Factotum
Factotum
Factotum
Factotum
Faktótum
Factotum
Režie:
Bent HamerKamera:
John Christian RosenlundHudba:
Kristin AsbjørnsenHrají:
Matt Dillon, Lili Taylor, Marisa Tomei, Jim Brockhohn, Chris Carlson, Joseph Courtemanche, Fisher Stevens, Didier Flamand, Adrienne Shelly, Karen Young (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Literární alter ego amerického undergroundového spisovatele Charlese Bukowského Henry Chinaski je hlavním aktérem filmu Faktótum, jehož scénář vycházel ze stejnojmenné knihy i z dalších próz dotyčného autora. Zaznamenává denní stereotyp ještě neznámého literáta, který psaní povídek prokládá bujarou alkoholizací a erotickými hrátkami s nevázanými ženami. Občas si najde příležitostné zaměstnání, kde brzy zklame a je vyhozen. Střídání pracovních míst je podobné jako střídání partnerek. I delší vztah, který naváže s dívkou Jan, žijící v obdobném "volném stylu", se rozpadne, stejně jako známost s výstřední Laurou z lepší rodiny. Chinaski neuspěje ani u svých rodičů, které navštíví. Rozhořčený otec ho vykáže jako asociálního povaleče. Filmové vyprávění provází Chinaského sarkastický komentář s jeho humornými aforismy a sebeironickými sentencemi. (MFF Karlvy Vary) (oficiální text distributora)
(více)Recenze (244)
Jak mi sedl styl Bukowského knížek, sympatizovala jsem i zatracovala jeho ztělesněného hrdinu Henryho, tak film je jedním velkým zklamáním.. Velmi okrouhaný děj, postava Henryho naprosto odlišná od jeho popisu v knížkách (Bukowski se líčí jako ne příliš hezkého chlapa, a zde byl z něj téměř hezoun staršího věku).. ()
V každém z nás jednou byl, je či bude takový roztomilý, bezstarostný a ignorantský Henry Chinaski a čím dřív si takovou věc uvědomíte, tím více se vám budou líbit filmy jako Faktótum. Filmy o bídákovi jdoucím si svou vlastní cestou, po pěšině poházenou chlastem, cigárama nebo kalhotkama (každému po jeho chuti), cestou největšího odporu ze strany společnosti, ale zároveň cestou nejvyššího opojení z toho, že jdete právě po své vlastní cestě... ()
Všichni jsou tady nadšení, já tedy ne. Stejná slátanina jako Bukowského "literatura". Asi nemám pochopení pro tenhle druh filmového umění, ale až na pár výjimek mě to zoufale nudilo, konec byl nijaký - prostě najednou běžely závěrečné titulky... ()
70%. Chinaski je prostě ztracenej případ a nám nezbývá než jen se sarkasticky culit a kroutit hlavou... ()
Předem musím poznamenat, že Bukowskeho životní filozofie je mi hodně blízká, takový ten nezávislý styl žití, za ničím se nehonit, prostě žít trochu jinak než většina (klidně tomu říkejte flákání). "Faktótum" postrádá hlavní příběhovou linii, místo ní nabízí sled scének, které mají velmi podobnou atmosféru jako knižní povídky. Matt Dillon je jako Henry Chinaski přesvědčivý a vlastně takhle nějak jsem si jeho postavu představoval, žádný herecký koncert, přesto mu lze bez problémů uvěřit. Jestli mi něco vadilo, tak to byla první polovina filmu, která se mi zdála méně zajímavá a poměrně dlouho mi trvalo, než jsem vyprávění přišel na chuť. Naštěstí film byl minutu od minuty lepší, takže po jeho skončení jsem byl celkem spokojen. Uznávám, že to není dokonalý snímek, chybí mu něco, co by se dalo nazvat sjednocujícím prvkem, přesto v něm najdeme hodně zajímavých myšlenek a životních pravd. 7/10 ()
Ve Faktótu sice platí, že hlavní hrdina = vypravěč, takže bychom měli zažít pocit podobný čtení Bukowskiho knih. Ale film vypadá spíše jakoby byl vyprávěn z pohledu třetí osoby, takže výsledek je nakonec taková pomalá melancholie nad destruktivní sílou chlastu. Bukowskiho postřehy však nepostrádá. Takže jo:-) ()
Tenhle film má k Bukowskému asi stejně blízko jako skupina Chinaski. ()
Ač jsem si nedokázal v roli Henryho Chinaskiho představit Matta Dillona, tak musím říct, že byl skvělý a podoba s Bukowskim mě vyloženě překvapila. Snad jen ty jizvy po akné chyběly. Nevadilo mi, že byl film navzdory názvu "složen" z více Bukowskiho próz (Hrabalovské adaptace tak také velmi dobře fungují), ale měl jsem docela problém s Jan, a to proto, že Bukowski o ženě tohoto jména nikdy nepsal. Jasně, pochopil jsem, že jde o Jane, jeho životní lásku, dá-li se to tak říct, ale ta byla z úplně jinýho těsta, než jak ji zahrála Lili Taylorová, a navíc ještě o nějakých deset let starší než Bukowski. Tohle je od tvůrců vyloženě zbabraný. Také jsem nepochopil ten posun v čase. Ono to sice není až tak znát, ale Chrysler PT Cruiser cca 2000 a PC asi z téže doby na stole v kanceláři přeci jen bouchnou do očí. No ale jinak velká spokojenost. ()
Nechybělo mnoho a mohlo to být dobré. Tady však leccos chybělo, a to leccos bylo dost podstatné. Charles Bukowski tu tak zůstal někde na půl cesty. Filmu prostě chybí "akné vulgaris". ()
Je fakt, že mám s Henrym pár věci společných. Především to, že na svět, společnost a autority kouká skrz prsty a na sebe samého přes růžové brýle. Ale zase chlastat hned po ránu to nemusím. Matt Dillon jako Henry Chinaski je sympatická troska (bohém) a Lili Taylor coby jeho přítelkyně Jan se mi vic líbila v Arizona Dream. ()
Mickey Rourke v Barfly byl určitě lepší a přesnější Chinaski než Matt Dilon, ale ta Bukowskiho poetika páchnoucí močí a zvratky je v tom pořád, takže si není na co stěžovat. ()
Starej dobrej Chinaski - oproti předloze to sice bylo velice krotké - zřejmě se tvůrci obávali, že více autenticity by stříbrné plátno neuneslo:), ale i tak tam něco z Bukowského přeci jen zbylo. Kdo nezná knihy, těžko to ocení. ()
Asi jsem ještě neviděl lépe zahranou trosku jako je Hank Chinaski v podání exceletního Matta Dillona. Tomu když se dostane do rukou kvalitní role, tak předvádí výborné výkony. Tady je jeho zvárnění mátohy, která se stěží udrží na nohou, v kuse chlastá a pohrdá jakoukoliv prací naprosto odpovídající skutečnosti. Třeba taková scéna, kdy se ráno probudí, jde se vyzvracet a okamžitě to zapije pivem, přesně vystihuje celou jeho postavu. -"All I want to do is get my check and get drunk. That may not sound noble. But it's my choice." ()
Nemam rad Matta Dillona - komplet vyhasol, je to zasrany American / jo, jo SK a CZ porovnavacia baza je Europa/. Po kvalitnych filmoch ako The Outsiders a Drave Ryby + Vrazda na Brodwayi komplet vyhasol, a rok 2005 ho zastihol ako obycajneho cloveka /takych su miliardy, fakt nekecam/ a dalej? No dalej hovno. Dillon pise knihy a oddava sa neviazanemu sexu so zenami. Sem tam nanho vyskoci nejaka samica /alebo to ma byt naopak? - to je jedno, proste to je furt hetero, a na tom zalezi/ no a na tom je postaveny film. Nefunguje to ani ako zrkadlo odvratenej strany Hollywoodu - tam dominuje suverenne genialny Sunset Boulevard. Kto ma rad Dillona, moze si napliaskat tomu 6 alebo aj 7 hviezd, ja ho vsak neznasam a rovnako nemam rad ani tento film : 30 % ()
Z tohoto filmu mi bylo vyloženě psychicky špatně. Chápu jeho smysl, ale nechápu, k čemu je dobré se na to dívat. ()
Tak ne, že by to bylo vyloženě špatné, ale celé mi to přijde takové možná až příliš učesané a konformní. Není tu ani moc chlastu, ani moc sexu, ani moc trefných hlášek nebo opileckých scének. Zhýralý velikán Bukowski by si jistě zasloužil více. Ale přiznám se, že jsem ho nečetla, takže možná, že si ho představuju chlípnějšího, než ve skutečnosti byl. ()
Naprosto zabitý potenciál filmu neschopností reřie. Chjo. Úplně si dokážu tento film představit natočený retrospektvně a s vyprávěním ala Casino nebo Goodfellas. Takhle to bylo až moc suché a to mám Bukowskiho fakt rád. ()
Narazil jsem na něj náhodou...byl jsem dost opilej a to co jsem četl se mi líbilo. Když jsem však ráno chtěl pokračovat, najednou jsem se ocitl ve světě, který mi nic neříkal. Nebyl mi odporný, nebyl mi milý, prostě byl mimo mě. Ale když jsem pak za pár dní seděl v hnusnym, nanicovatym baru s nepříjemnou servírkou a na dně sklenky jsem hledal návod na šťastnej život, všechno co mě napadalo jakobych už někde slyšel..nebo viděl. Pak mi to došlo, doma jsem ho zas otevřel a zase rozuměl, všechno bylo tak jasný. Jasně, že ráno bylo však zase vše jinak. Tehdy jsem pochopil, že to je svět, do kterýho si nemůžete vplout jak chcete, buď všechno nebo nic. Je to jak s tim chlastem...nemůžete si říct, teď budu opilej..teď nejsem..je to mimo vás, ale zároveň je to jen na vás jestli do toho jdete...já do toho občas jdu, je to způsob jak poznat další kus svýho světa...tenhke kus je uzavřenej sám do sebe, nebo spíš svět toho uzavřenýho co máte v sobě...neni to svět radosti, ale ani smutku.. Faktótum je takovej koncentrát tohodle světa. Bude vás po něm bolet hlava, jde ale o to to zkusit na vlastní kůži. Nebejt posera podívat se do tváře svejm démonům. ()
Charles Bukowski dokázal trefně popsat ten pohled na nicotnost a marnost života, který sice milujeme, ale také zároveň nenávidíme. Filmový přepis se zdařil velice výstižným způsobem, kdy je popsána duše i život člověka, kterého majoritní část poslušné společnosti vždy bude považovat za zbabělce a společenského outsidera. Ale je tomu skutečně tak? Musí být život každého jednotlivce svázán konvencemi a předsudky konzumní společnosti, která je spokojena ve svém bludném kruhu společenské poslušnosti? Henry Chinaski (dobrý Matt Dillon) bude vždy vzorem rebela, který se nechce spokojit s určenou a očekávanou rolí v tradiční formě společnosti. Má své sny, má své touhy, ale zavedeným životním rolím nerozumí a ani nechce rozumět. Miluje život, ale má z něj i strach a hrůzu. Uvědomuje si nutnost finančního příjmu pro přežití, ale stále dokola se bude bouřit proti všemu a všem. Jeho srdce je svíráno a sžíráno veškerou tíhou žití, což se projevuje v jeho nespoutaném chování. V jeho vzletech, v jeho pádech, v jeho pijatikách, v jeho partnerských vztazích, v jeho sexuálním uspokojování, v jeho pracovní morálce, v jeho neschopnosti začlenit se natrvalo do zavedené a poslušné role. Žije, aby mohl psát. Pije, aby mohl žít. Pracuje, aby mohl pít. Jeho nejednoznačné zaškatulkování ho dostává do vrcholů i do bahen. Nechce se nechat zkrotit, za žádnou cenu, za žádných okolností. Jeho životní cesta není snadná, ale je to jeho cesta, kterou si sám zvolil. Cesta, na které může přijít o veškerou naději. Ale je to také cesta, kde může dostat vše, aniž by musel kapitulovat před tím, před čím se zuby nehty brání ze všech svých sil rozervané duše člověka, který touží především po své vlastní svobodě. Z dalších rolí: Henryho partnerka v dobách smutku Jan (zajímavá Lili Taylor), Henryho chvilková známost bez předsudků Laura (zajímavá Marisa Tomei), životně extravagantní Pierre (Didier Flamand), Pierrovi družky Jerry (Adrienne Shelly) a Grace (Karen Young), či Henryho sázkařský parťák Manny (Fisher Stevens). Život není snadný pro toho, kdo se neumí a ani nechce smířit s jeho zavedenými rolemi. Odsuzovat někoho za jeho pokleslosti je alibistické a pokrytecké. Alkoholismus a prostituce může být jen jedna z forem neochoty přijmutí zavedených životních postojů. Život je nádherný i smutný zároveň. ()
Tvorba Bukowskeho se mi velice libi a tak jsem se tesil na tento film. Z knizni predlohy si ale predstavuji Chinaskiho trosku jinak-tvrdeji, prirodneji:-)! Film je poskladan z ruznych kratkych scen, ktere sice maji na sebe jistou vazbu, svou neprokreslenosti ale tento film radi spise jako televizni nez pro biograf. Necist vetsinu Charlesovych knih, dam o hvezdicku vice, tak si myslim, ze snimek s knizni predlohou moc spolecneho nema... ()