Portrét šílenství

Ďalší skromný, no pôsobivý prírastok do rodinky drám so zmagorenou hlavnou postavou, ktorej 'prepne v bedni' a počas neuveriteľných zhôd náhod sa dopracuje k svojmu osobnostnému opaku. Je to akási slabšia atrapa Schumacherovho 'Falling Down', s hlavným predstaviteľom rovnako herecky silným, len s tou škodou, že Macyho postava nemala toľko priestoru a ani psychologického základu, ako by mala mať. 75%. (01.08.2008)

"A teď už ho vyndej!" Ještě jsem neviděl film, v němž by William H. Macy hrál sympatickou roli. Svým způsobem tomu filmu rozumím, občas sice trochu mlátí prázdnou slámu a teatrálně žvástá, ale jistým způsobem hlavnímu hrdinovi rozumím. Vcelku zajímavé obsazení. Škoda, že Julia Stiles nedostala více prostoru. 2.5* (16.05.2020)

William H. Macy je vynikající charakterní herec a je radost ho sledovat v každé roli, dokonce i v situaci, kdy mu scénář nedává moc prostoru nebo ho vede tam, kde by jiný herec zabloudil. Portrét šílenství je snímek, který stojí a padá s jeho výkonem, protože právě kvalita scénáře je ošemetná. Tvůrci se snažili o něco podobného, co filmoví diváci důvěrně znají z mnohem známějšího dramatu Volný pád, tedy popsat sestup do pekel muže, který si jednou v životě řekl, že už toho má dost. Jenže scénář ani režie toho o příčinách psychického kolapsu hlavního antihrdiny moc neprozrazují, jeho jednání je v podstatě nesmyslné a v některých momentech se přímo znásilňuje logika. Kladem může být ještě přítomnost několika známých hereček v hambatých rolích příslušnic nejstaršího řemesla, žádná z nich ale nedostává výraznější prostor, jsou ve filmu jen jako dekorace (což je v případě Denise Richards patrně jen dobře) a Julia Stiles figuruje navíc jako oběť. Celkový dojem: 45 %. V některých momentech u mě Portrét šílenství mimoděk fungoval jako komedie, a to tehdy, když obchodník Burke projevoval svou vyhraněnou lakotu a obchodnickou nedůvěřivost při své cestě za erotickými radovánkami. (23.09.2009)

Je to trochu rozporuplný film. Na jednu stranu dobře zahranej (Macy) a promyšlenej. Myslím, že duševní onemocnění obvykle začíná ztrátou odstupu, tak jako tady. Ať už je to příčina, nebo důsledek. A ať už příčina toho je jakákoli. Prostě a jednoduše, když vám kartářka řekně, že "nejste tam, kam patříte", a vy cítíte, že je to pravda, tak v případě příčetnosti nejprve začnete přemýšlet, kde se stala chyba a jak z toho ven. Nepošlete hned manželku do prdele a nepůjdete za děvkama proto, že vám to řekl nějakej filosofovožrala v baru. A přesně takovej odstup hlavní postava postrádá. Ale je to obchodník a z businessu by se pomátnul kdekdo. Ten film je podle mě dobrej a realistickej. Ta realističnost je ale asi jeho největší problém. Divák chce prostě víc. Z toho důvodu přimhouřím oko a přikloním se k trochu lepšímu hodnocení, když už jsem na vážkách. PS: Happyend už mě dlouho takhle nepobavil. V souladu s finální filosofo-debatou, osud ho prostě dovlek tam, kam patří. Akorát ta mrtvá holka to holt odnesla. Ale když si tahá domu magory... Tak je vlastně asi taky tam, kam patří. (21.10.2019)

Pozoruhodný film jak z psychologického (Edmondovy difúzní exhaltované monology), tak i z filozofického hlediska (finální rozhovor v base se spoluvězněm). Pro klasického konzumenta je nepříliš srozumitelný, jelikož postrádá běžná klišé jako zřetelný vnější děj, etický apel, tzv. inteligence (nevím jak u vás, ale u mě se pojmy šílenství a inteligentní jednání spíše vylučují), šťastný nebo smutný konec. Těmito nedostatky se však snímek a hlavně ústřední postava stávají realističtějšími co do proklamovaného portrétu, protože ten není ani černý ani bílý, nýbrž veskrze prozaický a pro standardně trénovaného diváka nejasný a tudíž nudný. To je taky důvodem jeho nedoceněnosti. Může zarazit kratší stopáž, ale ta je opět jen důsledkem absence dalšího klišé, a to zbytečné vaty mezi jednotlivými akty. Osobně vnímám Edmonda jako průkopnický počin, jehož obsahová hloubka i formální kvalita mnohým bohužel uniká. A přes všechno opomíjení i křivdu ve zdejším hodnocení se na ČT již dočkal nejedné reprízy v původním znění. 92% (26.04.2011)