Welkeom tu Dongmakgol

Původně jsem chtěl napsat, že je Welcome to Dongmakgol tím nejgeniálnějším filmem, jaký jsem kdy viděl, ale pak jsem si uvědomil, že genialita není to přesné slovo, které tento pozoruhodný snímek vystihuje. Spíše bych jej měl označit za nejkrásnější film, který jsem spatřil. Začátek byl jednoduchý, ani jsem nečekal, že by se mi kdy mohl líbit, ale jakmile jsme se dostali k podstatě věci, tedy setkání hlavních hrdinů ve vesničce Dongmakgol (i když spíše ta by se dala označit za hlavního hrdinu), byl jsem odzbrojen lidskostí tohoto snímku, který jasně ukazuje nesmyslnost válečných konfliktů a dává lidem naději. (12.04.2006)

Když si člověk přečte uvedené žánry filmu, může se cítit lehce zmaten, o to víc jsem se cítila při jeho sledování. (Dalo by se říct, že film se postupně dostane k výše uvedeným čirou náhodou ve stejném pořadí, jakým jsou napsány). Najednou se směju lovu na divočáka, soupeření znepřátelených Korejců, naivně nevinným obyvatelům a pak už se jen nachytám, jak se naprosto připitoměle (stejně jako bláznivá dívka z vesnice) usmívám u čerstvě vypukaného popcornu. Potom to ale přijde, drama s válečným laděním a já cítím vlhké oči a ještě hodnou chvíli marně doufám, že bomby dopadnou všude, jen ne na stojící hrdiny… Mé oko, ucho i srdce jsou při této scéně mimo standardní prožívání filmu. (18.10.2008)

Je to dosť dobrá vojnová dráma s komediálnymi prvkami. Má celkom dobrý príbeh odohrávajúci sa behom Kórejskej vojny, kedy sa pár vojakov zo severnej a aj južnej strany z rôznych dôvodov oddelia od svojich a cesty ich dovedú až k jednej neznámej horskej dedinke, kde všetci žijú v mieri a harmónii a tak aj vojaci si napriek počiatočnej nevraživosti k sebe nájdu cestu. A keďže americká armáda kvôli nezvestnému pilotovi chystá vojenskú akciu, musia sa obe strany spojiť, aby dedinku ochránili. Spracovanie je na tom dobre, ešte prvá polovica nie je až tak dejovo výnimočná, ale dá sa dobre zoznámiť so všetkými dôležitými postavami, ktoré majú dostatok priestoru a celý čas cítiť takú príjemnú mierumilovnú atmosféru, no všetko sa zmení v polovici originálnou a skvelou scénou s diviakom, ktorá sa po všetkých stránkach nadmieru vydarila, potom sa už aj k postavám sa dá vytvoriť ten pravý vzťah, pribudne dôležitý prvok deja, chystaný americký útok a už je to až do konca výborný filmový zážitok. Spokojný som aj s humorom, tento film sa nezameriava na nejaké výrazne vtipné scény, ktoré majú vyvolávať smiech, ale je tak jemne dávkovaný, že takmer celý čas udrží menší úsmev na tvári. Dobre je na tom aj akcia, až tak moc jej tu samozrejme nie je, ale úvodná akcia alebo hlavne nočný vpád do dediny sú dosť zaujímavé a veľmi dobrá je aj záverečná obrana proti letectvu. Herecké obsadenie je perfektné, ako vždy výborný Sin Ha - gyun, o nič nezaostáva ani Jeong Jae-yeong, ale najväčšiu pozornosť si aj tak nepochybne získa dokonalá Kang Hye-jeong, ktorá je ozdobou takmer celého filmu. Réžia je perfektná a o to viac ma prekvapuje, že Park Hye-jeong už takmer nič iné nenatočil a nadmieru som spokojný aj s technickou stránkou. Welcome to Dongmakgol je jeden z najzaujímavejších protivojnových filmov, aké som kedy videl. 78% (13.04.2012)

Bomba. (23.03.2006)

Je to jeden z těch filmů, které s radostí mohu doporučit kamarádům, jelikož je to velice povedená podívaná ve všech směrech. Scéna, kdy chytají kance nemá sebemenší chybu.... mé hodnocení 5 hvězdiček... (28.08.2010)

A já hlupák si doteď myslel, že lepší válečný film než Četa nejde natočit... Ono se to točí protiválečné filmy, když si vojáčkujete v cizí zemi za devíti horami a ti domorodí mrtví vás tak nanejvýš trochu dojímají... Ale když je ten příběh vaše vlastní černá můra a ne hláškovací MASH z druhé strany Země... Zvlášť když se jedná o dosud trvající válku, která téhle nešťastné zemi tolik vzala... Na konci je válka podivná úchylka, kterou jste odhalili přístupem vesnického blázna, co klade tak jednoduché otázky, že se nedá v odpovědích vykroucet... (23.12.2011)

Za krásného hudebního doprovodu Joe Hisaišiho vypráví Welkeom tu Dongmakgol o malé korejské horské vesničce, kam dolehne válka mezi severem a jihem. Zprvu jen v podobě několika vojáků obou tří znepřátelených stran a jejich nepříliš dobrovolná návštěva bude nervózní i vtipná, popcornová a občas lehce šílená (scéna s divokým prasetem). Později přitáhne i větší kalibr, který zasadí vesnici facku a přinese v podstatě tu největší šílenost. Byť tedy film není pouze veselý, přesto (proto?) je krásně idealistický a milý. Místy by sice neuškodilo vymést trochu patosu, ale celkově si dílo od mě ***** zaslouží. Btw: vesnická cvočka je opravdu roztomilá. (17.08.2006)

Protiválečný film, který ve své snaze používá nejrůznější klišé, ale natolik inovativně, že to vůbec nevadí. Samozřejmě je celý film tak trochu idealistický, je to velmi působivá metafora, kterou není třeba brát doslova. Občas mě trochu zamrzelo, jak moc doslovný film je, ale to také není možné brát jako nijak velkou výtku. Problém nastal až když se na scéně objevili Američané...Z cca 18 parašutistů přežilo 5? A šli zachránit jediného člověka?! Copak je zapotřebí opakovat největší chybu filmu Zachraňte vojína Ryana?... To bylo prostě podivné a jak jsem si celou první polovinu byl jistej 5*****, tak v tuto chvíli už jsem to viděl jen na 4. Největší zvrat ale nastal na konci, kterej jakoby veškerý předešlý děj zapomněl...dál to rozepisovat nebudu, protože tu nechci nic prozrazovat, jen prostě řeknu, že mě to neuvěřitelně zklamalo. Ne to, co se stalo, ale jakým způsobem k tomu došlo. To asi scenáristu postihla dočasná demence nebo na chvíli zaskočila cvičená opice..? 3*** tomu nedám jen proto, že až na ten konec to bylo vážně dobrý. (07.04.2009)

Tento film má v mojich očiach niečo ako pocitový "tretí rozmer". Stav kedy som v ťažko popísateľnej vnútornej eufórií, plný zážitkov a emócií. "Tretí rozmer", ktorý necháva zabudnúť na nejaké technické nedostatky, či logické nezmysly. Ano, našli by sa a rejpálci ich tu skôr, či neskôr spomenú, ale čo ma po nich. Nechajte sa pohltiť tak ako ja a bude svet na chvíľu krásnejší, farebnejší, bez uniformy. A nemalú zásluhu na tom má aj hudba Joe Hisaishiho s úžasným hlavným motívom. 95% (16.01.2006)

Hodnocení za nádherné momenty a poselství, které v sobě film nese. To je ale dosaženo skrze poněkud zákeřný a natahovaný scénář, který postavy a veškerou poetiku s důslednou předvídatelností spíše ničí. K tomu tentokrát bohužel nepřispívá ani Joe Hisashi, který si tu nejen recykluje své Ghibliovky, ale upsal se Korejcům i s tím jejich Pachelbelem a to mu tentokrát neodpustím. Velmi schizofrenní zážitek. (02.12.2006)

Absurdnost vojny nebola hadam este nikdy zobrazena hravejsim sposobom. Vaznost temy tento film ani v najmensom nepodcenuje, ale zaroven sa drzi hesla "zabava nadovsetko". Groteskny stret dvoch znepriatelenych stran za ucasti prostych ludi, ktori nerozumeju slovu vojna, je doslova krutym vysmechom vojny a zdrojom mnohych zabavnych a originalnych scen. Casto krat som si pri filme povedal "tak toto som este nevidel". A veru niektore pasaze ako napr "sekundarny mod granatu", alebo "utok napajedeneho divocaka", nemaju konkurenciu. Co ma trochu zamerzelo je koniec filmu. Sice bol skvelo natoceny a dobre so sa bavil, ale bol az prilis uleteny na to, aby drzal pohromade so zbytkom filmu, ktory ma tak krasnu humorno-vaznu atmosferu. (8.9/10) (13.03.2008)

Na majstrovské miešanie žánrov a poetiky sú na ďalekom východe naozaj šikovní. Filmy, aké donedávna robil len Emir Kusturica a mne sa vždy páčili. Také, pri ktorých sa môžete spolu s hrdinami usmievať aj si poplakať, pobaviť sa aj posmútiť, vychutnať si krátke momenty šťastia v živote a poľutovať seba aj celé ľudstvo, že stvorilo takú krutú realitu. 4,5* (25.05.2006)

Humor zde mě naprosto odrovnal. Co zde Korejci ukázali je až neuvěřitelné. Kde jinde můžeme vidět severení Korejce, jižní Korejce a Američana společně grilovat divokého čuníka? Myslím, že nikde. :-D (06.11.2013)

Tradične veľmi kvalitná kórejská kinematografia prináša zaujímavý i keď trošku nereálny príbeh /fakt dosť ťažko uveriť, že taká dedinka existuje/ dvoch skupín nepriateľských vojakov, ktorí sa stretnú hlboko v horách, v bohom zabudnutej dedinke. Vzájomná nevraživosť a ochota pozabíjať sa navzájom postupne slabne a začínajú si uvedomovať, že bez uniforiem majú toho veľa spoločného. Scéna opekania a ochutnávky divej svine je jednou z tých lepších a potvrdzuje staré známe - jedlo zbližuje. Film má ale aj slabé miesto a tou je rozvláčnosť. Práve spoločné zabitie spomínanej divej svine je naťahované na môj vkus až na hranicu únosnosti. Inak sa filmu ťažko dá niečo vyčítať, je originálny i nápaditý. Také lietajúce pukance po hodenom granáte je niečo čo som ešte nevidel. Kórejci všeobecne majú strašne kvalitné filmy a kedykoľvek ich v pohode uprednostním pred hociktorým holywoodskym blockbusterom, len keby boli dostupnejšie. 80%. (22.07.2011)

93% - Ačkoli je pár věcí, které bych filmu vytknout mohl (jistá kýčovitost a pár nepravděpodobných scén...), Dongmakgol splnil má vysoká očekávání, a připravil mi přenádherný divácký zážitek. Herecky i technicky, ale především obsahově mě tento film vysloveně nadchnul. Joe Hisaishi se svou tradičně skvělou hudbou umocňuje celkový dojem: ***** (14.05.2006)

Nejlepší protiválečný film jaký jsem kdy viděl a to počítám třeba i Schindlerův seznam nebo Hrob světlušek. Welcome to Dongmakgol si nehraje na nějaké drastické násilné scény nebo na citové vydírání, naopak se hodně milým a civilním způsobem snaží ukázat zbytečnost války, nevraživosti mezi lidmi a fanatizujících politických ideologií. I ze zarytých nepřátel se totiž lusknutím prstu mohou stát nejlepší přátelé, stačí jim jen ukázat, že neexistuje důvod, proč by jimi být neměli a také proč zabíjet, když můžete žít. (25.08.2007)

Welkeom tu Dongmakgol je v každé chvíli takový, jaký zrovna chce/má být - je drastický, když přijdou ke slovu válečné scény; je neuvěřitelně praštěný, když ukazuje střet prchajících vojáků několika různých národů s civilizací nepolíbenými vesničany; je bezelstně obětavý a dojemný, když vojáci nejsou vojáky a chtějí chránit kamarády a nové ideály. Celá ta vážnost i nevážnost v jednom celku je geniální - ona totiž funguje. Přemýšlím, jestli by podobný film dokázala natočit jiná ruka, než ta korejská. Asi ne. Ostatně, kde jinde uvidíte natolik absurdní scénu, jako je ta, v níž tlupa asiatů s vytřeštěnými výrazy loví ve zpomalených záběrech divoké prase bezmála stylem Tygr a drak? A true hero ending strčí do kapsy všechny ty rádoby hrdinský marvelovky... (30.01.2012)

Když jsem poprvé viděl plakát, řikal jsem si, že půjde o nějakou romantiku, kdy si holka vybírá mezi Jihokorejským a Severokorejským vojákem. Avšak Po shlédnutí tohoto filmu jsem byl velmi mile překvapen. Jak vše dokonale hrálo, ať už se jednalo o příběh, efekty, barvy (barevnost okolí se mi moc líbila a nějak to zlehčovalo ten žánr válečný) či další věci, vše mělo svůj řád, který tento film vyzdvihl k nejlepším shlédnutým filmům, které jsem měl tu čest vidět. Příběh o normálních vojácích, kteří se stanou hrdiny, alespoň ve svých srdcích, o přátelství, které se může vyvinout v jakékoliv době a za jakýchkoliv okolností a hlavně nevědomost, proč vlastně lidé válčí s lidmi a dokonce i s vlastním národem a jak to vlastně vůbec začalo. Ani si nedokážu vybavit nějaký film, s kterým bych to mohl srovnat. Krásný film s krásným, ale smutným koncem. 95% (27.01.2010)

Asi jsem viděl už příliš mnoho filmů. A nejspíš i proto se spořádaně nedojímám podle toho, jak pan režisér zrovna píská. Může sice zaujmout pro středoevropana stále exotickým jihokorejským kabátkem, ale ani tím nemůže dostatečně zahalit instantní a prvoplánovaně průhledné představení. Nuda v barvách duhy. (04.08.2011)

Strašně moc pěkná první polovina, která mi připomínala JSA smíchanou s Cestou do fantazie, však Dongmakgol je skoro takový vysněný ráj na zemi. Adrian má naprostou pravdu s popcornem, to je tak čarokrásná scéna a je jich daleko víc.. Nicméně, ve druhé polovině přichází vytržení ze sna, stále větší důraz na vojenský konflikt a konec asi trochu víc natahovaný a patetický, než by se mi líbilo... Velmi spokojených 95 %. (02.03.2006)