Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným... Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér „velká vnitřní krása a síla“. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice. (Česká televize)

(více)

Videa (1)

Trailer

Recenze (146)

Nutrička 

všechny recenze uživatele

Čím víckrát to vidím, tím víc mi přijde, že mezi hlavními představiteli to nejiskří tak moc, jak by mělo. Připadá mi, že si stále drží jakýsi odstup, i když jsou zrovna v tolik očekávaném objetí. Myslím, že začátek v sirotčinci je až příliš dlouhý na úkor zkráceného a zjednodušeného konce. Přesto se mi film velmi líbí, je to dosti zdařilé zpracování knihy. A já si teda nemůžu pomoct, ale pan Rochester dle mého není vůbec ošklivý. Právě naopak mi přijde jako přitažlivý a charismatický muž. ()

zablaga 

všechny recenze uživatele

uf tak tomuto tazko mozem uverit ze je tak oblubena verzia! Postavy velmi dobre vybrate, ale tak preleteny pribeh, ze keby nepoznam knihu by som sa chytala za hlavu, ze “oni dvaja sa fakt maju radi??” ved tam nebol takmer ani naznak citu a toho co na Jane Eyrovej milujeme (konverzacie, skriepky, prerod Rocherstera v nezneho muza). what was this? velmi neuspokojive !! ()

Reklama

HoneyBunny 

všechny recenze uživatele

Janu Eyrovou u nás známe hlavně ze stejnojmeného českého seriálu, který byl trochu dlouhý, roztahaný a oplýval spoustou mírně řečeno zbytečných scén. Knihy Charloty Bronteové si všiml i Zeffirelli, který má s adaptacemi bohaté zkušenosti (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie). A zase to dokázal. Film si užíváte, děj je celkem tajemný, jen hlavní dvojice se úplně nehodí, zkrátka to mezi nimi nejiskří jako kdysi mezi Burtonem a Taylorovou. Trošku mě zarazil happyendovský závěr. ()

Sipora 

všechny recenze uživatele

Na svou dobu odvážný film - žádné košilaté scény. Zeffirelli zůstává věrný literárním předlohám a zároveň vytváří svébytné umělecké dílo; např. tupě nepřebírá všechny ty duchaplné konverzace z Bronteové knihy, ale jen je v několika záběrech nastíní. A to hlavní - románové kouzlo dob viktoriánské Anglie - režisér zprostředkovává stoprocentně. Je to vlastně přetvořená pohádka o Panně a netvorovi. Chudá dívka přijde do zakletého hradu, kde je pojednou zahrnuta přepychem a skrývanou láskou; ona najednou odjíždí a vrací se až za mnohem delší dobu, než ten, kdo ji miluje, čeká. On téměř umírá steskem, ale vše dobře skončí. Až na to, že na konci se z prince stává "netvor" a z krásného hradu trosky. ()

tomtomtoma 

všechny recenze uživatele

Po výpravné stránce je to velmi zdařilý film, nadprůměrně kvalitní. Jane Eyre (Charlotte Gainsbourg a jako malá Anna Paquin) je hrdinkou ženské romantické pohádkové literatury 19. století, kdy žena i přes těžké překážky a úklady ke štěstí přijde, navrch k bohatství a šťastné rodině. Ano v dětství byla terčem ústrků, ale to je zde jen okrajové téma. V dospělosti pak na prvním místě svého působení vychovatelky potkává svého budoucího vyvoleného: majitele panství cynického Edwarda Rochestera (William Hurt). A neuvěřitelnosti a zvraty pomalu vyplouvají na povrch: pán domu se zamiluje do umělecky nadané vychovatelky, která city samozřejmě opětuje, i když ve ctihodné důstojnosti tehdejších mravů. je odmítnuta bohatá a pohledná nevěsta, objevuje se ukrytá manželka pána panství, kterou byl nucen si rodiči v mládí vzít za svoji choť, odmítání, zbohatnutí Jane, které odkáže její zámožný strýček veškerý majetek, oslepnutí pána, znovushledání, obnovení zraku a šťastné soužití, kdy oba lidé konečně dosáhli toho, co v životě chtěli. Z dalších rolí: správkyně Rochesterova panství paní Fairfax (Joan Plowright), zlá teta Reed (Fiona Shaw), která nakonec na smrtelné posteli odhalí Jane pravdu o jejím bohatém strýci, despotický provozovatel dívčího internátu pan Brocklehurst (John Wood), stejně tvrdá vychovatelka slečna Scatcherd (Geraldine Chaplin), přívětivá vychovatelka slečna Temple (Amanda Root), vychovávaná svěřenkyně Adele (Josephine Serre), bohatá a urozená zájemkyně o pánovu ruku Blanche Ingram (Elle Macpherson), šílená Bertha (Maria Schneider), ukrytá pánova manželka, či její bratr Richard Mason z Jamajky (Edward de Souza). Tvůrci telenovel mají zajisté svou inspiraci v romantické literatuře 19. století. Zde to má alespoň háv uměleckého dramatu. ()

Galerie (48)

Reklama

Reklama