Pleasantville: Městečko zázraků

Tohle je ORIGINÁL! Ačkoliv to, že se někdo dostane přes ovladač do televize není nic nového, to zpracování je okouzlující! Reese je úžasná jak v roli nespoutané a drsné Jennifer, tak v roli roztomilé Mary. Stejně tak Tobey Maguire, kterému jsem jeho nadšení opravdu věřila. Hlavní je ovšem ten příběh a zpracování. Není to jen o nějakém seriálu.. Film má mnohem hlubší myšlenku.. Ukazuje, jak se někteří lidé navenek bojí změn a nových věcí, i když někde uvnitř po nich touží stejně jako ostatní.. Film podle mě upozorňuje například i na diskriminaci a možná i rasismus, to musím chválit! :) Jinak to barevné pojetí je prostě balzám pro duši, je to nádherné a jak se ten svět pomalu mění z černobílého na barevný, začala jsem si uvědomovat, jak jsou ty všechny barvy nádherné! To je prostě krásný film :)) (14.04.2012)

Dokonalej film kterej jsem poprvé viděl v nějakých 10 letech. Už tehdy mě překvapil hlavně parádním nápadem kterej tu sice už párkrát byl(Ďábelské frekvence) ale není to ještě moc okoukaný, navíc tady i přes svou délku se neustále něco děje. Herci byly naprosto dokonalý a režisér si je dokonale uhlídal. Stylizace snímku a objevování se barev bylo fakt parádní a nebyla tu slabá chvilka. A ted k tomu nejlepšímu a to je hudba která je naprosto úžasná a nemá chybu. Každej tón jsem si vychutnal. Parádní film. (27.04.2012)

"Are you okay?" "Um, yes. It's, uh, just that your father would never do anything like that." "Well, you know, mom, there are other ways to enjoy yourself. Without dad." ____ Na snímek 'Pleasantville' jsem pokaždý narazil v televizi, ale nikdy jsem jej zdárně nedokoukal do konce - protentokrát jsem udělal výjimku a zjistil jsem, jaká to byla chyba! Páč jde nezpochybnitelně o jednu z nejoriginálnějších amerických komedií z konce milénia - absurdní zákonitostí fikčního mikrosvěta počínaje, lukrativní implementací principu dominového efektu z hlediska gradace konče - neskutečně zábavně pojatý rozkol moderních a tehdejších manýrů nevyjímaje. To vše se posléze pojí do neuvěřitelně nápadité a sentimentálně humorné parafráze o obsesi televizí, rafinovanou alegorií o monotónnosti života a malichernosti hříchů, a v neposlední řadě o anarchické rezistenci vůči konformismu. Snímek je navíc exemplární důkaz toho, že Tobey Maguire je jedním z nejvíc tristně podceňovaných herců své generace - no a Reese Whiterspoon je zlatíčko. Život prostě nemůže být černobílý, bez rozptýlení, rozmanitosti, barev a optimismu.... VERDIKT: esence feel-good dramedie. 8,8 kočičích parademiků z 10 [#46.LFŠ] (13.08.2020)

Pleasantville jsem viděl asi před třemi lety a naprosto mě uchvátilo, teď po tak dlouhé době jsem ho mohl shlédnout znovu a můj zážitek je znovu nepopsatelný. Výborní herci, dokonalá hudba a místama hodně zajímavý skloubení barev (třeba jízda po Cestě milenců je nezapomenutelná). A navíc se to všechno odehrává v mojich oblíbených 50. letech... Není co dodat.... (28.04.2007)

Nápaditá paralela k přímočarému rasismu padesátých let by z filmu - vizuálně velmi zajímavému - dělala prospěšnou agitku, jenomže on má na víc. I když je tu zjevná a doslovná inspirace segregací světa bílých a barevných, tak se to dá vztáhnout na mnohem širší okruh: odmítání zajímavějšího světa ze strachu, že by se námi vyznávané autority staly jen nezajímavým šedým pozadím na mnohoznačné pestrosti. Já chápu ty černobílé postavy a jejich uboze marný boj za rozpadající se hodnoty. ___ Člověk by měl být otevřený i názorům, které jsou mu vzdálené a které do jeho vnímání přinášejí cizí, neznámé barvy. Zároveň by si měl ale uchránit vlastní kontinuitu a trvat si na zásadách, kterým věří - což je mnohdy neobhajitelné, přiblblé a zastaralé. Ale kudy vede ta hranice mezi omezeností a pravdou, která stojí za to být hájena? V tomhle si musí každý namalovat vlastní mapu. A překreslovat ji neustále, protože hranice na ní se stále mění. Tohle je nikdy nekončící boj. ___ A film mě překvapil i nenápadným a přitom velmi zasahujcícím ztvárněním oidipovského komplexu - zatímco vztah k dívce je až přímočaře banální - vztah k /ne/matce má tu sílu, že hlavnímu hrdinovi změní barvu. (16.03.2013)