Grand Prix

To byla krásná doba, když do vozů F1 usedali piloti s vědomím, že vyhraje ten nejrychlejší blázen a ne ten, do jehož monopostu bylo zabudováno nejvíc elektronických vychytávek. Já mám tedy příliš málo sebevražedných sklonů na to, abych pociťoval touhu prakticky si vyzkoušet rychlost uhoření v monopostu, ale z bezpečí stabilně usazeného křesla jsem si vychutnal adrenalin na trati, zvědavě jsem si prošel depo a ani nakouknutí do osobního života pilotů nebylo zcela od věci. Tři filmové hodiny obvykle převyšují schopnost mého soustředění, ale Frankenheimer svědomitě sešlápl plynový pedál k podlaze a k podřazování se odhodlal jen ve velmi ostrých zatáčkách, takže mi Grand Prix profrčelo před očima rychleji než kterýkoli zásadní díl libovolné mexické telenovely. (27.02.2013)

"Když má člověk dělat něco nebezpečného, nesmí mít schopnost si něco představovat..." Asi bych nemohl být závodníkem Formule 1, protože bych si tu blízkost smrti, s níž byl žel člověk na konci tohoto filmu konfrontován, uvědomoval každým coulem. Dokonce jsem i z několika náznaků odhalil, kdo bude tou obětí této jinak fascinující podívané. A když říkám "fascinující", tak tím mám na mysli zejména dokonalou Frankenheimerovu filmařinu. Na začátku jsem měl trošku pochybnost, že vydržím s takovým zaujetím sledovat tak dlouhý film o nějakých "závodech autíček". Díky nápadité režii, kdy jediný ze závodů nebyl natočen stejný, jsem se však pokaždé těšil na to, s čím  Frankenheimer přijde v dalších závodních scénách. Zajímavé bylo i sledovat ty doprovodné děje ze zákulisí sportu a partnerských životů jednotlivých závodníků. Vynikající byly zejména dialogy s Ivesem Montandem (se skvělým dabingem Luďka Munzara). (20.08.2023)

Staré formule mě vždy lákaly. Větší riziko, větší ukázka řidičského umění. Gladiátoři v autech, kteří riskují své životy, aby byli ještě rychlejší než ten druhý. Každý z nich ví, že může umřít a přesto chtějí stanout na výherním stupni slávy. Jenže chvilková sláva nestojí za jakýkoliv lidský život. Při závodech tu je ostrá, čistá kamera a výborný syrový zvuk motorů. Jakmile se ale film přesune mimo dráhu, tak začne nudit. Lásky pilotů Formule 1 neudrží stejné vražedné tempo jako na okruhu. Někdy příliš romantická hudba a někdy pocit, že jde spíše o romantický film než o závodní drama. Ale určitě to stálo za sledování. Le Mans (1971) pro mě zůstává stále králem v tomto sportovním žánru. (09.02.2013)

Automobilové honičky Frankenheimerovi vždycky šly, o tom žádná, a dokonce jsem se vrátil do let dospívání, kdy jsme za totáče v neděle koukali u nás na Jižní Moravě na rakouskou ORF a přímé přenosy F1 a doufali, že se F1 někdy pojede v Brně. Prožívali jsme osud Nikiho Laudy, v devadesátkách truchlili za Ayrtonem Sennou. Ale taky jsme si říkali, že nechápeme, proč lidé tak riskují životy (tak jasně, adrenalin) a nežijí raději nějaký normální život. Jestli to za to stojí umřít pak třeba moc mladý, nebo v lepšim případě nadosmrti zmrzačený. Tenhle film pokládá stejné otázky a stejně jako my nemá odpovědi. Navíc jsem však čekal poněkud hlubší ponor do duší těch lidí a tajně doufal, že se dozvím, co třeba dělají jiného ve volném čase. Avšak nedozvěděl jsem se. Ty postavy jsou tady jedna jako druhá, včetně žen, jsou zaměnitelné, a já neměl ani komu fandit. Vlastně všichni si honí trika, každý se snaží dokázat, že dočurá dál, a mě osobně podobné filmy přijdou zbytečné - a teď se budu pro někoho rouhat, ale ano, i Amadeus mi přijde přeceňovaný a o ničem. Vlastně jsem si říkal, co si mám po skončení filmu z něj odnést. Jak říkám, technicky je to dokonalé, jako by divák v tom kokpitu sám seděl, ale nakonec kromě toho adrenalinu, různých pohledů na závody (včetně poetického) a oné skvělé techniky jsem nic navíc nedostal. A mimochodem, měl jsem z filmu podobný pocit už kdysi, když jsem jej viděl poprvé. (17.09.2023)

Famozny a ojedinely pohlad na Formulu 1 z cias davno minulych. Uvodny a zaverecny zavod je proste neuveritelna pecka. Nielen technickou kvalitou zaberov s ktorymi sa archivne mizerne TV zaznamy nemôzu merať, ale aj zvolenymi uhlami kamery, ktora vam dokonale sprostredkuju zazitok z jazdy v tychto doslova pojazdnych zavodnych rakvach. Skoda len, ze sceny famoznych automobilovych zavodov su vyplnene vatou jak z telenovely v ktorej sledujeme nudné a povrchne napisane tokanie zavodnikov so zenskymi polovickami. Jedina postava, ktora vo mne dokazala vyvolat nejake emocie, je hlavny hrdina. Ostatne postavy su prilis povrchne napisane figurky. Keby tato vata nezaberala tak vela miesta a skratila by sa minimalne o pol hodinu, tak by to mohla byt dokonala pecka. Bohuzial nie je. Ale pre fanusikov F1 je aj tak tento film povinnosťou. Skutocnu atmosferu zo zavodenia z tych cias to dokaze navodit ovela lepsie ako preceneny Howardov film Rivali. Na druhej strane ludia, ktorym F1 nic nehovori sa budu pri tomto filme neskutocne nudit. 7/10. (31.01.2015)