웰컴 투 동막골
Welcome to Dongmakgol
Režie:
Kwang-hyeon ParkKamera:
Sang-ho ChoiHudba:
Džó HisaišiHrají:
Ha-kyun Shin, Jae-yeong Jeong, Hye-jeong Kang, Steve Taschler, Ha-ryong Im, Jae-kyeong Seo, Deok-hwan Ryoo, Jae-jin Jeong, Deok-hyeon Jo, Yeong-gi Jeong (více)Obsahy(1)
Všude kolem zuří válka mezi Severní a Jižní Koreou, zapadlá horská vesnička Dongmakgol však zatím zůstává stranou všeho dění. Když pak ale na nedalekém poli havaruje americká stíhačka, z níž vesničané zachrání pilota, dívka Yeo-il přivede tři severokorejské vojáky, kteří jediní přežili z celé čety a navíc se do vesnice dostávají i dva vojáci z jihokorejské armády, stávají se vesničané svědky mnoha vypjatých, absurdních i roztomilých situací. Počáteční nepřátelství mezi vojáky brzy opadne a tito pak chtějí žít pospolu s vesničany a zapomenout na válku. Dozvídají se však, že vesnice má být vybombardována a rozhodnou se ji zachránit i za cenu svých životů. Korejský snímek, kde se střídají poetické scény jakoby namalované štětcem některého z východních mistrů, se scénami roztomile absurdními i s těmi, ve kterých projeví odvaha a ryzí přátelství bez ohledu na barvu uniformy. (s.Predseda)
(více)Recenze (265)
Korea je nádherná země, uvědomuji si to u každého jejího filmu, třebaže válečného. Rozdělení země je i po tolika letech stále aktuální a tak režiséři točí stále nové a nové fimy - často válečné. Tenhle se ale výrazně odlišuje. Samozřejmě je to asijský film a tak se neobejde bez zpomalených scén, afektovaného přehrávání (typické asijské grimasy a poulení očí)... Na to si ale divák už mohl po řadě filmů zvyknout. Jejich kinematografie je jiná i když se stále více přibližuje západním trendům. Zároveň je to ale film velmi poetický a nutí k zamyšlení. Té komediálnosti tam mnoho nehledejte a vtipné momenty spočítáte na prstech jedné ruky... Jeho hlavní váha je v té protiválečné myšlence. U Korei, kde proti sobě v době konfliktu stáli lidé té samé země to platí dvojnásob. Ta absurdita tohoto válečného konfliktu očima normálních lidí a pár vojáků (jehož příčiny a důvody jsou ovšem mnohem hlubší) z filmu přímo čiší. Odpouštím tudíž všechno nereálné a že tam toho bylo, odpouštím i tu závěrečnou zbytečně akční půlhodinku (ač jako fanda do letadel bych měl být nadšen) a dávám 4 hvězdy. Za tu myšlenku, za to ztvárnění a za krásnou hudbu za tu smyšlenou vesničku Dongmakgol, kterou bych však chtěl vidět na vlastní oči. * * * * ()
No ja neviem, prišlo mi to také trochu nijaké. Prvých pár začiatočných minút v štýle nervydrásajúcich vojnových kinohitov ma posadila na zadok. Príbeh o piatich Kórejcoch (troch zo severu a dvoch z juhu) a jednom Američanovi, ktorý sa stratia a dostanú sa do horskej dediny, odrezanej od okolitého sveta celé desaťročia, je veľmi príjemný, zábavný a občas aj napínavý, s tragickým záverom. Lenže ono sa tam vlastne nič nedeje - vojaci sa v dedine hádajú, postupne sa spriatelia, zabijú diviaka, odpália sklad potravín (ale ten popcornový dážď stál za to). Niežeby mi vadila kombinácia vojnovej drámy a uletenej komédie, ale prišlo mi, že herci mohli ešte pritlačiť (niektorých by som dokonca vymenil), vážne scény mohli byť vážnejšie a celkovo som si predstavoval skôr vykreslenie osudu tvrdých vojakov, ktorí sa napriek vojne spriatelia a rozhodnú sa spraviť všetko pre záchranu nevinných. V tomto prípade by som uvítal temnejšie pojatý hollywoodsky remake, v ktorom by paradoxne aj tie humorné pasáže vyzneli ešte zábavnejšie. Záverečná scéna ale bola TOP. ()
Jak to ti asiaté dělají? Jak dokáží vyrobit vizuálně vytříbený film se zajímavým dějem, neuvěřitelně vtipnými scénami, morálním ponaučením pro budoucí generace, upozorněním na přetrvávající problémy a namíchat to tak, že po celou dobu se ani chvíli nenudíte? A hlavně, že několik dní po shlédnutí musíte na ten film neustále myslet? ()
Působivé drama spočívající na nám všem dobře známém pocitu souznění v situaci, kdy máme společného nepřítele a kdy proto jdou všechny zdánlivě kardinální nedorozumění a půtky stranou. Příběh se s vervou rozjíždí, ve střední části bohužel trochu ztrácí dech a tempo (proto hvězdičku ubírám), ovšem závěr je strhující. ()
Mandarinky sa mi, svojou jednoduchosťou, páčili ešte o niečo viacej. Je to pekný film, plný dôležitých myšlienok, podaných citlivo a úprimne. A do takej pohody, že mi snáď od čias Monty Pythonov, prvýkrát nevadil fekálny vtip. Najlepšia scéna boj s prasaťom. ()
Jak už napsal Divočák, tohle je hodně přesvědčivý protiválečný film. Žánrově velice pestrý - válečný film, který se chvíli tváří jako komedie a jindy zase jako nejvážnější drama. Právě díky tomuto kontrastu je tolik působivý. Svým způsobem mi hodně připomíná nějakou novodobou pohádku, jak se shodou náhod potkají dvě znesvářené strany a pak se začnou mít rády... Ale tohle vše může být skutečné, příběh skvěle ukazuje, že i největší nepřátelé spolu dokážou bezproblémově vycházet a válčení je malicherné. Nicméně čekal jsem jiný konec. ()
Zřejmě nejlepší jihokorejský film, který kdy byl mému oku dopřán. Dokonalé prolínání vtipných scének s dramatickými mi vzalo dech. Přitom se jedná o naprosto náhlé přechody. Celý film doprovází nádherné efekty a práce s kamerou. Podobně orientované protiválečné snímky toho řeknou vždy nejvíce. Moc pěkný film a hlavně se jedná o snímek, se kterými nebývám často v kontaktu, tudíž je můj zážitek ještě jaksi umocněn. Téměř 5 hvězdičková záležitost. ()
Občas čítam na ČSFD nechápavé vyjadrenia "Asi som pozeral iný film." A presne ten pocit mám teraz ja. Určite to nebol film pre mňa, ako cieľovú skupinu. Spočiatku som aj chápal zámer tvorcov a toleroval som prihlúple herectvo s prehnanými gestami. Ale čím ďalej, tým to bolo horšie a ja už nedisponujem nekonečnou toleranciou na to, aby som dopozeral niečo, čo u mňa nemá žiadnu šancu uspieť. ()
Válka je dostatečně krutá, vtip je dostatečně vtipný, drama je dostatečně silné..všemi cestami, kterými tento film kráčí, kráčí s naprostou bravurou, smál jsem se, byl jsem dojatý i napjatý, k tomu si připočtěte tradičně vymazlený korejský vizuál ( vynikne zejména u famozního útoku kance:) a dostanete se jedině k nedostatečnému hodnocení:) ()
Velmi mila konfrontacia vojnou znepriatelenych ludi. Spociatku vo mne rezonovali obavy, neskor zvedavost az nastalo uplne pohltenie pribehom a fandenie novym kamaratstvam. A nakoniec za srdce chytajuce krasno - smutne vyustenie. A vdaka kamere je tento zazitok este silnejsi. ()
Keď sa všetci piati obliekli do tých tradičných odevov, nevedela som rozoznať kto je zo severu a kto z juhu ... a o to vlastne v tomto filme išlo. Film je to veľmi pekný a oplatí sa ho vidieť. ()
Korejská válka, zapadlá horská vesnička se světem neznalými obyvateli a americkým pilotem do níž se shodou náhod dostanou přeživší severokorejští i jihokorejští vojáci a aby přežili, musejí vydržet pospolu. Je zde pár vizuálně opravdu kouzelných scén ale přeci jen jsem čekal více než jen nápadem originální ale zpracováním trochu fádní příběh o tom, že válka je hnus ale když jí trávíte se zajímavými lidmi, může být i zábavná. ()
Bohové musejí být šílení. Jak jinak by mohli dopustit takový zvěrstvo jako je válka. Její absurditu neukazuje nic líp než tenhle film. Na začátku masakr, uprostřed poetika, humor a na konci zase válečná mašinérie. Kéžby už nikdy a nikde nemuseli mít lidi na hlavách dýně. Nevím, co víc bych rozepisovala. Jiní to napsali už dávno za mě a hodnocení se nemýlí. Pět hvězdiček, tady není co řešit. ()
Takhle nějak si představuju válečný film. Barevné, hezké, zábavné, místy vtipné a na konci samozřejmě smutné. Co víc byste chtěli? Jo, válka je vůl v jakékoliv zemi a v jakékoliv době. ()
Ač musim říct, že konec mi trochu zklamal tim jak byl roztahanej, tak nemůžu jinak než za 5, protože málokdy film přináší tak protichůdný a zároveň silný emoce jako právě tenhle ten. U scény s kancem jsem se málem podělal smíchy a u těch smutnejch mi to trhalo srdce. Jižní Korea je zřejmě v nějaký jiný emocionální dimenzi, protože jinak nechápu, kde se to v těch lidech tam bere. ()
Jihokorejské filmy mám rád, protože se soustředí na příběh, vývoj postav a jejich kinematografie je ukázková, V tomto případě mi ale neučarovalo nic. Nenašel jsem žádnou postavu, která by mi ulpěla v paměti a tím pádem mi bylo jedno, co se s nimi stane. A to nevěstí nic dobrého. Přitom jsem z filmu cítil, jak moc se snaží být výjimečný, ale netrefil se do mého vkusu. Největším trumfem filmu je jeho příběh. Několik vojáků Severní a Jižní Koreje, tedy dvou na smrt znepřátelených armád, se setkává v zapomenuté vesničce v horách, kam se dostanou po odříznutí od armády. Aby to nebylo dost komplikované, ve vesnici se též ukrývá americký pilot havarovaného letadla. Přirozeně mezi všemi zavládne nedůvěra. S pomocí bezstarostných vesničanů a příhody s granátem, který vyhodí do vzduchu spižírnu, se ale všichni pouští do dlouhé sklizně, aby bylo co jíst. Časem se tedy mezi všemi vytvoří pouto a na nějaký čas se všichni stanou velkou rodinou. Vše ale rozsekne záchranná četa amerického námořnictva, která se snaží osvobodit svého pilota. Při vyhrocené situaci je až na jednoho vojáka celá jednotka zabita a naši hrdinové musí zabránit blížícímu se náletu na vesnici. V tuhle chvíli přišla jediná emocionální chvíle celého filmu, protože hrdinové musí opustit vesnici a vydat se na vrchol hory. Tam zabrání náletu, ale sami přitom zemřou. Za mě lehký nadprůměr. ()
Tak tohle byla teda pořádná nálož! Mělo to všechno, co bych čekal i nečekal u válečného filmu. Korejci to opět ozvláštnili svojí hravostí a odlehčeností a takhle těžkému tématu to vlastně dost prospělo, protože se to vyvarovalo patetičnosti a nepůsobí to tak plačtivě jako novější Óda na mého otce. Strašně příjemné postavy, i když výkonem mě nikdo nějak moc neučaroval, možná ta pomatená holka. A celkově prazvláštní, ale dobře natočený film. ()
Válečné filmy nijak nevyhledávám, proto jsem se tomuto filmu docela dlouho vyhýbala s tím, že mi stejně nic neuteče. Ale to jsem se mýlila. Mohu říci, že z těch mála mnou viděných válečných filmů se Welkeom tu Dongmakgol řadí mezi nejlepší. Několik vojáků z armád znepřátelených zemí se společně dostanou do vesnice plné příjemných a veselých lidí, co nemají ani ponětí o tom, že nějaká válka vůbec probíhá. Kolem je nádherná příroda a kouzelná atmosféra. A ve společnosti přátelských vesničanek a vesničanů, jež jejich nesmyslné spory nechápou, pookřejí i vojáci a pochopí, že není třeba se navzájem podezírat jen kvůli své příslušnosti k Jižní či Severní Koreji. Je to velmi pozitivní a hřejivý film. ()
Hluboko v korejských horách leží vesnička Dongmakgol. Její obyvatelé tu žijí v míru a harmonii a nestarají se o okolní svět. Nezajímá je válečný konflikt, který proti sobě postavil dvě sousedící země a v jehož krvavých bitvách umírají tisíce lidí. Jednoho dne se však život ve vesnici změní a to příchodem dvou jihokorejských vojáku, tří soudruhů z KLDR a jednoho amerického pilota. Ale změní se také životy příchozích vojáku a jejich pohled na svět už nikdy nebude jako dřív. Skutečně nádherný film plný emocí a po jehož shlédnutí budete mít takové zvláštní ale příjemné pocity. Nenudil jsem se ani chvilku, film nemá ani jedno hluché místo a dokáže z každé ať už sebevíc banální situace vytěžit maximum. Tohle se mi na něm moc líbilo - nejedná se o žádný americký über-mega film, ale přesto je svým způsobem velkolepější a zážitek z něj krásnější a silnější. ()
Neskutočne krásny poeticky film o tom, aká je vojna nezmyselná. Dve znepriatelené skupiny sú proste zhodou okolnosti donútené spolu vychádzať až postupne zisťujú, že keby nebolo tích blbcov na vysokých miestach, tak nemajú dôvod sa nenávidieť. Téma ktorá už bola viackrát spracovaná, ale v tejto verzii mi prišla najdokonalejšie podaná. Každá jedna postava a každá príhoda, ktorú spolu postavy zažijú ma neskutočne bavila. A k tomu tu máme perfektne vybalancovaný záver. Ani nie happy end ani nie tragédia. Proste niečo medzi tým. Jedná sa o ten typ filmu u ktorého by som kľudne prijal aj dvojnásobnú stopáž a mám chuť si ho neustále púšťať dookola. ()