Jane Eyre
Jane Eyre
Jana Eyrová
Režie:
Franco ZeffirelliScénář:
Franco ZeffirelliKamera:
David WatkinHrají:
Anna Paquin, Charlotte Gainsbourg, Fiona Shaw, John Wood, Geraldine Chaplin, Nic Knight, Joan Plowright, Joséphine Serre, Billie Whitelaw, William Hurt (více)Obsahy(1)
Chtěli z ní vychovat poslušnou ovci. Vyrostla v sebevědomou mladou ženu. Sirotek lowoodský. I pod tímto názvem byl někdy vydáván (a převáděn na filmové plátno) nejslavnější román Charlotty Brontëové. A plným právem. Neboť Jana, jeho ústřední hrdinka, sirotkem byla a v nechvalně známé lowoodské škole pro osiřelé dívky strávila plných deset let. Mnoho jiných takováto zkušenost zlomila. Jana ale byla silná osobnost. Zavržena rodinou své tety, téměř bez jediné spřízněné duše, ponižována až na samé dno lidské důstojnosti bigotními vychovateli, vyrostla v sebevědomou mladou ženu, která věděla, co může světu dát – a co od něj může chtít. A její první místo vychovatelky jako by jejímu sebevědomí dávalo za pravdu. Neboť Thornfield Hall se všemi svými obyvateli jí otevřel laskavou náruč a nabídl domov, jaký nikdy nepoznala. Jana ovšem netušila, že v jeho zdech se ukrývá tajemství, které se pro ni má stát osudným... Jana Eyrová, která vyšla v r. 1847 a od té doby je neustále znovu a znovu vydávána na celém světě, zaujala filmaře již v samých počátcích kinematografie. Od r. 1910 do r. 1921 bylo natočeno nejméně deset němých verzí, počet verzí zvukových je minimálně srovnatelný. Nejznámější je pravděpodobně americký film z r. 1944 s Joan Fontaineovou a Orsonem Wellesem. Ani tato Zeffirelliho verze z r. 1995 není zdaleka poslední. Režisér, který je velkým ctitelem anglické literatury a divadla, k ní přistoupil po svých dřívějších setkáních se Shakespearem (Zkrocení zlé ženy, Romeo a Julie, Hamlet). Mimořádnou péči věnoval hereckému obsazení. Malou Janu hraje Anna Paquinová, která získala Oscara za svou roli ve filmu Piano. Charlotte Gainsbourgová, dcera herečky Jane Birkinové a zpěváka a skladatele Serge Gainsbourga, byla na roli dospělé Jany vybrána z mnoha stovek kandidátek především proto, že je v ní, jak říká režisér „velká vnitřní krása a síla“. Na filmovém plátně se poprvé objevila ve svých dvanácti letech a už o tři roky později získala Césara za film Nestoudnice. (Česká televize)
(více)Diskuze
Veľmi slabá verzia. Hlboké sklamanie, že sa pod ňu podpísal režisér s tak chýrnym menom.
Zásadný problém tejto filmovej verzie tkvie v jeho dĺžke. Úplným základom takéhoto typu diela je nevyhnutná dávka času a priestoru. Keď sa napr. pozrieme na tie najdlhšie série (´73 a ´83), vidíme, že ani tie nezachytili všetky podstatné scény príbehu. Ako potom môže slabá dvojhodinovka vyrozprávať tento príbeh komplexne a plasticky? Nečudujem sa niektorým znechuteným komentárom o divnom, urezanom konci a podobne. Niektoré momenty v tejto sérii vďaka nedostatočnej minutáži naozaj vyznievajú čudne a úplne deformujú a znehodnocujú krásu a hĺbku tohoto diela.
Hurt je mi síce sympatický, no postavu Rochestera stvárnil otrasne. Pri pohľade na neho som sa pýtala: kde je ten silný, mocný, neohrozený, tajomný, úžasný Rochester? Muž pri ktorom vôbec nezáležalo na jeho vzhľade (ako povedala o ňom sama Jana), jeho nenútené a sebavedomé vyžarovanie spôsobovalo, že ste si všímali len vnútorný šarm a ohromný náboj, iskru...
Nič z toho Hurt nepredviedol. Práve naopak, videla som v ňom len sklamaného, takmer ubitého muža, podobne "vypelichaného" ako jeho vlasy... Žiadna šťava, žiadna vášeň voči Jane.
A Charlotte? Nemôžem si pomôcť, pri porovnaní s Zelah Clarke - slabota. Prišla mi ako príliš apatická, takmer melancholická a bez iskry.
Viete, to je práve to. Obaja hlavní hrdinovia nemajú byť žiadni krásavci. V podstate by mali byť škaredí. Ale obaja majú tak úžasnú vnútornú krásu, že tá ich telesné nedostatky prežiari! Tá ich vnútorná sila, zdravé sebavedomie a mnohé schopnosti podmaňujú ďaleko viac, než príjemný vzhľad... A tento moment zdôrazňuje ich vnútornú "likeness and equality", svet, v ktorom sa môžu stretnúť, svet tak rozdielny než ten na povrchu, ktorý je plný hlúpych predsudkov na tému krásy či módy, spoločenského rozdielu, povrchne a tým pádom infantilne prežívaného náboženstva či rozdielu pohlavia...
Inak interiéry ušli, hudba pekná, v určitých momentoch priliehavo vypichla aktuálnu scénu...
Ale inak, fakt slabota. Myslím, že toto spracovanie nemá v sebe základné a nevyhnutné parametre príbehu a myslím, že by malo byť vzhliadnuté až po prečítaní románu, či po prezretí vydarenejších verzií, inak si divák vytvorí o tejto nádhernej klasike asi dosť karikatúrnu predstavu...
Myslím, že Timothy Dalton byl jako Rochester mnohem lepší.
film postrádá jakýkoli projev života. kniha je plná života, životnosti, vášně, oddané lásky, rozumu, emancipovanosti, humoru, nabitá energií... vše toto ve verzi 1996 naprosto chybí...
Kniha není červenou knihovnou 19.století.... tady někdo neumí rozlišovat, že? tato verze je jedna z nejhorších, kniha byla prakticky napsána znova, W.Hurt, ač skvělý herec, na Rochestera se však naprosto nehodí. Hurt neustále působí, jako by byl pod vlivem něčeho... Rochester má být mimoto ve věku tak 36-40, má mít husté černé vlasy - v knize je v závěru doslova přirovnán k vulkánu. jestli Hurt někomu připomíná vulkána, tak by se měl urychleně odebrat na oční vyšetření... má vážnou vadu zraku... ani minutu jim nejsem schopna uvěřit, že se milují... spíš, že si jsou lhostejní .. tato Jana Eyrová odmítá k tomu všemu i používat mimické svaly... kdo viděl verzi z roku 1983 - pochopí. Jana Eyrová má být inteligentní, samostatná, a co je nejdůležitější - emancipovaná žena první poloviny 19.století...