Welkeom tu Dongmakgol

U filmů nemám rád, když z nich čouhá, že jsou si vědomy svého dobrého příběhu, který se snaží nějakým způsobem ještě více okázale prodat - v tomto případě akčními scénami, postavou nevinné polobláznivé dívky (naprosto zbytečná a plochá postava) a občas až divadelně přehranými dialogy (měly zřejmě ještě zvýraznit absurdnost situace). Z mého profilu je asi patrné, že mám rád korejské filmy a právě proto, že je mám rád a viděl jsem jich docela dost, tento nehodnotím jako přehnaně povedený už jen z toho důvodu, že si myslím, že mám s čím srovnávat. Fajn film, žádný zázrak, mohlo to být komornější a po všech stránkách lepší... 7/10 (25.04.2010)

Netradiční a velmi krásný válečný film. Chvílemi vtipná komedie, jindy dojemné drama či válečná vřava. Ale vše dohromady dává překrásný film, který se vám určitě zalíbí a budete na něj dlouho myslet. (20.05.2008)

Ať si říká kdo chce co chce, mě přišlo spojení tragických - byť předvidatelných - osudů hlavních hrdinů s komickými prvky velmi osvěžující a nápadité. Scénu s "poprkornovým deštěm" anebo matrixovský zápol s pašíkem z hlavy jen tak nevymažu. Pravda, patosu bylo habaděj, ale to jsem od korejské produkce už jako poučený divák čekal. Naopak mě příjemně překvapilo množství kameramanských vychytávek, které jsem si opravdu užil. Vítejte v Dongmakgolu je milý, sympatický příběh na jarní večer a to je víc než dost. (26.03.2010)

Moc dobry film a nazorny priklad, jak jde absurditu valky vyjadrit i bez zbytecnych klise, velkych gest a silnych slov. (10.07.2006)

Tie spomalovačky a iné na efekt scény si mohol pán režisér odpustiť, ale inak krásny film. (17.11.2015)

Zasazením (Korejská válka) a především tématem (satyra na nesmyslnost války) dosti podobné M*A*S*H*i. Komičnost, absurdum ale i smrt jsou těmi prvky, kterými režisér Korejskou válku hanobí z pohledů všech válčících stran. Do jisté míry je Dongmakgol dílo poetické pohrávající si s množstvím krásně barevných a zpomalených scén. V paměti utkví minimálně vtipně-animované zpracování lovu kance a závěrečné bombardování protileteckého hnízda. K hudbě: opravdu úžasná, ale jako už bych ji někde slyšel - a to v Mononoke! - ejhle, hudbu složil stejný skladatel: Joe Hisaishi 8/10 (24.07.2010)

Kórejská vojnová sentimentálnosť, ktorú neviem zaradiť do žiadneho konkrétneho žánru. Ide o mišmaš brutálnych vojnových scén, dojímavých sekvencií a trikových, občas až surreálne pôsobiacich záberov. Niekedy spielbergovsky milý, inokedy reálne surový, ale nikdy nie vyvážený a dobre zrežírovaný. (25.05.2014)

Ten film je velmi příjemný, a to je vše. Byť jsem nedávno nadával na přehnanou eklektičnost Korejskeho filmu The Host (i s tím, že šlo o tvůrčí záměr), zde naopak se žánry slily do takového nerozlišitelného tklivě humorného příběhu, dostatečně bizarního ale přitom "hluboce lidského", až jsem si vzpomněl na mnohé nešvary českého filmu (bez té bizarnosti a s tím, že to bych tomuto snímku přece jen křivdil) (25.07.2007)

Po nedávné tečce mezi oči,kterou mi zasadil Castaway on the moon mě další jihokorejský filmeček krásně a s přehledem srazil na kolena....A skoro si troufnu říct, že si takhle z fleku nevzpomenu na lépe a vkusněji natočený protiválečný snímek-aneb-Nad kusem žvance a při sraní v poli jsme si všichni rovni :D ....Jak to tu tak čtu, tak evidentně nejsem sám, kdo si u toho vzpoměl na mistra Kurosawu, jeho 7samurajů, krásně vykreslené postavičky a cit pro střídání tragédie s komedií...........Nad tím náhlým jakoby žánrovým obratem v poslední třetině jsem se popravdě zprvu taky nevěřícně pozastavil ale ono to tam nakonec vlastně sedí a být to tam musí.....Tleskám, směju se, pláču a to všechno najednou=Bravo=90% (31.03.2011)

Tolik lidskosti, jenž se nachází v tomhle počinu ani nelze popsat slovy. must see (17.11.2006)

Zo začiatku som sa trochu ťažšie do príbehu dostával(ako píše Amarcord_1: najmä kvôli pár nepravdepodobným scénam), ale postupne ma atmosféra totálne vcucla a záverečné "bombastické" úsmevy len tak z hlavy nevymažem. A tá hudba - absolútne úžasná, soundtrack si musím zohnať. Niektoré scény sú natočené krásne poeticky - až gýčovo, ale napriek tomu sa na to skvelo pozerá(napr. lov na diviaka). K tomu si treba pridať ešte jemný humor, ktorý to pekne odľahčuje a vytvára tak atmosféru bezstrarostnosti, ktorá potom pekne kontrastuje so záverom. Záver je tak oveľa pôsobivejší. Vynikajúci film. (26.08.2008)

Nádherný protiválečný snímek. Pokud se divám na protiválečné snímky tak většinou narážím na smutné dramata. Tady tomu tak není. Ano, Welkeom tu Dongmakgol obsahuje smutné scény, které tu ale překvapivě nepřevažují. Převažují zde scény, které v sobě nesou naději na to že na zemí může existovat ráj. Je to tam kde neexistují zbraně, není válka, tam kde lidé možná žijí trochu naivně, ale zato bezstarostně. ___ K samotnému ohodnocení: Dal bych pět hvězdiček, bohužel mi přijde, že konec je už od začátku dost silně předvidatelný. Přesto musím zvolat, že tento korejský snímek je opravdu krásný a doporučuji ho úplně všem. Tohle se totiž vidět musí. 80% (01.07.2012)

Minimalistické válečné drama,které trošku moralizuje, trošku se nadiváka směje a na konci ho dokáže zvláštním způsobem rozesmutnět. Nedávno jsem si říkal, kam korejci chodí pro tak originální, lidské a vřelé nápady na scénáře filmů. Přijde mi, že u nás je to všechno na jedno brdo, ale oni prostě umí. Nebo jestli mi asijský film jenom sedí, nevím. Každopádně opět bomba. Kim Ki Duk sice u mě co se týče korejských režisérů stále vede, ale tento film je rozhodně silným podnětem pro to, abych si i Kwang-hyeon Parka začal pečlivě všímat. (02.02.2010)

Welcome to Dongmakgol je film, jehož ústředním tématem je neuvěřitelné klišé. Jihokorejský přístup ho však dělá filmem zvláštním, odlišným..a krásným. Pokud nemáte asijskou kinematografii rádi nebo na ni nejste zvyklí, vydržte první polovinu a můžu vám zaručit, že v té druhé se dočkáte mnoha krásných a dojemných momentů, kvůli kterým si tenhle film storpocentně zapamatujete. Na závěr nemůžu nevyzdvihnout nádhernou hudbu mého oblíbence Joe Hisaishiho, bez které by byl film poloviční. (19.02.2009)

Takhle nádherně poeticky podat film se silnou protiválečnou tématikou, to umí zřejmě jenom korejci. (19.10.2008)

Výborný protiválečný snímek s úchvatným finále, který si šlape na paty možná až přílišnou délkou. Jinak ale klasicky povedený žánrový mix mírně připomínající Sedm statečných - samozřejmě ve velice svérázné korejské verzi. Skvěle obsazené, povedeně natočené a výborně zakončené. Srazit těch pár minutek na úkor lepšího tempa a mohlo by to být ještě lepší. 80 % (08.04.2010)

Film, ktorý ma pohladil po srdci tak, ako iba zopár za celý môj život... Film, ktorý ukazuje nezmyselnosť vojny bez hektolitrov preliatej krvi, hrdinstvo bez plamenných rečí a porozumenie a priateľstvo medzi zarytými nepriateľmi. (06.04.2006)

Když už by se někomu nelíbilo zpracování, které je podle mne úžasné, nebo kamera, hudba, postavy. Tak by Vás podle mne mělo nadchnout to, jak se zde nehraje na žádnou stranu. Nikdo není jen ten dobrý, nebo jen ten špatný. Tento film je podle mne jeden z nejlepších jihokorejských, které jsem měla tu čest vidět. Určitě mohu doporučit. 난 전쟁 싫어!! No a závěr? To už je na každém myšlení jednotlivce. Směřuje ta válka nakonec k něčemu dobrému?....... (11.01.2015)

Ať chci začít odkudkoli, vždy mě napadají jen spoilery. Prostě nevědět dopředu nic je asi to nejlepší, co můžete udělat. A nedělat nic není zas tak namáhavé. Film je to prostě nádherný a těžko kdy uvidím něco podobného. Snažím vzpomenout na nějaký pozitivní válečný film, ale absolutně žádný mě nenapadá. Jen to má ten háček, že pozitivnost se k válečným filmům až tak nehodí. Proto jsem občas nevěděl, jestli se mám smát, nebo děsit při většině vypjatých scén. Naštěstí mám natrénováno z českých hořkých komedií. (12.06.2009)

Výborný, vyjímečný a hlavně překrásný antiválečný film, který oplývá vyváženou kombinací humoru, dramatu, napětí i akce. Budete se smát, budete naštvaní, budete plakat. Dokonalost v každém záběru. (30.10.2013)