Pleasantville: Městečko zázraků

Ahoj, jmenuju se Barney a jsem z Ameriky a přišel váš prdelákov postavit do latě..... Perfektní scénář ,který se ale utopil v Rossově pomalé režii a 124 minut místy ubíhalo zoufale pomalu,Tobey Maguire navíc prostě vypadá jako ten divnej týpek od vedle,co má ve sklepě možná hromady mrtvol malých dětí. 60% (11.07.2012)

Ohromna spousta narazek. Rasismus ve forme cernobilych a jednoduse barevnych. Kritika americkeho snu a strednich vrstev. Originalni a proti tvrdohlavemu konzervatismu (pri kritice vseho noveho jsem si jen predstavila kdysi davno nenavidene impresionisty). Jenom skoda te prehnane magicnosti na konci - mozna moje chyba, ale uz jsem se v tom vsem nedokazala orientovat. (28.02.2009)

Wau. Že pálenie kníh? Že odsúdenie po odhryznutí si z jablka v rajskom prostredí? Že snaha zničiť všetko, čo je iné a čo rozvracia predstavu ideálneho sveta? Originálna myšlienka (u mňa takmer na úrovni Truman Show) a silné myšlienkové posolstvá, Preboha, veď tie šťastné úsmevy a Macyho "Honey! I´m home!" boli priam desivé. Scény "sfarbovatenia sa" Pleasantvillu boli pastvou pre oči a zaujal aj Daniels vo svojej nenápadne nápadnej úlohe. Výborné, 5 * (31.05.2011)

Tenhle snímek je velice podobný filmu Interstate 60, kdy oba filmy velice nenásilně nesou poselství zabalené ve velmi příjemné atmosféře. David je upnutý šprt, který se se svojí sestrou (školní dávačkou) dostane pomocí kouzelného ovladače do idylického sitcomu z 50. let. Nejedná se o žádnou parodii na podobné seriály. Film jim svojí stylizací vzdává holt. Seriálové postavy jsou správně omezené a vykrystalizované. V městečku Pleasantville padne každý míč do koše, každý je hodný, vše je tak krásné, že by i Walschovi záviděli. Jenže David a Jennifer začnou městečko měnit, když přinášejí poznatky, které seriálové postavy neznají. Film bojuje proti rasismu, stereotypu a omezenosti, ale opravdu vám nic nevnucuje. Herecké obsazení je velice sympatické. William H. Macy se pro tuhle snad narodil. Ovšem nejvíce zaujme skvělá vizuální forma, která prolíná černobílé s barevným. Chytrá oddechovka, která nemůže zklamat. (29.04.2007)

Dvojice sourozenců probouzí k barvitému životu bezkrevnou stereotypní černobílou idylu sitcomu z 50. let a jak bylo tehdy dobrým zvykem, čelí za to honu na čarodějnice. Nápadité, skvěle obsazené a zahrané a dojemné, jen škoda, že v druhé polovině tak zazdili postavu Reese Witherspoon. V Pleasantvillu mi bylo velmi příjemně. (18.10.2009)