy i děti klaněly až k zemi a byly mu naprosto poddány, ale zároveň by byl rád dobrým manželem i otcem všem z nich (kromě těch, co jsou v nemilosti, pochopitelně). Obdivuhodné na výkonu Yula Brynnera je skutečnost, že ať je král zrovna zábavný, panovačný, škodolibý nebo krutý, každou polohu mu stoprocentně věříte. Zároveň to mezi oběma hlavními postavami fantasticky jiskří, jejich vzájemná chemie je bezchybná. Nejlepší ze všech jsou proto scény jejich slovních konfrontací. („Jak mi tedy vysvětlíte, Vaše Veličenstvo, že je tolik mužů věrných jedné ženě?“ „Jsou nemocní.“) Výprava je překrásná a kostýmy – už dlouho se mi nestalo, aby se mi ty mužské líbily víc než ženské. Dialogy jsou politicky velmi nekorektní a velmi vtipné, stopáž je delší, ale únosná, zkrátka…et cetera, et cetera, et cetera. 10/10. (více zde) ()
Jako mocný vládce Siamu a přilehlých vesmírů si dovoluji tvrdit, že musím mít hlavu nejvýš ze všech, že Lincolnovi chybí k úspěšnému vedení války sloni a že Britové nejsou dost na úrovni, aby jedli hůlkami. A taky si troufnu tvrdit, že Yul Brynner je jako vědecky mazaný král prostě dokonalý - i v těch srandovních pumpkách. Jenže to kolem jedinečného krále je celkem průměrné - děj, písničky, neposlušná Anna, více či méně poslušné manželky, jejich 106 dětí, et cetera, et cetera, et cetera. ()
-2* po pár měsích od shlédnutí nejnovějšího zpracování knihy Anna a král Siamu z roku 1999 jsem zkusil pro srovnání i tuhle vyzdvihovanou starší muzikálovou verzi. A musím napsat, že tohle zpracování historického melodramatu mě nebavilo a dost mi vadila divadelní přehrávanost a tehdejší naivita, proto jsem to zvládnul jen s přetáčením. Svoje kouzlo to má a aspoň každý si může svobodně vybrat v jaké formě si tento příběh nechá vyprávět.[ PŘÍBĚH: 2 /// ATMOSFÉRA: 2 /// TEMPO: 1 /// ORIGINALITA: 1 /// NÁLADA: 1+ /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] ()
Mám slabost pro starší filmové kousky a zároveň si umím představit, že v roce 1956 to muselo být zjevení... Očima dnešního diváka to může být místy úsměvné a možná i příliš divadelní, ale mně to vůbec nevadilo... Yul Brynner je jako král Siamu úžasný, jeho ohromné a krásně mužné charisma mě dostalo, no a k němu půvabná Deborah Kerrová v roli učitelky Anny, která přináší nový vítr do plachet.. Pro mě velice příjemné pokoukání... ()
Galerie (76)
Zajímavosti (13)
- Při práci na scénáři tvůrci zvažovali i variantu, ve které by král byl raněn bílým slonem, místo aby onemocněl. Narazili však na tvrdý odpor Yula Brynnera, který trval na tom, aby se filmové zpracování drželo divadelní předlohy. (vesper001)
- Příběh filmu je založen na knize Margaret Landon „Anna a král Siamu“, skutečném příběhu Angličanky, která byla v letech 1862–1867 vychovatelkou dětí siamského krále Mongkuta a inspirovala jej k politickým reformám. (vesper001)
- Snímek slavil v Americe mimořádný úspěch, v Siamu, dnešním Thajsku, byl ale zakázán. Thajcům totiž připadalo, že krále Mongkuta, kterého považují za otce vlasti, film zobrazuje jako panovačného barbara, kterého musela představitelka západní kultury přijet zcivilizovat. (vesper001)
Reklama